Sesterské pouto

Lucy Jay je mladá dívka, která hodně lidí ve svém životě ztratila. Její matka se rozvedla s jejím otcem a odcestovala. Její sestra zmizela v New Yorku. Avšak tato mladá křehká dívka, je velmi talentovaná umělkyně. Ale jít za snem znamená odejít z New Jersey do New Yorku. New York je velmi nebezpečné město, plné kriminálníků. Proto její otec má o ní strach. Nechce, aby Lucy dopadla jako její sestra Nancy, ze které se stal kriminálník a byla nějákou dobu ve vezení. Toto však Lucy neví. Ze všeho nejvíc si přeje najít svoji sestru a stát se dobrou zpěvačkou.

,,Táti, neboj se o mě! Jsem přece velká holka a dokážu se o sebe postarat. Tak toho nech." Řekne odhodlaně Lucy. Její otec seděl na křesle a pozoroval v televizi fotbal.
,, Ne... Už jsem řekl. Víš přece, jak dopadla tvá sestra? Vůbec se neozvala. Je tomu třináct let." Řekne rozčileně. Ale pravdu jí tají. Její sestra byla totiž ve vězení kvůli vraždě, kterou Nancy spáchala v sebeobraně. Zklamal se v ní.
,, Já jí chci najít. Nezabráníš mi v tom. Už mám koupený letenky. Na letiště mě odveze taxík." Promluví k němu přesvědčivě. Žene jí odhodlání a touha něčím být. On už jí v tom nemůže zabránit. Je čas začít znova.
,, Moje hočička odjíždí z domova. Proč? " Položí ji otázku na kterou dávno zná odpověď. Ale přesto doufá, že si to rozmyslí.
,, Táti. Prosím, nedělej mi to těžký. Já chci dokázat světu, že na to mám být jednou slavná zpěvačka. Dej mi šanci, jako jsi dal Nancy. A neboj se. Já Nancy najdu." Odpověděla mu. Ta slova zabolela oba. Nancy jim chyběla. Tak dlouho se neviděli.
Odjíždí. Jak to dokázala? Její kufry byli zabalené. Všechny věci si vzala sebou. Nic tam nenechala. Sem už se nebude vracet. Její domov už bude někde jinde. Ale jediný člověk jí v New Yorku bude chybět a tím je její otec, kterého nadevše zbožňuje...
Poslední rozhlédnutí po domě. Rozloučit se se vším není tak lehké, jak si předtím myslela. Její otec se na ní podívá. Po chvíli mu dojde, že udělal chybu, když Nancy vyhnal. Před rokem přišla a on jí odstrčil. Lucy to nechtěl říct. Rozčílila by se a nechtěla by s ním mluvit. Nemohl si dovolit ztratit i druhou dceru.
,, Tak, už tu je taxík. Nenech ho čekat." V myšlénkách jí vytrhe její táta. Lucy se na svého tátu směle usměje. Obejme ho a políbí na tvář. V jejich očí jsou slzy. Nikdy ho tu nenechala samotného. Vždy byla u něho a teď odchází.
,, Mám tě rád." Pošeptal jí. Lucy to překvapilo, věděla že jí má rád, ale nikdy jí to neřekl do očí.
,, Já tebe taky. Ty jsi to řekl." Její hlas byl smutný. Kdyby řekl ,, Zůstaň." Zůstala by. Ale její otec jí nechtěl bránit v snu. Řekl by jí to, ale věděl že už tomu nezabrání. Rozhodla se. Je stéjná jako její máma. Odhodlaná za svůj sen bojovat. Taxikář troubí a snaží se je upozornit, že je čas.
,, Sbohem. Budeš mi chybět." Řekl poslední slova, která ho bolela. Nejen jeho i Lucy.
,, Sbohem. Ty mi taky budeš chybět." Přiznala si to. Už sem každý den nebude chodit, aby ho viděla. Odjíždí na míle daleko do něho. Nastoupila do taxíku a posledníkrát zamávala. 'Sbohem' Řekla sama sobě. Jaký paradox, že v rádiu hráli její nejoblíbenější písničku Breakaway od Kelly Clarkson.

Nancy se konečně splnil sen. Koupila si bar a náhle se v něm ocitá. Tento bar se stal jejím domovem. Musí tu hodně věcí opravit, aby to mohla konečně otevřít. Nejvíc potom toužila a teď se její sen uskuteční. Malý bar pro ní znamená hodně. Útočiště a hlavně domov. Proto mu dala název Hope. Naděje. Zde se konečně cítí v bezpečí. Když byla ve vězení, musela být neustále v pozoru, aby jí náhodou v noci někdo nezabil. Bylo to tam pro ní peklo. Neměla tam nikoho. Vlastně tam s ní byla i Nicol. Byli nejlepší přítelkyně a jsou jimi do teď. Ostatní její přátele na ní zapoměli, ale byla tu i jedna Perry.
,, Konečně zítra otvíráme." Řekne nadšeně Nicol.
,, Máš pravdu. Snad to dobře dopadne." Nancy tomu, ale nedůvěřuje. Stále má ze všeho strach. Nechce udělat další chybu ve svém životě.
,, Ale nech toho prosím tě. Dopadne to dobře." Pokouší se jí uklidnit Nicol, ale Nancy tomu nevěří. Je tomu sice rok, ale pořád má strach, že by mohla skončit znova ve vězení. Ztratila tím všechno. Lásku, sestru a otce. Celá rodina se jí zřekla. Teď je pro ní rodina Perry a Nicol. Nechce je ztratit.
,, Já jen nechci, aby se to pokazilo." Promluví nedůvěřivě. Její život ve vězení bylo peklo. Nicol se na ní chápavě podívá a obejme jí.
,, Nepokází se to. Musíš věřit. Všechno dobře dopadne. A kdyby. Máš nás. My ti pomůžeme. Jsme, jako sestry. Nedělej si starosti. Užívej si života." Řekne Nicol. A tím dodá Nancy aspoň malou odvahu, kterou potřebovala.
,, Asi máš pravdu." Řekne tiše. A na její tváři se objeví nepatrný úsměv, který tam dlouho nebyl.
,, Jasně, že mám. Tak se mi líbíš." Prohlásí s úsměvem Nicol. A obě dvě se pouštějí do práce s úklidem. Je tam práce přebytek.

Lucy si konečně našla byt ve kterém bude žít. Je to v té nejhorší a nejšpinavější ulici New Yorku. Kriminalita je tu největší, ale na to Lucy nechce pomyslet. Jediné na co myslí je sprcha. Potřebuje se umýt a smít ze sebe špínu. Zítra si půjde najít praci, aby mohla se z něčeho uživit. Sice má nějaké našetřené peníze, ale těmi zaplatí sotva činži.
Horká voda jí ztéká po těle. Celé tělo je orosené. U mokrých vlasů nejde poznat barva. Nikdo by teď nezjistil, jestli jsou blonďaté, či hnědé. Jak moc to potřebovala. Ty hodiny cesty v letadle jí stačily. Už myslí jen na teplou postel, ve které se vyspí do růžova. Sprcha byla vynikající. Teď se cítí jako jiný člověk. Vlastně začíná nový život v novém obrovském městě, kde bude hledat svoje štěstí a svoji sestru, kterou dlouho neviděla. Je odhodlaná ji najít. Přeje si vědět, jestli je v pořádku. V přemýšlení ji však něco vyruší. Někdo zvoní. Jde otevřít. Ve dveřích spatří mladého pohledného muže. Nevypadá na američana. Je to Španěl či Řek. Je vysoký a hubený. Má pěkně vypracované tělo. Prohlédne mu tvář. Má nádherné oči, jsou modré. A ten jeho úsměv.
,, Ahoj. Ty jsi tu nová, že?" Zeptá se ji a usměje se přitom na ni. Lucy znejistí.
,, Ano jsem." Odpoví mu. A usměv mu oplatí. Získat si přítele se hodí. Teď už aspoň nebude sama ve velkém městě. Pomyslí si.
,, Velmi mě těší. Asi bych se měl představit. Marc LaRocca. A ty?" Zeptá se jí milým a klidným hlasem.
,, Lucy Jay." Řekne. Podají si ruce, jak se patří.
,, Jsem ráda, že jsi tu. Měla jsem strach, že tu budu sama." Řekne mu upřímně. Marc se na ní zamilovaně zadívá. Že by to byla láska na první pohled? Pomyslí si Lucy. Pravou lásku nikdy nezažila.
,, Jsem taky rád." Řekne jí. Jako by se nad nimi rozzářil celý svět. Jako by byli oba dva pro sebe stvoření. Ale, co když je to klam? Co když se plete? A on jí dá kopačky po třech týdnech. Další zklamání si teď nemůže dovolit. Ale on je tak sladký. Jak by ho chtěla políbit na rty. Ale nemůže. Něco jí v tom brání. Vnitřní hlas, který ji brání ho pozvat dál. Lucy ho poslechne.
,, Potřebujete něco? Pomohl bych vám. A velice rád." Řekne tak přesvědčivě. Ne, teď nemůžeš. Přesvědčuje sama sebe.
,, Nevíš o nějáké práci? Nutně jí potřebuji." Zeptá se ho. Marc se na ní usměje. Má tak nádherný úsměv.
,, Bohužel nevím, ale určitě jdi na Úřad práce. Tam si něco seženeš. Kdybys něco potřebovala, najdeš mě v malé krásné restauraci na rohu. A vlastně jsem i tvůj soused. Kdykoliv na mě zaklep." Odpoví ji.
,, Děkuji." Pošeptá mu. Prohlédne si ho nesměle.
,, Nemáš za co. Jsem šťasten, že tě poznávám. Bohužel budu muset jít do práce. Velice mě těšilo, Lucy." Rozloučí se s Lucy.
,, Měj se dobře. Ahoj." Co to vlastně řekla? Měj se dobře? Co to má znamenat? Pomyslela si Lucy.
,, Ty taky. Ahoj." Pošeptá ji a odejde neznámo kam. Lucy se dívá na místo, kde před chvílí stál. Byl tak krásný. Ani se ho nezaptala, jestli je zadaný. Ani si nevzala jeho číslo. Nic z toho se nestalo. A přesto je jím okouzlena. Něco jí k němu přitahovala. Nějaká magická přitažlivost, kterou nedokáže ovládnout. Ale teď je pryč.
Nancy je konečně odhodlaná otevřít bar. Snad tu někdo bude. Pomyslí si. Všude kolem přece vylepili reklamní plakáty, aby na sebe upozornili. Snad to pomohlo. V přemyšlení ji vyruší několik zákazníků. Najednou je celý bar plný k prasknutí. A oni zjistí, že budou potřebovat pomoc. Tři to těžce zvládají. Musí najmout posilu.
,, Hned zítra půjdu na úřad práce někoho najít." Oznámí jim Nancy. Perry a Nicol souhlasí.
,, Já myslela, že to neřekneš." Řekne Nicol.
,, Nechci vás rušit děvčata, ale máme práci ještě." Oznámí jim Perry, která na baru čepuje pivo.
,, Promiň. Já zapoměla." Omluví se Nancy a usměje se. Nikdy by tomu nevěřila. Nikdy v životě to tak zaplněné nebylo.
Konečně je konec. Pomyslí si Nancy, když uklízí nepořádek. Je půl druhé ráno. Čas se na pár hodin vyspat. Pomyslí si, když se podívá na hodinky. V osm hodin bude muset zajít na Úřad práce a najít novou posilu, aby to tu zvládli. Rozhlédne se po místnosti. ,, Sladký domove." Pošeptá. Zhasne světlo a zamče. Po chvíli jde nahoru, kde má svůj pokoj. Uloží se do postele a usne s úsměvem na tváři.
Je ráno. Asi půl osmé ráno. Lucy leží v posteli napůl zakrytá a napůl odhalená. Paprsky oslňují její odkryté nohy. Zdál se jí ten nejkrásnější sen. Zdálo se jí o Marcovi. Bylo to tak krásné, skoro jako skutečnost. Škoda, že to není. Udělá si snídani a obleče se. Co si má sakra obléct? Musí vypadat dobře, elegantně. Co si má vybrat? Něco vyzívavého, či sportovní ve kterém se bude cítit pohodlně. Nakonec se rozhodne pro černou sukni až po kolena a bílou halenku. Oblečená je. Ale bude potřebovat odvoz. Mohla by se zeptat Marca. Možná by ji neodmítl. Zase ho uvidí. Potom, co je jí zdálo.
