Vyhasínající hvězda

Hvězda pomalu vyhasíná. Cítí samotu, ten podivný chlad uvnitř ní. Znamená to tedy, že teď bude sama?
Smutně pohlédne na své jasně zářivé sestry a přítelkyně zároveň. Tak krásné,hotové diamanty noci. Ale co je ona? Jen hloupé uhasínající nic, které brzy zanikne a nikdo si toho ani nevšimne. Vždyť je jen bezvýznamná hvězda, žádná známá Polárka.
Přilétne k ní anděl, roztáhne svá křídla a praví: "Musíš jenom věřit."
"Ale čemu mám věřit?" nesměje se optá hvězda.
"Že nikdy nezemřeš. V naší paměti určitě zůstaneš navždy živá."
Těžko říci, zda hvězda uvěřila, neboť naposledy zazářila svým umírajícím světlem a navždy zhasla.