Padlý anděl

Padlý anděl
Kapky deště dopadají na špinavou zem.Támhle v rohu sedí anděl a pláče.Jeho slzy jsou rudé jako krev a jeho křídla polámaná.Kde se tu vzal?Co se mu stalo?A proč pláče?Jdu za ním.Pohlédnu mu do očí ve kterých vidím zklamání a bolest.Nic neříkám,jen se na něj dívám a on na mě.Nepotřebujeme slova,stačí mi jen pohled na něj a najednou chápu co se stalo.Celý jeho život jakoby m proběhl před očima.Vidím co všechno se stalo.Udělal něco,čeho teď lituje.Věděl,že by neměl a že to nejspíš špatně skončí,ale jeho touha byla silnější.Nám by to přišlo normální,ale v jeho světě ne.Provinil se tím,že miloval…ano,zamiloval se a to do člověka.Do svěřenkyně kterou měl chránit.Ale ta ho odmítla a šla za jiným.On kvůli ní obětoval všechno.Riskoval pro ní,všechno co měl.Až se z něj nakonec stal padlý anděl.A proč?Pro lásku?A co je to vlastně láska?Je to jen touha někoho vlastnit.I on ji měl a jak dopadl?Teď tu sedí z prázdnýma rukama.Nemá nikoho,nemá ni.Zbyly mu jen oči pro pláč.Je mi ho tak moc líto.Sedám si vedle něj a cítím,jak mi po tváři stéká slza.Ale proč?Asi proto,že prožívám něco podobného.Tak tady teď oba sedíme.Déšť smáčel naše šaty,je nám zima,ale nám je to jedno.Cítíme jen bolest našich srdcí.Oba jsme milovali,ale ty nepravé.
Pak na mě ten anděl pohlédl,setřel mi z očí slzy a poprvé za celou dobu promluvil:,,Vím, co se ti stalo a taky vím jak ti je.Ale ty si to nezasloužíš.Nechci,aby se někdo trápil stejně jako já…Ano,bude to to poslední,co na tomhle hnusném světě vykonám.Ale tentokrát to bude alespoň k něčemu dobré!‘‘pak mi podal ruku a pomohl mi vstát a mluvil dál:,,Teď vstaň,setři slzy a usměj se!‘‘Poslechla jsem..Potom se mi dlouze zadíval do očí a já jsem cítila,jak se mi po celém těle rozlévá zvláštní pocit.A když jsem se konečně vzpamatovala ,viděla jsem jak odchází.Nemohla jsem nic dělat a tak jsem tam jen tak stála a dívala se,jak mi mizí před očima.Jen jako bych ještě zaslechla jeho hlas:,,Slib mi,že teď už budeš šťastná.‘‘…Slibuji…