Zaklepala na jeho dveře. Tvářili se, jako dveře, ale byl to jen kus plesnivého dřeva potřen nějakou červenou barvou. Marc se po chvíli vynořil ve dveřích. Měl rozcuchané černé vlasy. Vypadal, jako po nějaké dlouhé pařbě. Na sobě měl černou rozeplou košili, kterou si na sebe stihl oblíknout a ryfle měl rozeplé a pomačkané. Když ho Lucy spatřila, rozhodla se odejít. Marc jí, ale zadržel. Dotkl se její ruky, tak něžně.
,, Potřebovala si něco? Klidně ti pomůžu. Jen řekni." Řekne ostýchavým hlasem. Lucy se zhluboka nadechne.
,, Potřebuji odvoz. Vůbec nevím, kde je Úřad práce. Dovezl bys mě tam? Prosím." Vychrlí to na něho. Marc se na ní překvapeně podívá.
,, Dobře. Počkej na mě. Musím se upravit. Vypadám hrozně. Divím se, že jsi se mě nelekla." Promluví. Lucy se tomu zasměje.
,, Náhodou vypadám, taky tak po ránu. Možná hůř. A čím vlastně pojedeme?" Zeptá se ho. Marc se na ní lyšácky usměje.
,, Dole mám svou motorku. Je to láska mého mládí. Jmenuje se Hylda." Odpoví ji. Lucy neodolá a znova se přátelsky usměje. Hylda to je pravé jméno pro motorku. Pomyslí si. Po chvíli se Lucy ocitá na velké mašině, která má hrozně moc koní. Nejdřív z toho měla hrůzu. Hylda je pěkná krasavice, ale také hrozně nebezpečná. Co kdyby měli nehodu? Na to by nejraději nemyslela. Ale to, že je u Marca tak blízko, jí nesmírně přitahuje. Ta jeho vůně dráždí její nosní buňky. Voní tak krásně. Drží se ho pevně. Musí si to vychutnat. Po prvé jede na motorce a s krásným řidičem. Není to nádhera. Marc ještě přidá plyn. Vlasy Lucy se krásně třepotají ve vzduchu. Jsou jim unášeny. Marc se na Lucy podívá do zpětného zrcátka. Po chvíli si uvědomí, že se mu nesmírně líbí. Mohl by s ní chodit? Cítí to stejné? Ptá se sám sebe.
Nancy se probudila s tou samou noční můrou, která ji probouzí už měsíce. Zdálo se jí o Lucy. V tom snu ji spatřila. Byla tak křehká a bezbraná. Vyčítala Nancy,
že ji opustila. Nenechala si nic vysvětlit. Nancy si uvědomila, že málem na svoji sestru zapoměla. Už jí je devatenáct. Jak asi vypadá? Jak se má? Chybí ji něco? Tolik otázek se ji hnalo hlavou. Nedokázala na ně odpovědět. Kdyby nebyl její otec, tak tvrdohlavý uviděla by jí. Řekla by jí celou pravdu. Teď ale nemůže. Dneska musí najít někoho, kdo by jim pomohl v baru. Ale nejdřív se musí umít. Tu špínu včerejšího dne musí smýt. Musí přece vypadat dobře, aby někoho sehnala. Napustí si horkou vanu a dá do ní broskvovou pěnu do koupele. Vleze do vany. A nechá se unášet vůní a teplem. Po chvíli je vykoupaná. Po dlouhé době se cítí zase čistá. Oblekne si na sebe ryfle a nějakou modrou mikinu s nápisem Music is the key. Možná je pravda, že hudba je klíč. Pomyslí si. Na parkovišti už na ní čeká její motorka. Je to Harley Davidson. Její malý poklad, který ji doveze kam si přeje. Teď pojedou na Úřad práce. Najít někoho na výpomoc.
Kdo by tušil, že právě na tomto místě se obě dvě setkají? Je právě devět hodin. Nancy čeká ve frontě, aby podala inzerát, když v tom vtrhne do místnosti Lucy. Když jí Nancy spatří, něco jí přiměje jít za ní. Něco, čemu nedokáže poručit. Obě dvě se dlouho neviděli, tak je pro ně těžké zjistit, že je spojuje velké pouto a tím je stejná krev, která jim koluje v žilách. Lucy si Nancy všimne. Usměje se na ni.
,, Dobrý den. Proč jste tady? Hledáte práci? " Nancy osloví Lucy, jako první.
,, Ano. Hledám. Proč se ptáte?" Znejistí Lucy. Jakoby ji něco říkalo, že ten člověk je tak blízký, že je to její sestra.
,, My. Hledáme číšnici. Jen kdyby jste měla zájem. Měla by jste zájem? Ten bar se jmenuje Hope. Je odsud nedaleko. Znamená pro mě domov." Zeptá se ji. Podá jí letáček, který sama vyrobila. Lucy si to pozorně přečte. A hned ví odpověď. Tou je ano.
,, Ano měla bych zájem. Měla bych se vám představit. Lucy Jay." Řekne. Ta slova zneklidní Nancy. Tak se přece jmenuje její sestra. To nemůže být pravda. Vždyť ona je v New Jersey u otce. Musí to být nedorozumění. Kolik lidí se tak jmenuje?
,, Vážně. Znala jsem jednu dívku, která měla stejné příjmení, ale bydlela v New Jersey." Řekne jí Nancy. To ale znepokují Lucy. Možná našla svoji sestru.
,, Vy jste znala mou sestru Nancy Jay? Řekněte mi kde je? Jak dlouho jsem jí neviděla. Chybí mi." Promluví tak krásná slova, která zabolí u srdce Nancy. Jak moc si přála vidět Lucy. A teď stojí před ní. Ale nemůže ji říct pravdu. Co má teda dělat? Nechce jí ztratit. Našla jí. Musí ji přemluvit, aby u ní pracovala.
,, Znala jsem jí. Byla to velmi odvážná žena." Řekne ji a musí se držet, aby se nerozplakala. Jak by si přála ji obejmout.
,, Proč o ní mluvíte v minulém čase? Co se jí stalo?" Zeptá se ji. Nancy se na ní smutně podívá. Jediná odpověď bude lež, která bude obě dvě bolet.
,, Zemřela. Je mi líto. Byla velmi silná. Stalo se to tak rychle." Odpoví ji. Ta slova zabolí obě. Co měla říct jiného? Že její sestra byla ve vězení, kvůli své chybě.
,, To nemůže být pravda. Ne...Nancy." Pošeptala. Na její tváři se objevily slzy. Vyběhla z místnosti a nechala tam Nancy samotnou. Co jsem to udělala? Pomyslela si. Zase jí ztratila. Teď, ale svojí vinou.
Lucy se rozeběhla po městě. Netušila, že to tak zabolí. Myslela si, že jí najde a budou spolu znovu žít, jak předtím, ale zmýlila se. Srdce jí tak moc bolelo. V hlavě se jí hemžily vzpomínky. Všude viděla Nancy. Ale něco ji říkalo, že to není pravda. Něco jí říkalo, že žije. Musí být blízko. Neví, jestli tomu hlasu má uvěřit, ale ona se nevzdá. Musí odhalit pravdu, co se skutečně stalo s Nancy. Ta žena jí byla hodně podobná. Musí ji znova vidět. V myšlenkách ji vyruší Marc, který ji celou dobu sledoval. Měl o Lucy velký strach. nedovolí, aby se jí něco stalo. Sesedne z motorky a rozeběhne se k ní. Utře jí slzy a políbí ji. Nedokázal tomu zabránit.
,, Copak se stalo?" Zeptal se jí opatrně. Lucy se na něho nešťastně podívala. Vždyť on jí před chvíli políbil....
,, Někdo mi řekl, že moje sestra zemřela, ale tomu se mi nechce věřit. Cítím uvnitř duše, že to není pravda. Proč si mě vlastně políbil? Proč mi to děláš, Marcu?" Zeptá se ho. A znova ho políbí. Tentokrát ho políbila ona.
,, Nemůžu za to. Zamiloval jsem se do tebe. Dokážeš to pochopit. Vtrhla si do mého života, jako bouře." Odpoví ji a pohladí ji po jejich blonďatých vlasech.
,, Ale já teď nemůžu, promiň. Musím vypátrat, co se stalo s mou sestrou. Kéž by nebyl můj život, tak složitý." Řekne mu a odtrhne se od něho.
,, Počkám na tebe. Můžu tě aspoň odvést domů?" Zeptá se jí opatrně.
,, Dobře. Děkuji." Odpoví mu. Nasednou na motorku a odjíždí zpátky domů.
Nancy nasedla na svoji milou motorku. Teď si uvědomila, že udělala velkou hloupost. Takhle ztratila svoji sestru, kterou po dlouhé době našla. Co jí to napadlo? Řekla tak neodpustitelnou lež. Ale proč? Nechce, aby se jí její sestra zřekla jen proto, že šlápla vedle. Bude jí muset najít a říct ji pravdu. Jestli to neudělá ublíží nejen sobě, ale i jí. Bude stejná, jako její otec. A to přece nechce. Kde ji má, ale hledat? New York je tak velký. Lucy může být všude. Třináct let jí neviděla. Byla tak malá, když jí naposledy viděla. Chystala se jít do školy. Chodila do druhé třídy. Nancy vůbec netušila, že ten den bude tak osudný. Ani se s ní pořádně nerozloučila. Kdo by tušil, že po dvou letech bydlení v New Yorku, zabije v sebeobraně bývalého přítele Perry, který jí mlátil.
Nancy se na to nemohla dívat a šla jednoho dne k němu domů, byla odhodlaná tomu zabránit. On byl opilý a bylo vidět, že Perry není v pořádku. Nancy v tu chvíli cítila vztek a zlost. Adrenalin se ji bouřil v těle. Nemohla přece dovolit, aby ji ubližoval byla to její kamarádka. Seděl na křesle a pil několikáte pivo. Kdyby to Nancy počítala, bylo by to asi desáté. Perry nemohla najít. Napadlo jí jediné, ten opilec jí ublížil.
,, Co jsi jí udělal?" Zeptala se ho. On se jí vysmál do tváře.
,, Ale nic. Utekla. To kvůli tobě. Ty jedna kurvo." Zařval na ní a uhodil jí do tváře. Nancy se ocitla na chladné zemi. Z dolního rtu jí krvácelo. Adrenalin v jejím těle prudce stoupal. Tohle si neměl dělat. Pomyslela si. Pomalu vstala ze studené země, na které se před chvíli ocitla. Jason, tak se jmenoval, mohl být vysoký skoro dva metry, měl kolem 75kg. Ale ona je přece chytřejší. Jason se chystal Nancy udeřit, ta ho zneškodnila jedním úderem do nosu, ze kterého se valila krev.
,, Ty jedna, mrcho. Co si mi to udělala?" Křičel na ní. Vytáhl z kapsy nůž a vrhl se na Nancy. Po chvíli se na jejím rameni objevila krvácející rána. Bolest jí oslepila. Nedokázala se pohnout. Jason nad ní stál. Pokusil se jí něčím uhodit, ale v tom mu zabránila Perry. Praštila ho silně do hlavy nějakou soškou. Jason se rázem ocital na zemi. Byl mrtvý. Perry si sedla vedle Nancy.
,, Já... já to nechtěla. Jason je mrtvý. Zabila jsem ho." Promluví šokujícím hlasem. Nancy jí pohladí po vlasech. Levá ruka jí pěkně bolí a ztratila hodně krve.
,, To bude dobrý." Pokusila se jí uklidnit. Hlava se jí točila.
,, Nebude to dobré. Nancy, jsem těhotná." Řekla jí šokující zprávu. Nancy se na ní rozpačitě podívala. Co mám dělat? Perry nemůže být ve vězení. Čeká dítě. Bude mít dítě. Já nemám nic. Nic nebudu riskovat. Byla to sebeobrana. Buď on, nebo já. Muselo se to tak stát. Pomyslela si Nancy.
