Poslední cesta

Pomalu kráčela začátkem dlouhé áleje, kterou objímali ze všech stran velké a husté stromy. Lampy okolo občas blikali ale ten klid jí uklidňoval... Za sebou v dálce slyšela projíždět vlak a obloha nad ní byla černá tak, že jí dalo práci najít jedinou hvězdu...
Poslouchala svoje vratké kroky... šla pravidelně ale nebylo překvapením že někdy trochu napadla na bok... přišlo jí to směšné... Slyšela ty kroky a nenapadlo jí nic jiného, než že jsou její...
Álej se zdála nekonečná ... měla před sebou takovej kus... ani nevěděla kolik toho ušla a tak se ohlédla...
Tam stál někdo zahalený ve tmě... šel z něho strach... pomalu se blížil k ní a jí nenapadlo, že jí něco hrozí... k nosu jí dorazila chuť alkoholu, která z postavy cítila už takhle z dálky...

Ležela na zemi a na tváři cítila tupou bolest... Snažila se bránit ale jeho obrovské tělo se jí hodlalo zmocnit za všech okolností... docházelo jí, že nemá smysl se bránit... chtěla to přetrpět... ale její mysl chtěla volat o pomoc... až to její ústa vykonala... začala z plných plic volat...
On se za chvíly zarazil a zůstal na ní hledět... viděla v něm tolik hněvu...
Jeho mohutné dlaně sevřeli její hrdlo a ona bojovala o poslední nádech... myslela, že je to její konec...
Otevřela svoje tmavé oči a jen se zlehka ohlédla okolo... nikde ho neviděla...
Milovala ten pocit... to že žije... že jen kousíček jí dělil od té neznámé temnoty... Zamilovala se do pocitu, že se může znovu kouknout na hvězdy... i když právě prožila nejhorší věc svého života...
Cítila se otupělá a věci okolo jí splívaly. Když však v dáli zaslechla kroky modlila se aby jí šel někdo na pomoc... zvedla zlehka hlavu ale tam se oběvil on... vrátila se... Dokonat svojí práci.... Klekl si na ní...
Chvíli něco hledal v kapse a pak vytáhl malý nožík... Ona začala plakat a prosit... On však šel tvrdě za svým... pomalu jí ho přiložil ke krku a jedním tahem jí spůsobil sic malou ale smrtelnou ránu... Moc dobře věděl co dělat... chtěl aby na těle cítila svojí teplou krev a aby trpěla... Zvedl se a odešel...
Její tělo začalo slábnout a ona prožívala konečné minuty svého života... Lapala po dechu a v hlavě jí poletovali poslední myšlenky... Myslela na svojí matku...tolik jí milovala. Myslela na to co se stalo a hlavně věřila v to, že někdo půjde kolem a zachrání jí...
Zlehka otevřela své oči aby naposledy spatřila svět a už nikdy je znovu nezavřela...