Déšť

***
Kap.. kap.. kap..

//„Pojď.. budeme tancovat mezi kapkami deště..“//

Vždy, když jsi mi toto řekl, v tvých očích zazářily malé plamínky .. Jak jen jsi miloval déšť. Jak já jsem ho milovala – a miluju.

Kap.. kap.. kap..

//„Podej mi ruku .. a tancuj, tancuj!“//

Nezapomenu na Tvůj dotek .. na to, jak jsi se mě dotýkal jen konečky prstů a stejně nás nemohlo nic rozdělit. Tedy, téměř nic.

Kap.. kap.. kap..

//„Mám Tě rád, Sammísku můj, mám tě hrozně rád!“//

Taky Tě mám ráda kamaráde .. a vždycky mít budu .. až do smrti .. Hrozně mi tu chybíš. Potřebuji se Tě zeptat na tolik věcí!

Kap.. kap.. kap..

//„Nic nás nerozdělí, snad jen kapky deště mají tu moc..“//

Bohužel jsme tenkrát zapomněli, že i smrt, dokáže zkazit spoustu plánů. Tenkrát jsme si to nedokázali představit. A stejně se to stalo..

Kap.. kap.. kap..

//„Vidíš tu hvězdu? Tu malou, tam na vrbě? Tak ta je naše, nezapomeň.“//

Nezapomněla jsem. Dodnes chodím v noci do parků, sledovat přes vrby hvězdy. Stále chodím vzpomínat. Vím, že tam někde jsi.. někde mezi hvězdami..

Kap.. kap.. kap..

//„Chceš hrát? Tak si to musíš zasloužit! Nejdřív tu matiku pak si půjdeme zakopat.“//

Dodnes nevím, proč jsi byl jediný, kdo mě dokázal naučit cokoliv. Dodnes na Tebe při učení vzpomínám. Na tu přísnou větu a na ty povzbuzující gesta – říkal jsi, že všechno se dá zvládnout, když chci.

Kap.. kap.. kap..
***

Už to je taková doba, co tu se mnou nejsi. A přesto, přesto na Tebe denně vzpomínám. Nedokážu zapomenout. A ani nechci. Mnozí mají pravdu, když tvrdí, že bych se měla zabývat přítomností – a já to vím. Nedokážu to.

Chybí mi Tvůj úsměv.
Chybí mi Tvoje pohlazení.
Chybí mi Tvoje přítomnost.
Chybí mi Tvůj elán, ta Tvoje energie.
Chybí mi Tvoje slova útěchy.
Chybí mi to tancování mezi kapkami.
Chybí mi Tvoje slova lásky.

Chybíš mi Ty.

Vaše *W*