,, Řekni na policie, že jsem Jasna zabila já. Bylo to v sebeobraně. Ty do vězení nepůjdeš. Jsi těhotná. Nechci, aby tvoje dítě vyrůstalo ve vězení." Řekla jí svůj návrh, který bude do smrti litovat. Ztratí hodně osob jí bližších. Ale co jiného má dělat. Před očima se oběvila černota a ona upadla do bezvědomí.
Když se v nemocnici probudila, měla na rukou želízka. Byla připoutána k nemocniční posteli. Vedle ní stálo několik můžu. Byli to policejní důstojníci. Jednoho z nich poznala. Byl to Scott Gretzky. Jackův otec, vlastně její tchán. Dělal jí právníka. Všiml si, že se Nancy probouzí a šel za ní blíž. Byl prošedivělý blonďák, vysoký přes sto osmdesát centimetrů, na sobě měl tmavomodrý oblek. Vypadal na míň let, než mu bylo ve skutečnosti. Nevypadal jako budoucí šedesátník.
,, Chtějí tě zatknout, protože jsi zabila Jasna Percia. Ale já vím, že jsi ho nezabila. Měla jsi řeznou ránu na rameni, nedokázala by jsi ho zabít. Koho kriješ?" Zeptal se jí. Nancy o tom nechtěla mluvit.
,, Nikoho nekriju." Odpověděla mu a otočila se. Dívala se z okna ven. Pozorovala modré nebe.
,, Ale kriješ. Koho?" Chtěl znát pravdu. Nancy mlčela a stále pozorovala dění z okna. Náhle k ní přistoupil seržant Back Closs. Byl vysoký asi sto šedesát centimetrů. Mohlo mu být kolem čtyřiceti. Měl černé krátké kudrnaté vlasy. Jeho oči byli barvy modré. Na Nancy působili upřímně.
,, Jste zatčená pro neumýslné zabití Jasna Percia." Oznámil jí něco, co už dávno věděla a nemohla tomu zabránit.
Po pár dnech zotavování se ocitla v ženské vazební věznici. První týden byl pro ní samé muka. Pár žen z ní udělalo boxovacího panáka. Po dvou týdnech s ní v cele byla mladá dívka. Jmenovala se Nicol Blumsky. Nancy se s ní hned spřátelila. Konečně jí roky plynuli. Jednoho dne, jí však navštívil otec Jacka a oznámil jí, že se Jack chce s ní rozvést. Ten den se jí stal osudným. Ztratila lásku a její rodina se jí úplně zřekla. Neměla nikoho až na Nicol a Perry, která na ní čekala.
Nancy šla do baru se odreagovat. Potřebuje na Lucy zapomenout už ji nikdy neuvidí. Nicol si však všimla, že je její nejlepší kamarádka nešťastná. Musí se dozvědět proč.
,, Co se stalo? Proč si tak smutná?" Zeptala se jí. Nancy se k ní obrátí zády. Nechce aby, jí viděla plakat.
,, Našla jsem Lucy. Ale řekla jsem, jí že Nancy Jay zemřela. Já jí řekla, že jsem zemřela. Bude to pro ní lepší. Kdo by měl zájem vidět sestru, která skončila ve vězení, kvůli vlastní chybě?" Zeptá se, sama sebe. A pláče dál. Nicol na ní nevěřícně kouká. Chvíli nic neříká.
,, Proč jsi jí to řekla? Udělala jsi velkou chybu. Za kterou neplatíš jen ty, ale taky ona. Uvědom si to." Odpoví ji. Nicol má pravdu. Pomyslí si Nancy.
,, Co mám, ale teď dělat?" Zeptá se jí.
,, Najdi a řekni jí pravdu. Nic jiného ti nemůžu říct." Odpoví jí.
Lucy je konečně doma. Je tu ticho a prázdno. Po chvíli, ale někdo klepe na dveře. Je to Marc. V ruce drží víno. Je to Chardon rok 1988.
,, Tušil jsem, že bys nechtěla být sama. Tak ti nesu tohle. Je to dobré víno. Má dobrou značku. Můžu dál?" Zeptá se ji. Lucy mu otevře dveře.
,, Proč si tu? Jak si věděl, že toto potřebuji?" Zahrnuje ho otázkami. Marc jí položí ruku na ústa. ,, Pššt." Řekne tiše.
,, Protože nikdo by neměl být za takových okolností sám. Nenechám tě v takovém stavu. Vím, že mě potřebuješ. Nebraň se tomu." Vysloví tak upřímná slova.
,, Máš pravdu. Jak moc mi chybí. Hrozně jsem si přála ji vidět. Znova jí obejmout, ale teď to není možné. Ztratila jsem jí." Řekne Lucy nešťastně a rozpláče se. Marc jí obejme a pohladí ji po vlasech. Toto Lucy nejvíc potřebovala.
,, Vyplač se. To ti pomůže. A co když, ti ta žena lhala. Možná je Nancy naživu." Dodával ji těmito slovy naději.
,, Asi máš pravdu. Zdála se mi nervozní, když mi to říkala. Nedívala se mi do očí. Určitě mi lhala. Musím ji najít a promluvit si s ní o tom." Řekne Lucy odhodlaně.
Mezitím do baru se nahrnulo hodně lidí. Tolik lidí tam nebylo ani včera. Konečně je aspoň co dělat. Pomyslí si Nancy. Na chvíli přestala myslet na Lucy. Ví, že udělala velkou chybu, za kterou budou obě velmi těžce platit. Ale teď musí něco dělat, aby na to nemyslela. V přemýšlení ji vyruší známý hlas. Je to Jack Gretzky. Její bývalí manžel. Další chyba, kterou udělala. Vzali se ještě než šla do vězení. Jeho otec, vlastně i její právník, za ní přišel, aby jí oznámil, že se Jack bude ženit a že jí žádá o rozvod. Nancy to zničilo. Myslela si, že je Jack ten pravý, ale hluboce se zklamala. Proč tu je? Proč mi tak ubližuje? Nenávidím ho za to všechno.
,, Co tady sakra děláš?" Vykřikla rozčileně, když ho spatřila. Je o hlavu vyšší než Nancy. Na sobě měl tmavošedý oblek s ladící vázankou, takže budil dojem obchodníka. Jeho hubená energická tvář s přitažlivými rysy byla dobronzova opálená, husté černé vlasy se odmítali přispůsobit jakémukoli účesů a kobaltově až ocelově modré oči mu veselé blýskaly. Vždycky jí přitahoval a teď ještě víc, když se mu na tváří objevovalo jednodenní strniště.
,, Jsem tu kvůli tobě." Odopověděl jí. Ale ona se na něj vrhla a dala mu facku.
,, Ty....ty úbohý tvore. Jak tě nenávidím. Vypadni." Křičela na něho, ale on se nehnul. Místo toho si jí k sobě přitáhl a políbil ji.
,, Nemůžeš říct, že mě nemiluješ. Vím, co ke mně cítíš." Řekne jí klidným hlasem. Nancy se od něho odtrhne.
,, To si jen nalháváš. Cítím k tobě nenávist. To ty jsi požádal o rozvod. Tvůj otec mi to šel oznámit. Proč si mi to udělal? Nemiloval si mě?" Zeptá se ho, ale Jack znejistí. Vždyť ona to řekla jeho tátovi, že ho nechce vidět. Že ho nemiluje. Že se chce rozvést.
,, Na co si to sakra hraješ? Ty jsi řekla, že je mezi námi konec. Už si nevzpomínáš?" Odpoví ji. A Nancy to začne chápat. To tvůj otec za to může. Řekne si sama pro sebe.
,, Já mu nic neřekla. Přísahám. Já tě milovala. Nechtěla jsem tě ztratit. To on mi oznámil, že jeho syn se bude ženit." Řeknu mu rozčileně.
,, Počkej. Takže on za to může. Nelži mi. Táta by mi nelhal. " Řekne rozčíleně. Nancy to velmi zklame. Nevěří ji, ale ona není ten člověk, který tu lže.
,, Ty mi nevěříš? Nech mě být. Už tak mám zamotaný život." Řekne mu tak chladně, že to oba zabolí. Jack jí chce políbit, ale ona ho otrhne. Nechce s ním už mít nic společného. Zničil jí život. A teď se k ní chce vrátit. Co je to za hloupost?
Lucy stojí u baru. Má hrozný strach vejít dovnitř. Něco jí přijme vejít dovnitř. Bar se právě otevírá k životu. Nicol čistí sklenice. Perry umývá stoly a Nancy počítá peníze v kase. Když vejde Lucy dovnitř, všimne si jí hned Nicol. Prohlédne si jí od hlavy až k patě, a zjistí že je hodně podobná Nancy.
,, Hej šéfko. Máš tu návštěvu." Zařve Nicol. Nancy se na povel otočí. Když spatří Lucy, znejistí. Lucy jde odhodlaně za Nancy. Strach jí dávno přešel.
,, Dobrý den slečno." Řekne Lucy. Nancy se na ní nechápavě podívá. Ví, že by měla říct pravdu, která bude bolet obě dvě.
,, Dobrý den. Lucy." Pozdraví ji. A pokouší se vyhnout jejím očím, které ji pronikají do duše. Nepřeje si, aby zjistila pravdu.
,, Prosím vás řekněte mi pravdu." Promluví tak bolestivě, že to ještě víc oslabí Nancy. Není úniku. Musím ji říct pravdu.
,, Nejde to Lucy. Já nemužu. Neodpustila bys mi." Otočí se směrem pryč. Jak moc si přeje utéct. Ale Lucy ji zachytí a podívá se jí do očí.
,, To......to nemůže být pravda. Nancy, jsi to ty?" Zeptá se ji nejistě.
,, Ano jsem to já." Řekne potichu. Lucy se na ní rozčileně podívá, ale po chvíli se zlost změní na smutek. Obejme Nancy a obě dvě se rozpláčí.
,, Proč?" Zeptá se jí Lucy. Nancy se na ní smutně podívá.
,, Byla jsem ve vězení za vraždu, ale byla to sebeobrana. Věř mi, prosím." Odpoví ji.
,, Cože? Proč mi to nikdo neřekl? Já to nechápu. Nevěřím ti. Lžeš mi." Řekne Lucy a uteče z baru. Nancy tam zůstane stát. Z jejich očí se derou slzy. Nicol za ní přijde pohladí po vlasech. Nancy se na jejím rameni pláče.
Lucy stojí na ulici. Teď si uvědomila, že za to může jejich táta. Lhal jí. On celou tu dobu věděl, že moje sestra je ve vězení. Proč mi to neřekl? Styděl se za ní? Měla bych jít za Nancy a promluvit si s ní o tom. Měla bych se jí omluvit. Ženou se jí v hlavě myšlenky. Jde zpátky do baru. Tam už je celkem plno lidí. Hudba tam hraje a všichni tančí. Žije to tam. Hudba hraje na plné oprátky. V rohu u baru, kde jen svítí malá lampička, je Nancy. Nešťastná tím, co se před chvíli stalo. Dívá se do prázdné sklenice, ve které byla před chvílí vodka. Lucy za ní jde. Vrhne se na ní a obejme jí. Obě dvě se rozpláčí. Teď se, ale nerozdělí. Zůstanou spolu.
,, Odpusť mi." Nancy požádá Lucy o prominutí.
,, Pšššt. Já ti dávno odpustila. Jsem ráda, že jsem tě našla." Pošeptá ji. Ale něco je v tom vyruší. Zní to, jako křik. ,, Pomoooc!" Je to Perry. Jeden muž jí osahává. Může mít tak dva metry s pěkně vypracovanou postavou. Někdo by si myslel, že je to bývalí trestanec, či bodygard někoho známeho. Ale Nancy je to jedno. Je velmi rozčílená. Natož, aby zacházela do detailu, jak vypadá. Odtrhe ho od Perry. ,, Nech jí být. Ty zvrhlíku. Ty úbožáku." On však nepřestane a vrazí jednu Nancy. Ta se na chvílí ocitá na zemi. Z její ret krvácí. V její krvy to začne vařit, jako oného dne. Adrenalin se jí hromadí. To neměl dělat. Nenávidí násilníky a to on je. Úbohý muž, co si dokazuje násilím, jak je báječný a silný.
,, Chceš vědět, kde jsem ty roky byla? Byla jsem ve vězení." Řekne mu. A začne se s ním prát. Nicol se v poslední chvíli rozhodne zapnout poplašné zařízení, když vidí jak je na tom Nancy.
,, Vypadněte všichni. Nebo na vás zavolám policií. Pro dnešek konec." Zakřičí Nicol. Nancy je dost ošklivě pomlácená.
,, To je v pohodě. Zahojí se to. Ale ten nepořádek musíme uklidit." Snažila se odvést od sebe pozornost. Zlomená ruka a žebra jí však hrozně bolela.
,, Přestaň. Musíš k doktorovi. Odvezu tě svým autem. Co říkáš?" Řekne rozčileně Nicol.
,, Tak dobře." Sýkla bolestí Nancy. Lucy pomohla Nicol, Nancy dopravit k autu. Nasedli do auta a odjeli do nemocnice.
V nemocnici Nancy spatřila Jacka. Prohlédl ji a znejistil. Pohladil ji po tváři a opatrně políbil na její bolavou tvář. Jak moc bych tě chtěl vzít do náruče a ohromovat tě svými polibky, ale to pro tuto chvíli nejde. Proč si tak trdohlavá a nepřiznáš si, že mě taky miluješ? Teď tady jseš. Pomlácená. Kdybych byl s tebou nic by se nestalo. Kdo ti to udělal? Vždyť si mohla zemřít. Uvědomuješ si vůbec, že takhle riskuješ. To ti je tvůj život, tak lhostejný? Ženou se mu v hlavě myšlenky, kterým se nedokáže ubránit.
,, Jacku. Co tady dělaš?" Zeptá se ho potichu Nancy. Jack se na ní usměje.
,, Zapoměla jsi. Já tu pracuji. Jsem přece doktor. Zapomínáš. Moc brzo." Odpoví ji a pohladí ji po vlasech.
,, Nezapoměla jsem." Řekne mu Nancy, ale pak se jí před očima udělá černo. Spadne mu do náruče.
,, Nancy, kdo to byl?" Zeptá se ji. Ale Nancy mu neodpoví, omldlela. Lucy je celá vystrašená. Zdravotní sestra se Nancy ujme. Odveze jí na vyšetření.
,, Nemějte strach. Ona se z toho dostane. Je velmi silná." Řekne jí. Lucy se na něho upřímně podívá.
,, Mám o ní strach. Po dlouhé době jsem jí našla a nechci jí ztratit." Promluví tichým a vystrašeným hlasem.
,, Ty jsi Lucy. Nancy mi o tobě vyprávěla, když byla ve vězení. Přála si tě znova spatřit. Po ničem jiném netoužila." Řekne jí pravdivá slova.
,, Vy, Lucy znáte?" Zeptá se ho. On se na ní podívá smutně.
,, Byl jsem tvůj švagr, ale rozvedli jsme se." Odpoví ji. A jde za zdravotní sestrou. Zjistit, jak na tom je Nancy.
Vrátí se oznámit Lucy, že tu bude muset Nancy zůstat na pozorování. Lucy tam mlčky sedí. V ruce drží kelímek ve kterém byla káva. Dívá se do země a zjevně o něčem přemýšlí. Když spatří Jacka, znejistí.
,, Jak je na tom?" Ptá se ho nervozně. Je celá vystrašená.
,, Necháme se ji tu na pozorování. Má zlomená žebra, frakturu levé ruky a otřes mozku. " Odpoví ji. To Lucy hrozně znepokojí.
,, Můžu s ní být?" Zeptá se ho. Jack přikývne.
,, Můžeš, ale dali jsem jí sedativa. Neboj se, ráno bude vypadat jinak a možná jí odsud pustíme." Pokouší se ji utěšit.
,, Mám o ní strach. Hodně si toho vytrpěla." Řekne a v očích se jí objevují slzy.
Je už u ní v pokoji a sedne si k její posteli. Pohladí jí po vlasech. Vždyť jsem tě mohla znova ztratit, ale teď by to bylo jiné. Mohla si zemřít. Proč mi to děláš? Má tě tak ráda. Bože, jak jsem ráda, že jsem tě našla. Jack je docela pěkný. Proč si ho taky odmítla? To jsi tak tvrdohlavá? Ženou se jí myšlenky.
,, Nahnala jsi mi strach, sestřičko." Pošeptala jí a dala jí pusu na čelo. Nancy usnula. Lucy se pohodlně usadila do křesla. Opřela hlavu o opěradlo a zavřela oči.
Ráno se obě dvě probudili. Nancy se pokusila na Lucy usmát. Snažila se jí uklidnit. Nancy bylo už mnohem líp.
,, Dneska mě pustí z nemocnice." Pošeptá ji.
,, To jsem ráda. Měla jsem o tebe hrozný strach. To mi už nedělej." Řekne jí Lucy. Nancy přikývne.
,, Jsem šťastná, že tě zase mám u sebe. Ani nevíš, jak moc tě potřebuji." Promluvila slova, která obě dvě zabolela.
,, I já jsem ráda, že tě mám. Když tě pustí z nemocnice, půjdeme ke mně domů, tam se o tebe postarám." Oznámí ji.
,, Tak to, aby jsme šli pryč. Já to tu nesnáším." Řekne a usměje se. Vstane pomalu z postele a vezme si ze skříně oblečení. Ale potřebuje pomoct. Lucy jí pomůže.
Jsou u Lucy doma. Je to takový malý útulný pokoj. Pomyslí si Nancy, když se kolem rozhlíží. V přemýšlení je vyruší zaklepaní na dveře. Je to Marc. Lucy mu otevře. On se na ní vrhne. Obejme jí a políbí ji, co nejvášnivěji. Měl o ní hrozný strach.
,, Lucy, měl jsem hrozný strach." Řekne jí a ještě víc ji políbí. V tom je, ale vyruší Nancy.
,, Promiň te, ale potřebovala bych na chvíli Lucy." Řekne Nancy. Marc se na ní usměje.
,, Velmi mě těší, že vás poznávám. Vy musíte být sestra Lucy? Nancy, že?" Zeptá se jí. Nancy se na něho usměje a on ji usměv opětuje.
,, Ano jsem a vy musíte být Marc." Odpoví mu. Podají si ruce.
,, Nebudu vás rušit. Máte si toho moc říct. Lucy, zítra se uvidíme." Řekne a políbí ji na tvář. Lucy s Nancy zůstanou sami. Mají si toho vážně spoustu říct. Třináct let se neviděli. Lehli si vedle sebe na postel a začali si povídat.
,, Nancy, splnil se ti tvůj sen? Chtěla jsi být tanečnicí." Zeptá se jí Lucy. Nancy se na ní podívá.
,, Splnil se mi. Našla jsem tebe a to je to nejlepší, co mě mohlo potkat." Odpoví ji. Usměje se a obějme Lucy. Byl pozdě večer a musí už jít spát. Zítrá čeká Lucy nabitý den. Musí toho hodně udělat.
,, Dobrou noc a sladké sny." Popřeje Lucy, Nancy a zhasne světlo.
,, Tobě, taky. Mám tě ráda." Řekne tichým a vyčerpaným hlasem Nancy.
,, Já mám tebe taky ráda." Promluví tiše Lucy. Po pár minutách obě dvě spí.
Ráno se Lucy probudila s hroznou noční můrou. Byla v ní Nancy. Zdálo se mi, že umírá. Snad se to nestane. Nechci jí ztratit. Pomyslí si. Podívá se na Nancy, která krásně spí. Vstane z postele a jde přímo do sprchy. Se opláchnout. Přece nepůjde první den do práce, neupravená. Po unikátní koupeli se vrátí do pokoje, obléknout se. Musím jít do baru pracovat. Mám toho hodně. Slíbila jsem Nancy, že jí bar pohlídám, když tam Nancy nebude. Pomyslí si.
,, Dobré ráno." Vyruší ji v přemýšlení Nancy, která se probudila.
,, Dobré ráno. Jak se ti spalo?" Zeptá se ji Lucy. Nancy se na Lucy usměje.
,, Dobře. Nikdy jsem se tak krásně nevyspala." Odpoví ji.
,, Co bysis dala na snídani? Umím míchaná vajíčka, která ti budou chutnat." Navrhne Lucy. Nancy si sedne opatrně ke stolu.
,, Tak dobře." Řekne tiše. Pozoruje Lucy, jak vaří. Jak dlouho jsem si to přála zažít? A teď se mi to splnilo. Ale proč to muselo takhle dopadnout? Proč jsem se museli rozdělit? Kdo za to může? Hnali se Nancy v hlavě myšlenky, na které nikdo neznal odpověď ani ona sama.
Lucy naservýrovala snídani. Nancy se do toho s chutí pustila. Měla hrozný hlad. Míchaná vajíčka dlouho nejedla. Jen když je dělala máma. Proč vlastně odešla?
,, Tak jak ti to chutná?" Zeptá se Lucy.
,, Je to výborné. Jako by to dělala máma. Jako kdyby se nic nestalo. Ale přece to není pravda." Povzdechne si Nancy. Lucy se na ní upřímně podívá.
,, Já vím, že to hrozně bolí. I mě to bolí. Máma mi hrozně chybí. Každý den jsem na vás čekala, ale vy jste nepříchazeli a já si uvědomila, že jsem sama." Promluvila slova, které dlouho tajila. Nancy to zabolelo. Nepřála si, aby byla Lucy smutná.
,, Promiň mi." Řekla tiše Nancy.
,, A co ti mám prominout? To, že jsi odjela za slávou. Řekni mi konečně. Za co si byla ve vězení?" Touží Lucy znát odpověď.
,, Perry mlátil manžel. Chtěla jsem tomu zabránit. Netuším, co mě to napadlo. Vždyť byl větší a mnohem silnější než já. Prostě jsme se porvali. Bohužel měl u sebe nůž. Bodl mě do ramene. Seběhlo se to tak rychle. Já se nemohla, jak bránit. Chtěl mě zabít. Ale zachránila mě Perry, udeřila ho do hlavy zlatou soškou. A on se ocitl na zemi. Nehýbal se. On byl mrtví. Bože, on byl mrtví." Vysvětlila jí Nancy, co se ve skutečnosti stalo.
,, Takže ty jsi ho nezabila? To...to byla Perry. Proč si to na sebe vzala? Řekni mi proč." Lucy chce za každou cenu zjistit pravdu.
,, Protože Perry čekala dítě. Nechtěla jsem, aby její malá dcerka vyrůstala ve vězení. Dokážeš to pochopit?" Řekne jí pravdu, která ji zabolí.
,, Perry byla těhotná? Kde je její dcera teď?" Pokouší se to všechno zjistit, aby pochopila co se stalo.
,, Ona potratila. Proč se to muselo stát? Proč to muselo takhle dopadnout?" Ptá se sama sebe. Lucy jí nedokáže odpovědět. Sama neví, co má říct.
,, Je to minulost, která nás obě bolí. Ale to už nedokážeme změnit. Neměla jsem se tě ptát. Já jen potřebovala vědět pravdu. Odpusť mi to." Řekne Lucy.
,, Já ti nemám, co odpouštět. Jsem ráda, že tě mám." Řekne jí. Lucy jí obejme. Neměla se jí ptát na minulost, která obě dvě hrozně bolí. V přemýšlení ji vyruší zaklepání na dveře. Je to Marc.
,, Ahoj lásko. Je čas jít do práce." Oznámí ji ve dveří. Lucy se na něho usměje. Vrhne se na něj a polibky se to jen hrne.
,, Jen se rozloučím s Nancy a půjdeme." Řekne mu. Vrátí se k Nancy, která si v kuchyni vaří kávu.
,, Budu muset jít. Opatruj se tu." Řekne Lucy.
,, Dobře. Postarej se mi o to tam." Poprosí ji o maličkost. Lucy se jí pořádně obejme a odejde. Nancy tam zůstala sama.
V baru je ticho a prázdno. Lucy se kolem rozhlídne. Nancy má dobrý vkus. Pomyslí si. V přemýšlení ji vyruší příchod Perry s Nicol, kteří přišli do práce jako vždy v čas.
,, Ahoj nová šéfko." Pozdraví ji Nicol. Lucy se na ní usměje. Perry se však necití ve své kůži. Málem rozbila skleničku.
,, Jak je na tom Nancy?" Zeptá se Perry. Lucy si jí dlouze prohlídne.
,, Už je na tom líp. Ne, jak před deseti lety." Odpoví ji. Perry se znepokojeně podívá na Nicol.
,, Ty to víš? Kdo ti to řekl?" Zeptá se ji Perry, ale pravdu zná.
,, Řekla mi to Nancy. Ona tě chránila. Proč? Vždyť si kvůli tobě zničila celý život." Řve na ní Lucy. Je rozčílená. Vždyť Nancy seděla v base za někoho jiného. Lucy se na Perry nenávistně podívala. Nejraději by jí dala pár facek, ale to nemůže. Perry je nejlepší kamarádka Nancy. Místo toho se Lucy šla ven uklidnit. Venku na ní čekal Marc. Seděl na motorce a s někým hovořil po telefonu.
,, Dobrý. Nashledanou." Řekl Marc někomu do telefonu. Když si všiml Lucy, schoval telefon a choval se jako by nic.
,, Ahoj lásko. Co se stalo? Proč si tak nervozní?" Zeptal se jí, když si všiml jejího výrazu ve tváři.
,, Jen mě něco rozčílilo. Proč si tu? Stalo se něco s Nancy? Povídej." Začíná si o Nancy dělat strach. Marc jí však políbí.
,, O ní se nejedná. Jen mě vyhodili z práce. Ale stejně jsem chtěl dát výpověď. Ale o to nejde. Hrozně si mi chyběla Lucy." Řekne to tak pravdivě a něžně.
,, Ty jsi mi taky chyběl. Jsem ráda, že tě mám. Ani nevíš jak." Promluví tak krásná slova pro jeho uši vyvolená.
Po dvou týdnech bylo Nancy dobře. Rozhodla se, že pomůže splnit Lucy sen. Zná totiž jeden podnik, který hledá pěvecké i herecké talenty. Jejich máma tam začala s pěveckou karierou. Proč by to nemohla zkusit i Lucy? Pomyslela si Nancy, když odjížděli.
,, Kam to vůbec jedeme?" Lucy se pokoušela vypátrat odpověď, ale marně. Nancy, která řídila jen mlčela.
,, Můžeš mi to říct? Nenapínej mě. Nemám ráda překvapení. Prosím, prosím." Její snažení zjistit pravdu bylo marné. Nancy mlčela a pozorovala cestu.
Ten bar byl uprostřed New Yorku. V té nejlepší čtvrti. Když do něj vešli, Lucy začala mít trému. Nikdy nespívala před tolika lidmi. Nikdy nedostala tu šanci.
,, Neboj se a mysli na mě. Já vím, že to zvládneš. Ty na to máš. Musíš si věřit. Lucy." Řekla tak povzbudivá slova, že se Lucy rozplakala. Nancy jí utřela slzy a přivedla jí Marca, který na ně čekal. Lucy se uklidnila. Přestala se bát. Byla odhodlaná ukázat světu, co v ní je. Podívala se na Nancy.
,, Děkuji ti. Nancy." Pošeptala jí, když jí objímala. Čekala až jí zavolají. Nancy, jí dodala odvahu.
,, Lucy Jay. Je na řadě. A pozor má svůj text, tak jí držme palce." Oznámý nějaký muž do mikrofonu. Lucy už stála na podiu. Refloktory byli namířená na ni. Svítili ji přímo do očí. Všude kolem bylo tolik lidí a to jí znejistilo. Hudba začala hrát a Lucy byla ticho. Stála tam, jako kdyby ztratila řeč. Nancy za ní šla. A začala tam tancovat. Díky tomu se Lucy odhodlala zpívat. Bylo to nádheré. Když to skončilo tak uslyšela potlesk ze všech stran. Už se chystala k odchodu, ale pak se ozvalo. ,, Bylo to tak, tak. Našim vítězem se stává. Lucy Jay. Blahopřejeme jí." Na tváři Lucy se objevil úsměv. Už si nemohla stěžovat na život. Našla sestru, kterou neviděla a její největší sen se splnil. Ale co bude dál? Pomyslela si.
,, Co tak koukáš? Pojď se bavit." Vytrhla jí z přemlýšlení Nancy. Lucy se na Nancy usmála. Vyrazili do baru se bavit, ale zjistili že je zavřeno.
,, Proč je zavřeno? Ten bar nemůže být zavřený." Nancy znejistila a vtrhla do baru. Uviděla tam holky, jak sedí u stolu a smutní.
,, Co udělali? Proč je zavřeno?" Zeptala se jich. Podívali se na ní nešťastně.
,, Ale nic. Od té rvačky šli všichni do vedlejšího baru a nás nechali ve štychu. Co budeme dělat?" Zeptala se Nicol. Podívala se na svoji skleničku, ve které byla před chvíli tequilla. A teď je prázdná, jak je prázdný tento bar.
,, Víš co uděláme z tohoto baru? Něco co nikdo nemá. Já zpívám a vy umíte tancovat. Bude to však chtít barmana." Řekla Lucy. Všichni přikývli, ale Nancy o tom nechce slyšet. Jack jim totiž pomáhal v baru, ale teď je uznávaný doktor, nebude ho využívat.
,, Já fakt nevím. Neznám nikoho, kdo by tu dělal?" Řekne nejistě Nancy. Lucy se na ní usměje.
,, Marc, potřebuje práci. Prosím, Nancy." Snaží se přemluvit Lucy, Nancy nakonec přikývne. Marc je velmi dobrý muž, který si Lucy zaslouží.
,, Dobře, ale pokud bude on souhlasit." Prohlásí a obejme Lucy. Konečně se něco povede. Pomyslí si. Ale do baru vtrhne Jack. Nancy by ho nejraději neviděla, ale nemá na výběr. Jack se jí podívá upřímně do oči. Obejme jí a políbí. Nancy se, ale odtrhne. Jack jí stihne chytit.
,, Nikam nepůjdeš, dokud si mě nevyslechneš. Nancy, já tě miluji. Nikdy jsem tě nechtěl opustit. Klidně bych se kvůli tobě všeho vzdal." Řekne jí slova, která bolí.
,, Nech mě být, prosím. To ty jsi požádal o rozvod. Je mezi námi konec. Slyšíš!" Odtrhla se od něj a nasedla na motorku. Odjela ke kašně, kde se poprvé setkali.
Bylo to jedné krásné zimní noci, kdy tato kašna byl zamrzlá. Svítili jen pouliční lampy. Nancy se procházela a o něčem přemýšlela, když se najednou srazila z pohledným mužem, přitom jí na zem spadly knížky, které držela v ruce. Jack se pro ně sehl a podal jí je.
,, Snad jsem vám neublížil?" Zeptal se jí. Nancy se na něho usmála a pohlédla mu přímo do očí.
,, Ne, nic se nestalo." Odpověděla mu.
,, Všiml jsem si, že čtete Shakespeara Romeo a Julie. O lásce, která vydržela na věky věkům." Jeho hlas jí přitahoval. To, jak mluvil se jí nesmírně líbilo.
,, Ano...Jsem prostě velký romantik." Řekla mu, když spolu kráčely do hlučného města.
,, I já jsem romantik. Romea a Julie znám skoro na zpaměť. " Řekl jí a usmál se na ni.
,, Vážně?" Zeptala se směle.
,, Nevím, jakým jménem se před tebou mám nazvat, světice. Mé vlastní jméno se mi protiví, když je tvůj nepřítel. Mít psáno to svoje jméno, roztrhla bych je."
,, Vyslechla jsem jen několik tvých slov, a přece poznávám, čí je to hlas. Nejsi ty Romeo a nejsi Montek?"
,, Ten ani ten, když oba nemáš ráda." Byl to úryek z balkonové scény. On je tak skvělý. Pomyslela si Nancy.
,, To jsem nevěděla, že to znáš." Promluvila překvapeným hlasem.
,, Málo kolik mužů čte Shakespeara, ale mě se to líbí. Je to o lásce, která bohužel skončila smrtí obou. Mě to jen dokazuje, že láska je nádherná." Řekl přesvědčivě.
,, Vlastně tě ani neznám. Jak se jmenuješ? Nancy Jay." Představí se mu.
,, Jack Gretzky. Asi to bude hloupost, ale chtěl bych s tebou strávit krásný večer. Co třeba večeře, teď hned?" Zeptal se jí. Mám souhlasit. Když on je tak pěkný a milý. Musím souhlasit. Co když je on ten Pan pravý? Co když řeknu ne, ztratím lásku o které sním? Ženou se jí v hlavě myšlenky.
,, Dobře. A už přesně vím, kam pujdeme." Odpověděla mu a usmála se na něj.
,, Nechám se tebou vést." Řekl tiše. Očimu zářili, když na ní pohlédl. Po pár metrech došli k jedné krásné restauraci. Jmenovala se Za sedmi horami. Když do ní vstoupili, připadali si jako v pohádce. Nancy se ta restaurace nesmírně líbila. Posadili se do kouta, kde byl překrásný vyřezávaný stůl. Všechno to působilo nádherně.
,, Je to tu pěkné. Co myslíš?" Zeptá se ho Nancy. Jack se dívá do jídelního lístku a přemýšlí, co si objedná.
,, Je to krása. Jsem rád, že jsem tu s tebou Nancy. " Promluvil upřímným hlasem. Přiblížil se k ní a políbil ji na rty. Zamiloval se do ní od první chvíle, kdy ji uviděl u té kašny. Nancy se o něho na chvíli odtrhla. To nejde. Nemůže se tak rychle zamilovat. Co když mi ublíží? To nejde. Nemůžu být tak naivní. Pomyslela si.
,, Co se děje? Promiň, byl jsem rychlí... Já nevím, co se to se mnou stalo. Zamiloval jsem se do tebe. Konečně se ten můj kámen rozbušil. Dovol mu, aby bušil jen pro tebe, Nancy. Věř mi, já ti neublížím. Dej nám šanci." Požádal jí a pohladil jí po vlasech. Do rozhovoru jim však vtrhl číšník.
,, Co si přejete?" Zeptal se jich. Nancy se na chvíli podívala do jídelního lístku.
,, Dal bych si pivo." Řekne Jack.
,, Já si dám Mojito." Promluví Nancy. Číšník se na ní usměje.
,, Jako obvykle, slečno Jay." Řekne číšník a odejde. Jack se na ní zpytavě podívá.
,, Vy se znáte?" Zeptá se jí. Nancy se na Jacka usměje.
,, Ano. Chodím sem skoro často." Odpoví mu. Jack se k ní znova přiblíží a políbí se.
,, Prosím, neodtahuj se. Já...já tě miluju Nancy Jay." Řekne jí. Nancy po prvé zažila, co je to láska na první pohled.
Když spatřila Jacka, její srdce se rozbušilo. V srdci měla zmatek. Nenávist a láska ji proudili duší.
,, Nancy. Odpusť mi. Neubližuj nám tak." Řekne a obejme jí. Políbí ji. Nancy se nebrání. Znova se mezi nimi objevili jiskry lásky. Tak spalující vášeň ji na chvíli oslepila. Nancy se, ale po chvíli otrhla. Ale Jack se nedal odradit.
,, Já za to nemůžu, že jsi mě požádala o rozvod. A počkat.... Můj otec ti řekl, že si chci někoho vzít. Já zapoměl." Začne se jí vysmívat. To jí ještě víc rozčílí.
,, Jdi do háje. Sakra. Já tě milovala. Nikdy bych tě nepožádala o rozvod. Dokážeš to pochopit, že jsem nebyla ta která nás rozdělila." Řekne mu. Podívá se na něho naposled. Jack si jí, ale přitáhne k sobě. Nancy to rozčílí a dá mu facku. Nasedne na motorku a odjede. Jack tam chvíli stál a divil se za co tu facku dostal.
,, Já se v tobě nevyznám Nancy. Vím, že mě taky miluješ. Cítím to. Tak proč si to nepřiznáš'?" Ptá se sám sebe. V přemýšlení ho vyruší Lucy, která jde náhodně kolem. Vlastně se vrací od Marca. Šla se ho zeptat, jestli bude u nich dělat.
,, Ahoj, Jacku." Pozdraví ho.
,, Ahoj, Lucy." Pozdraví ji také. Podíva se na ní zamyšleně.
,, Copak se děje?" Zeptá se ho, když si všimne výrazu na jeho tváři.
,, Prosím pomoz mi jí získat. Já Nancy miluji." Odpoví ji. Odvezla Jacka do baru, protože tam potřebovala pomoct. Jack jí slíbil, že jim pomůže.
V baru bylo až moc plno. O práce neměli nouze. Lucy zpívala jak mohla. Lidmi se to hemžilo. Když Lucy dozpívala, šla si dát něco k pití k baru. Nancy tam míchala koktejly. Nicol právě čepovala pivo a Perry roznášela drinky.
,, Lucy, měla jsi pravdu. Je tu opravdu plno. Ale vydržíme tohle pořád?" Zeptala se Nancy, Lucy se na ní upřímně podívala.
,, Ale přestaň naříkat. Ty vidíš celý svět černými brýlemi, ale on takový není. Je jiný." Zkoušela se jí rozveselit Lucy.
,, Já svět nevidím černými brýlemi. To není pravda. Co to říkáš?" Řekla zaskočeně. Tohle nečekala od svojí sestry.
,, Ale vidíš. Proč neodpustíš, Jackovi? On tě miluje. Popřemýšlej o tom." Nabádala ji Lucy. Nancy se na ni rozčileně podívala.
,, Nechci o něm slyšet. Je to úbohý tvor, který mi úblížil" Nechce o něm slyšet. Ale tím tak dokázala, že na Jacka nezapoměla a Lucy tím umožnila jejich lásku znova obnovit. Po chvíli si uvědomila, že jí ho chce dohodit. Toto od své sestry nečekala.
,, Aha. Já už tě pochopila.Ty mi ho chceš dohodit. Ale já o něj nemám zájem. Vyřiď mu laskavě, ať mě nechá být na pokoji." Řekne Nancy rozčileně. Začne to v ní vřít. Zabouchne dveře a jde pryč. Utíká ulicemi a ničeho si nevšímá. Lucy běží za ní, ale Nancy si toho nevšímá. Běží dál, jako tělo bez duše. Běží, jako smyslů zbavená. Něco jí v tom vyruší. Je to volání o pomoc. Lucy se něco stalo. Pomyslí si. Lucy začali oběžovat dva opilci, kteří měli v úmyslu jí znásilnit.
,, Ale koho to tu máme. Pěkná slečinka, takhle pozdě v noci. To se nevidí." Řekne posměšně jeden. Je menší postavy. Na sobě má obnošené šedá kalhoty a děravé sako neznáme barvy.
,, Hm. Dneska je dobrý den. Nemyslíš?" Zeptá se ho ten druhý. Je vysoké postavy. Mohutný. Oblečení má černé od hlavy až k patě. Lucy před nimi utíká, ale bohužel trefí do slepé uličky, ze které není úniku. Jeden jí chytí za ruku. A začane jí osahávat. Lucy se brání, ale marně. Jsou na ní dva a ona je sama. Posledníkrát se pokusí zakřičet o pomoc, ale o ní ji umlčili. Jeden jí dal ruku na pusu. Lucy ho kousla do ruky a to ho rozčílilo. Udeřil jí do hlavy a ona ztratila vědomí. Už si s ní mohli dělat, co chtěli. V tom nejhorším však přišla Nancy. Držela v ruce černý devitimilimetrový glock. Nejdříve vystřelila do vzduchu, a pak míří na ně. Oni se otočili a znejistili. Není úniku.
,, Ale, ale. Koho to tu máme? Co jste jí udělali? Vy úbozí tvorové. Nebudu se ani obtěžovat, vyslovit co jste. Zabít vás je tak lehké." Řekne Nancy a stále míří na ně. Málem by stiskla spoušť, kdyby jí v tom nezabránila Lucy, která se probouzí. Nancy se na ní podívá. To nemůžu udělat. Nezničím si život, kvůli nim. Ale oni to budou dělat pořád. Nikdo jim v tom nezabrání. Co mám dělat? Ublížili moji sestře. Nemůžu to, tak nechat. V přemýšlení ji vyruší ten vyšší. Celou svou silou jí shodí na zem. Pistol je neznámo kde. Zmizela, jak oni. Utekli. Nancy je s Lucy sama.
,, Jak ti je?" Zeptala se Nancy. Lucy mlčela a dívala se do země. ,, Lucy. Kdo to byl? Viděla jsi jim do tváře?" Ptá se na otázky na které ji Lucy nedokáže odpovědět. Je v šoku. Vždyť jí málem znásilnili. Co bude dál? Pokusí se jí zabít? Ženou se v Lucy myšlenky. Podívá se na Nancy zmateně.
,, Musíme jít. Jack, tě prohlédne. Aspoň k něčemu bude." Řekne Nancy. Podá ruku Lucy a pomůže jí vstát. Odnesla jí zpátky do baru. Všichni byli zaskočení tím, co se stalo Lucy. Každý chtěl pomáhat. Nancy pomohla Lucy až k baru, u kterého stál Jack.
,, Prosím, pomoz mi. Dva chlápci se jí pokoušeli znásilnit. Naštěstí jsem přišla v pravou chvíli. Ale vůbec nevím, co s ní je." Vysvětlí mu do podrobna Nancy. Jack se na ní smutně podívá. Prohlédl si Lucy, která se dívá pořád na zem. Nic nevmnímá.
,, Jak jí je?" Zeptá se ho. Jack se na ní ustaraně podívá.
,, Je v šoku. Ale dostane se z toho. Měla bys zavolat na policií. A nejspíš i Marcovi, bude ho potřebovat." Odpoví ji Jack.
,, Dobře, ale na policií nevolám. Jdu Marcovi zavolat." Oznámí mu.
Marc po pár minutách přijde do baru. Je velmi vystrašený. Někdo přece ublížil její dívce a on tomu nezabránil. Musí si jí vzít. Bude jí mít za manželku a starat se o ní. Nenechá jí už nikdy o samotě. Miluje jí. Je jedinou ženou v jeho životě a nehodlá ji ztratit. Když vejde do pokoje Nancy, uvidí na posteli slabou Lucy. Nikdy jí tak neviděl a to ho znervozňuje. Sedne si k ní a pohladí ji po vlasech.
,, Lásko má. Odpusť mi, že jsem nebyl s tebou, když jsi mě tolik potřebovala. Věř mi, že ti to vynahradím. Prosím vezmi si mě." Vysloví tak krásná slova, která Lucy probudí z šoku. Ale teď si ho nemůže vzít. Potom všem, co se jí stalo. Musí si to vyjasnit. Musí odejít.
,, Já tě miluji. Ale teď nemůžu. Je to na mě rychlé. Marcu, málem mě znásilnili. Prosím, nech mě být. Musí odejít a promyslit si to." Požádá ho o pochopení.
,, Já vím lásko. Jen mi prosím, řekni kam jdeš, abych tě mohl zkontaktovat, kdyby se něco tady stalo." Promluví tak něžně, že by si to Lucy i rozmyslela.
,, Dobře. Půjdu do jednoho hotelu. Jmenuje se Loar. Tam mě najdeš. Ale nikomu to neříkej. Prosím." Řekla a začala si balit kufry.
Mezitím se Nancy opíjela dole v baru. Nalívala si skotskou. Jack s ní byl. Snažil se jí v tom zabránit, ale marně. Pokaždé si Nancy nalila něco jiného.
,, Nech mě být. Ty...ty jeden. Víš, jak moc tě nenávidím. Já tě nenávidím, jak nenávidím tento svět. Podívej se na mě. Jsem ztroskotanec, který zničí všechno na co sáhne. Našla jsem sestru a teď jsem jí ublížila. Jsem vražedkyně." Mluví tak hrozná slova, která jí hrozně bolí. Jack jí vytrhl skleničku a objal jí, ale ona ho odstrčila.
,, Nancy. Prosím, nech toho. Ubližuješ si. " Řekne. Nancy si vezme lahev vodky a vypije ji nadoraz.
,, No, a. Víš co, nech mě být. Je ti jedno, co cítím. Ty jsi mě nechal na tomto světě samotnou. Odkopl jsi mě, jak psa." Řve na něho. Láhev, co dopila, rozbije a vezme si jeden střep. Pokusí se pořezat, ale marně. Jack jí v tom zabrání. Obejme jí a pohladí po vlasech. Pomůže jí, si sednout.
,, Nancy, proč? Ty, sakra, nevíš, že tě miluji. Proč si tak tvrdohlavá? Proč si se chtěla zabít?" Zeptá se jí, ale odpovědi se nedočká. Nancy usnula. Půjde se ještě podívat na Lucy a odejde domů. Zítra má hodně pacientů. Nahoře však zjistí, že se Lucy balí. To nemůže udělat, potom co si málem udělala Nancy.
,, Kam jdeš? Ty necháš svoji sestru o samotě? Kdybys viděla, co si udělala před chvíli? Pokusila se o sebevraždu. To ti je jedno?" Začne na ní chrlit slova, která zabolí. Přestane se balit a rozeběhne se za sestrou dolů. Potichu si k ní sedla, aby jí nevzbudila. Pohladí jí po vlasech.
,, Promiň, ale já musím jít. Musím si to vyjasnit než bude pozdě. Prosím, neubliž si." Pošeptá jí a dá jí pusu na čelo. Šla si zpět nahoru pro věci. Naposledy se rozhlédla kolem a odešla s pláčem. Autobusem neznámo kam. Ale směr byl jistý. Hotel Loar na ní čekal.
Nancy se probudila. Bylo asi osm hodin ráno. Hrozně jí bolela hlava. Vedle ní na stole ležel lísteček. Byl od Lucy. A na něm bylo napsáno. Promiň mi, ale musím odejít na pár dní. Potřebuji si uvědomit pár věcí. Prosím tě, neudělej si něco. Já tě potřebuji. Budeš mi dělat družičku. Nancy to rozčílilo, ale bolest hlavy jí zklidnila. Dala si aspirin a uvařila si kávu. Když přišel Jack, rozplakala se. Bylo toho na ní moc.
,, Neplakéj prosím. Má lásko, já nikomu na světě nedovolím, aby ti ubližoval." Řekl a utřel jí slzy. Nancy ho objala.
,, Víš, kde šla Lucy?" Zeptala se ho a otrhla se od něho.
,, Nevím kam šla. Neřekla mi to." Odpověděl jí. Nancy odešla z baru a nasedla na motorku. Odjela neznámo kam. Něco jí tam vedlo. Něco, čemu nedokázala poručit.
Jack mezitím Lucy zavolal, aby jí oznámil, se Nancy chystá dělat. Lucy znervoznila. Začala mít obavy o Nancy. Neměla odcházet. Musí ji najít než bude pozdě. Šla na recepci zaplatit útratu. Spatřila tam však Nancy, která se snažila zjistit pokoj ve kterém byl měla být Lucy. Recepční jí však nic neřekl.
,, Řekněte mi, sakra, jestli tu je ubytovaná Lucy Jay." Křičí na něho. Vrátníkovi mohlo být kolem pětačtyřiceti a oblyčej měl posetý jizvami po akné. Byl oblečený do vytahaného černého svetru a měl černé vlasy až po ramena.V úzkých škvírkách mu seděly hnědé oči, nos měl rovný a zuby mu pokrýval zažloutlý nikotinový povlak.
,, Je mi líto, slečno, ale tyhle informace vám nemohu podat." Řekl jí. Nancy by mu dala pár facek, ale něco jí v tom vyrušila. Spatřila Lucy. Přestala se rozčilovat a rozeběhla se k ní. Objala jí silně.
,, Prosím, toto mi nedělej. Já o tebe měla takový strach. Jsem ráda, že jsem tě našla." Pošeptá Nancy. Lucy se na ní nevěřícně podívá.
,, Jak si mě našla? Řekl ti to někdo?" Zeptala se jí.
,, Ani nevím. Něco mě sem táhlo. Lucy, já tě potřebuji. Neodcházej prosím z mého života." Promluvila, tak silná slova. Na tváři Lucy se oběvily slzy.
,, Promiň mi to. Slibuji, už se to nestane." Pošeptala jí. Odešli spolu zpátky do baru, kde na ně čekala práce.
V baru na Lucy čekal odhodlaný Marc. Byl v černém smokingu, který mu hodně slušel. Když vešla Lucy do dveří, zjistil že je jedinou ženou v jeho životě a že jí nenechá odejít. Klekl si na kolena a otevřel červenou krabičku. Lucy na něj chvíli hleděla, ale pak se osmělila a šla blíž k němu.
,, Vezmeš si mě, prosím? Chci s tebou žít. Jsi moje jediná láska. Lucy Jay, stanete se mou ženou navěky věkům?" Zeptal se jí. Lucyiny oči se rozzářili štěstím.
,, Ano. Já tě taky miluji. Nechci tě ztratit." Odpověděla mu. Marc jí navlíknul nádherný diamantový prsten. Políbil jí na její nadherné plné rty.
,, Blahopřeji." Řekla Nancy, která stála ve dveřích. Velmi to přála Lucy. Ona si štěstí zaslouží.
,, Tak a teď se pustíme do práce." Řekla Nicol, když vyšla ze sklepa.
,, Ale ne. Dneska se bude oslavovat. Máme co. Lucy se bude vdávat." Oznámila tu novinu Nancy.
,, Tak dobře. Jednou to může být zavřené." Řekne Nicol a pustí hudbu. Všichni se začnou bavit. Tančí, pijí, povidají si. Prostě zábava. Ale tuto zábavu narušil, otec Lucy a Nancy, který vejde do baru. Vypadal stejně. Na první pohled připomínal kovboje z horských pastvin. Na hlavě měl naražený černý, trochu zaprášený a omšelý stetson. Bylo mu padestát, ale stále vypadal mladě. Kadeřavé hnědé vlasy mu na spáncích proklévaly prvními šedinami. Ruce měl zabořené do kapes demonimového saka lemovaného kůží a vysoké kovbojské boty přetažené přes vybledlé džíny byly odřené a na podpatcích ochozené. Nancy se na něho nenávistně podívá a odejde. Zabránil ji v tom, aby uviděla svojí sestru. Zřekl se jí. To mů přece neodpustí. Lucy to bylo líto, ale nemůže to mít Nancy za zlé. Zavolala tátovi, protože ho měla ráda a chtěla mu říct tu novinu, že bude svatba. Představila tátovi Marc. Její táta nebyl zrovna moc šťastný, nelíbilo se mu, co Lucy dělá za práci. Ale nic jí neřekl, protože nechtěl ztratit i jí. Chvíli se bavil, a pak řekl. ,, Už musím letět. Mám toho moc na práci a chci stihnout poslední let do New Jersey. Na svatbu určitě přijdu, pokud to nebude vadit Nancy." Podíval se na hodinky. Objal Lucy a odešel.
Po hodině zavolala Lucy policie, protože je Nancy ve vězení. Zmlátila totiž jednoho z útočníku, který se pokusil Lucy znásilnit. Lucy za ní jela autobusem na stanici. Zaplatila za ní kauci. Když spatřila Nancy, chtěla jí obejmout, ale ta se odtrhla. Celou cestu domů mlčela a dívala se z okna autobusu. Když se vrátili do baru, tak Nancy vzala láhev whisky a znova se opila. Pak začala shazovat židle.
,, Děkuji ti sestřičko.. Víš, že ho nenávidím a přivedla si ho sem. Poskvrnila si tento bar. A víš co? Můžeš vypadnout. Já tě tu nechci." Nadávala na Lucy. Lucy se rozběhla ven. Odjela za Marcem domů. Ten jí pochopí. U Marca se cítila v bezpečí.
,, Co se stalo?" Zeptal se Marc, když spatřil ve dveřích nešťastnou Lucy. Otevřel jí dveře a pozval jí dál. Lucy ho objala a políbila.
,, Pohádala jsem se s Nancy. A ta mě vyhnala. Už mě nechce vidět." Odpověděla mu a plakala. Celou noc oči nezamouřila. Stále brečela.
Nancy si ráno uvědomila, že udělala hloupost. Přála si to vrátit zpět. Volala Lucy, ale ta jí to nezvedala. Tak se vydala za Marcem domů, ale nikdo neotevíral. Byla smutná a nenáviděla se. Neměla jí to tak říkat. Neměla se opíjet. Měla být šťastná. Zachovala se, jako její otec a ztratila tím sestru. Odjela ke kašně, aby se tam uklidnila a vyčistila hlavu. Ve které ji kolovalo, tolik myšlenek. Tolik výčitek.
U kašny však byla i Lucy. Nancy k ní pomalu šla. Nechce přece, aby odešla.
,, Lucy. Odpusť mi, co jsem ti řekla včera. Moc mě to mrzí. Mám tě hrozně ráda a nechci tě ztratit. Ne taklhle. Vím, že ho máš ráda. Nebudu ti v tom bránit. Je to mezi mnou a ním. Ať je na svatbě, ale po mně nemůžeš chtít, abych tam byla také. Promiň, ale jinak to nejde." Řekne. Ale když se Lucy neozívá, odejde zpátky do baru. Je tam hodně práce. Aspoň na Lucy nebude tolik myslet.
Lucy chvíli přemýšlelí o tom, co jí Nancy řekla. Nechce jí znova ztratit. Pomyslí si. Rozjela se za Nancy do baru. Tam bylo narváno. Hudba jela na plné oprátky. Nic jiného si nemohly přát. Pomyslela si Lucy, když vešla do baru. Když jela autobusem sem, stihla napsat píseň, kterou dnes zazpívá. Když jí Nancy spatřila ve dveřích usmála se. Byla ráda, že její sestra přišla zpět. Lucy stála na podiu a začala zpívat. Bylo to nádhera. Nancy to rozplakalo. Nic tak krásného neslyšela. Bylo v tom tolik citu. Udělala dobře, že pozvala jednoho velmi dobrého manažera, který se jmenoval Steve Luxberga. Když Lucy skončila, všichni tleskali. To byla radost pro Lucy. Nancy jí představila Steva. Byl mladý a přitažlivý. Živé hnědé oči, plná ústa a svalnatá postava pod černou koženou bundou. Měl dočista vyholenou hlavu a laskavě se na Lucy usmíval.
,, Lucy. Vy jste velmi dobrá zpěvačka. Měl bych pro vás práci, ale bude to v Las Vegas. Měla by jste zájem?" Nabídl jí něco, co změní Lucy celý život. Nemůžu teď opustit Nancy. Vím, že tím ztratím něco o čem jsem snila, ale nejde to. Nechci Nancy ztratit. Pomyslela si. Podívala se rozpačitě na Nancy.
,, Řekni ano. Lucy, splniň si svůj sen. Nic nás nerozdělí. Jsme spolu navěky." Řekla Nancy.
,, Promiňte, ale nemůžu to přijmout. Teď bohužel ne." Lucy odmítla nabídku. Nancy se na ní nevěřícně podívá. Nechápala, proč to udělala. To nemůže.
,, Proč jsi to odmítla?" Zeptala se Nancy, když Steve odešel za Perry k baru. Lucy se rozhlédla kolem.
,, Protože to tu neopustím. A hlavně nechci ztratit tebe a Marca. Já vás potřebuji k životu." Odpověděla jí. Objali se a začali se radovat. Perry se do Steva zamilovala. Byla to láska na první pohled. I jeho trefil amorový šíp. Opustili společně bar a šli se projít na vzduch. Nancy s Lucy jim to přáli.
,, Perry si zaslouží lásku." Řekla zamyšleně Nancy. V přemýšlení ji vytrhl Jack, který ji přišel navštívit.
,, Ty si jí taky zasloužíš." Promluvil tak něžně. Políbil jí vášnivě, že tomu Nancy nemohla zabránit. Láska jí zaslepila oči.
,, Miluji tě. Promiň, že jsem tí to neřekla dřív." Pošeptala mu a znova ho políbila. Měl tak sladké rty, že by byl hřích se jich nedotknout.
,, Pojď se mnou prosím tam, kde jsem se poprvé viděli. " Řekl. Nancy neváhala. Odjela s ním ke kašně a tam se procházeli.
Když se vrátili do baru. Odnesl jí Jack v náruči do postele. Tělesná touha v nich pulzovala. Její žádostivá ústa zlikvidovala jeho smysl pro úmírněnost. V několika vteřinách přešel od laskání k dravosti. Tak dlouho po ni toužil a teď jí konečně má u sebe. Pevně jí objal a docela zapoměl na její křehkost a měkost. Líbal i kousal, protože byl v tu chvíli přesvědčen, že ta ohnivá ústa byla jen pro to stvořená. Její vůně ho neuvěřitelně dráždila. Mohl jí téměř ochutnat, když divoce přejížděl rty po jejím hrdle. Dlouze a vděčně vzdychl, když jí hladil ňadra, která byla pro něj úplně stvořená. Dotek jeho palců na jejich bradavkách ji bolestivě zasáhl až kdesi v klíně. Prohnula se, jako luk a stlačila jeho hlavu dolů, až ústa nahradila ruce. To, jak se k němu tiskla, ta dychtivost ženy těsně před vyvrcholením, ho dováděla k šílenství. Toužil, potřeboval jí od sebe odstrčit. Když do ní pronikl, spolu zasténali, když prožili orgasmus. Hlava jí klesla na jeho rameno.
,, Miluji tě." Řekla mu a políbila ho něžně na ústa a lehla si na jeho rameno.
,, Já tebe taky. Bože, jak dlouho jsem čekal, až tato slova uslyším." Utrousil a podíval se jí do očí. Konečně jsem s láskou kterou miluji. Pomyslel si.
,, Co si tím chtěl říct?" Zeptala se ho. Jack se na ní rozpačitě podíval.
,, Ale nic. Prosím, teď se s tebou nechci hádat." Pokoušel se jí uklidnit. Než chtěla Nancy něco říct, vyrušil jí v tom telefon.
,, Nancy. Promiň, že ti volám tak brzo ráno, ale stalo se něco hrozného. Nicol,...Nicol zemřela." Promluví do sluchátka Perry.
,, Cože? To....to nemůže být pravda." Koktá Nancy.
,, Bohužel je. Před chvíli mi volali z policie. Je mi to líto." Řekne nešťastně Perry. Nancy zavěsila. Vstala z postele. Oblékla si džíny a sportovní modré tričko. Své dlouhé černé vlasy dala do culíku. Ze šuplíku v nočním stolku vytáhla malou pistoli. Dala do ní náboje. Odešla ven. Hledat ty, kteří se pokusili znásilnit Lucy. Věděla naprosto, že to budou oni. Nicol byla přitažlivá žena, která každou noc chodila přes tu ulici, kde málem znásilnili Lucy. To musí být oni.
Když je spatřila, namířila na nich nabitou pistol. Byl to ten samí černý devitimilimetrový glock. Ruce se jí nervozitou klepali. Věděla, že když vystřelí uděla největší chybu ve svém životě. Ale co jiného ma dělat?
,, Vy dva jste, tak odporní. Je mi zle, když vás vidím. Proč jste jí zavraždili?" Zeptá se jich a míří na nich pořád pistolí. Je velmi rozčílená.
,, Ale. To byla tvoje přítelkyně? My nevěděli? Asi jsme ti ublížili? Je mi líto, té coury. To byla vážená Nicol Blumsky. Byla to pěkná mrcha." Promluví, tak hrozná slova, která rozčílí Nancy. Vrhne se na něho a začnou se prát. Jejich souboj však vyruší výstřel do vzduchu. Je to Lucy. Míří na ty dva pistolí. Spoušť zmáčkla, stačí ji jen pustit. Nancy si k ní stoupne.
,, Nech toho prosím. Nekaz si život, jako já. To nesmíš." Snaží se v tom zabránit. Pistol namíří do vzduchu. Vystřelí.
,, Proč? Proč musela zemřít?" Zeptá se Lucy. Je celá vystrašená a tak křehká. Nancy jí obejme a pohladí po vlasech.
,, Život je takový. Někdy bolí a jindy je krásný." Odpoví ji.
,, Máš pravdu. Mám pro tebe překvapení, které jsem ti chtěla říct někde jinde, ale řeknu ti to teď. Budeš teta." Řekne Lucy. Nancy to rozzáří oči.
,, Já budu teta? To je to nejlepší, co mě v životě podkalo. Lucy, já ti to přeju." Řekne Nancy nadšeně. Po tváři jí stékají slzy štěstí. Pro ty dva si přijela policie. Ve vězení budou pěkně dlouho. Pomyslela si Nancy.
V baru bylo prázdno. Nancy se pokoušela zajistit pohřeb pro Nicol. Nicol neměla nikoho, jen Nancy. Byli spolu odjakživa. Vlastně se potkali ve vězení. Nicol tam byla za ozbrojenou loupež, ze které ji obviňil její bývalý manžel. Nicol byla pro ní opora v těch hrozných chvílích jejího života. Celou dobu se jí honili vzpomínky. V zasnění ji vyrušil telefon, ale Nancy ho nezvedla. Za týden bude soud. Odsoudí ty dva lumpy, kvůli vraždě a za pokus o znásilnění. Nancy bude hlavní svědek.
,, Proč jsi to nezvedla?" Zeptala se jí Lucy.
,, Nechci, aby mi někdo říkal, jak byla Nicol dobrá dívka. Nechci, aby mi nikdo připoměl, že zemřela. Já to vím. Je to tak těžké pochopit? Za týden bude soud a já budu u toho, když ty dva odsoudí." Vysvětlila jí to Nancy.
,, Já vím, že to bolí, ale Nicol by nechtěla, aby si se tak trápila. Jsem ráda, že tam budeš a zabráníš jim v tom, co dělají." Řekla Lucy. Nancy
se na ní rozpačitě podívá. Lucy má pravdu. Měli by se najíst. Lucy by měla jíst. Bude přece máma. Už není sama.
,, Lucy, měla by ses najíst. To malé, co nosíš pod srdcem by to potřebovalo." Řekne ustaraně Nancy.
,, Tak dobře." Promluví unaveným hlasem Lucy. Nancy jí něco uvaří. Mezitím za Lucy přišel Marc. Objal jí a políbil na čele. Lucy si ho prohlédla. Je s ním šťastná.
,, Marcu. Musím ti něco říct. Budeš táta." Promluví tak krásná slova, která u Marca způsobí slzy štěstí. Objal jí.
,, Já...já budu táta. To není možné. Lásko. Já budu táta." Začal se radovat Marc. Nejradějí by skákal radostí dva metry. Ale to před svou budoucí ženou nemůže. Nancy jim donesla jídlo. Byla to slepičí polévka, kterou jim kdysi vařila máma.
,, Děkuji ti." Pošeptá Lucy. Nancy se na ní usměje. Políbí ji na čelo a odejde zpátky do baru. Bude ho muset otevřít. Nicol by si to tak přála. Pomyslí si.
Do baru vejde parta chlápků. Sedne si do kouta a hlasitě si povídají. Nancy to znervozňuje. Jeden z nich vstane a jde přímo k ní.
,, Hele barmanko. Chci, aby ta kráska zazpívala a ty abys nám krásně zatančila." Řekne muž v podnapilém stavu. Jazyk se mu sice neplete, ale za to se mu točí hlava. Byl vysoký asi dva metry, měl pěkně vypracovanou postavu. Vypadal na mariňáka. Měl krátké černé vlasy.
,, Nejsem žádná barmanka, ale vedoucí tohoto podniku, abys věděl. A ty mi rozkazovat nebudeš?" Rozzuří se Nancy.
,, Co si sakra o sobě myslíš?" Položí ji hloupou otázku. Nancy ho vezme za límec a vyhodí ho ven, i když by to někomu připadalo hloupé, že mladá dívka malé postavy dokáže vyhodit tak vysokého muže. Ale je tu fakt, že kdyby nebyl podnapilý, nepodařilo by se jí to.
Stoupne si k mikrofonu a řekne ,, Komu se toto nelíbí, ať vypadne. Ale pro vaší informaci zemřela Nicol Blumsky. Naše nejlepší barmanka a přítelkyně." Když toto uslyší utichnou a drží chvíli smutek. Po chvíi se bar znova rozjede.
,, Je mi to líto." Řekne Jack. Pohladí Nancy po vlasech a políbí ji.
,, Mě taky. Jsem ráda, že jsi tu." Řekne mu a znova se políbí. Jack si před ní klekne a otevře černou krabičku. Nancy se na něho překvapeně dívá.
,, Nancy Jay. Stala byste se mou ženou znova?" Položí ji otázku, kterou chtěla už dávno slyšet, ale teď z ní má strach.
,, Já nemůžu. Jacku. Věř mi, ale že tě miluji." Odmítne ho. Uteče s pláčem do svého pokoje nahoře. Jack tam stojí. Lucy jde za Nancy nahoru. Spatří tam Nancy, jak pláče na posteli. Sedne si vedle ní a pohladí ji po vlasech.
,, Proč si ho odmítla?" Zeptá se jí. Nancy se na ní nešťastně podívá.
,, Když jsme se minule vzali, rozvedli jsme se. Nechci to zažít znova. Já ho miluji, ale mám strach, že dopadnu jako naši rodiče." Vysvětlí ji to.
,, Neboj se. Teď to dopadne dobře. Věř mi." Řekne Lucy. A obejme Nancy.
,, Ale to se lehce řekne. Potřebuji čas." Promluví rozhodnutě.
,, Jack tě pochopí. Miluje tě. Vím to." Přesvědčí ji. Nancy vstane a jde za Jackem. Obejme ho a podívá se mu do jeho nádherných očí.
,, Miluji tě, ale potřebuji si vyčistit hlavu. Promyslet si to. Půjdu za mámou do San Francisca. Ale nejdřív tě chci požádat, aby se mnou šel na ten soud." Řekne přesvědčivě.
,, Půjdu s tebou na ten soud. A mohu tě odvést na letiště? Lásko má jediná, já na tebe počkám. Co jiného mám dělat? Nezapomeň na mě." Promluví nešťastně. Pohlédne jí do očí ve kterých se oběvili slzy. Utře je. Dá ji pusu na tvář.
,, Nezapomenu na tebe nikdy. Má lásko." Pošeptá mu. Jack jí naposledy políbí a odejde. Kdyby zůstal přemlouval by jí. A to teď nemůže.
Dnes je soud a Nancy je hlavním svědkem. To ona pomůže odsoudit vrahy její nejlepší přítelkyně, a pak odletí do San Francisca za svou mámou. Potřebuje si dát na chvíli pauzu. Je toho na ní moc. Ale teď se musí soustředit. U soudu je s ní Lucy, Jack bohužel nepřišel.
,, Takže jste byla oné noci, kdy se vaší sestru pokusili znásilnit, na tom místě?" Zeptal se jí právnik, který byl na straně zločinců. Vypadal asi na šedesát, dosud husté a pevné ocelově šedé vlasy se mu vlnily a tvořily protiklad ke snědé pleti a výraznému hnědému obočí. Působil bodře a díky své baculaté postavě vypadal ve svrchníku se stromečkovým vzormem, jako hrdina jednoho animovaného filmu.
,, Ano byla." Odpověděla mu. Byla nervózní. Snad si toho nevšimne. Proč se mě neustále vyptává? O co mu jde? Chce mě snad zmást? Ženou se jí myšlenky.
,, Byla tma. Viděla jste jim do tváře? Určitě to byli tito dva obžalovaní?" Pokoušel se jí znejistit, ale.
,, Ano byli. Viděla jsem jím do tváře. Nikdy nezapomenu na jejich obličej. Vždyť málem znásilnili moji sestru. Sami se mi přiznali." Řekla rozhořčeně. Chtěl jí zmást, ale marně.
,, Mířila jste na ně černým devitimilimetrvovým glockem. Sám bych se přiznal, že jsem třeba slepice." Prohlásil. Všichni se kolem se jeho forku usmáli, kromě Nancy.
,, Námitka. Je to irelevantí." Řekl její právník. Byl to otec Jacka. Nikoho jiného neznala. Soudce se na Steinera, tak se jmenoval. Rozčileně podíval.
,, Omlouvám se." Řekl Steiner. ,, Takže na tu pistoli máte zbrojní pas. Nemýlím se?" Zeptal se jí.
,, Ano mám zbrojní pas a můžu vám ho ukázat." Odpověděla mu. Steiner se na něj podíval.
,, Dobře. Nemám další otázky." Řekl. Už vyčerpal, co chtěl. Jackou otec se na mě usmál.
,, Chtěl bych předvolat dalšího svědka. Jmenuje se Keila DeMorry. Byla v tu dobu poblíž místa činu." Řekl Scott.
,, Ano. Nechť příjde slečna Keila DeMorry." Vyzval jí soudce. Na lavici usedla mladá dívka. Vypadala jako černošská modelka. Mohla se pochlubit uchvatnými rysy: obrovské mandlové oči, zvláštní karamelový odstín, protáhlý nos a výrazné ústa, která působila smyslně. Má tmavé vlasy svázané do krátkého tuhého ohonu, a pevnou, dokonale vypracovanou postavu.
,, Viděla jste ty dva muže v den vraždy slečny Nicol Blumsky?" Zeptal se jí Scott. Keila se na ně podívala.
,, Ano, ty dva jsem viděla. Když utíkali z místa činu, málem mě svalili na zem." Odpověděla mu.
,, Jste si jistá?" Zeptá se jí Steiner. Sakra.. Co to dělá? Chce jí taky zmást? Pomyslela si Nancy.
,, Naprosto jistá pane." Odpověděla mu.
,, Nemám další otázky." Řekl znechucený Steiner, když zjistil že už nemá šanci.
,, Takže. Víme, docela dost. Myslím, že by jsme mohli vykonat rozsudek." Oznámil klidným hlasem soudce.
Po pár minutách ti dva uslyšeli rozsudek. A ten zněl: Jste obžalování z vraždy a pokusu znásilnění. Soud vás uznal za vinné. Nancy se uklidnila. Už byla na odchodu, když jí Jack zastavil.
,, Omlouvám se ti, že jsem přišel tak pozdě." Řekl Jack. Nancy se pokusila usmát. Když spatřila Jackova otce, zamračila se.
,, Byla jste dobrá Nancy." Řekl. Nancy na něho rozpačitě podívala. Tento člověk ji rozdělil od její jediné lásky.
,, Hm..Teď jsem byla dobrá. Ale co té noci, kdy jste mi šel do vězení oznámit, že váš syn se bude ženit, to jsem vám nebyla dobrá? Nebyla to pravda, že ano? Jack by mě nikdy nenechal. A vy jste si to nemohl dovolit, kvůli vaši karieře. Že ano?" Zeptala se ho. Už měla jasno. Pan Gretzky se rozpačitě podíval po místnosti. Nechtěl, aby mu Jack viděl do očí. Jack hned pochopil, že Nancy říká pravdu.
,, Tak ty jsi mě rozdělil od jediné lásky? Proč?" Zeptal se ho.
,, Nemohl jsem si dovolit špatnou karieru. A vy se přece budete zase brát. Ne? Tak jsem nikomu neublížil." Odpověděl mu. Jack se na něho rozčileně podíval a dal svému jedinému otci facku, kterou si vlastně zasloužil.
,, Kvůli tobě jsem přišel o jedinou lásku." Řekl znechuceně. Vzal Nancy za ruku a odešel s ní. Odvezl jí na letiště. Po celou cestu tam mlčel. Když dojeli, podíval se na ní rozpačitě a v očích měl slzy.
,, Odpusť mi, má lásko. Že jsem ti nevěřil. Kéž by bylo všechno, jak tenkrát u kašny. Té překrásné noci, kdy jsem citoval Shakespeara. Miluji tě, jako Romeo miloval Julii. Ale konec bude jiný, pokud mi dáš šanci. Nejezdi. Prosím." Řekl jí tak překrásná slova.
,, Musím, má lásko. Věř mi, že na tebe nezapomenu. Budu na tebe vzpomínat každý den. Ale musím jet. Prosím, dovol mi to." Řekla. Odnesla si kufry.
Nancy se ocitla v letadle do San Frencisca. Jak dlouho neviděla svoji mámu. Musí ji toho tolik říct, ale čím začne. Přemýšlí, když se letadlo zvedá. Po chvíli si uvědomí, že tam něco nechává a to je Jack a Lucy. Snad se jim nic nestane. Nebude je vidět měsíc. Tak dlouhou dobu. Proč to vlastně dělá? Ženou se jí v hlavě myšlenky.
Letadlo konečně přistává. Nancy spatří z okénka svou mámu, která na ní mává. Vystoupí z letadla a rozeběhne se směrem k ní. Obejme jí a rozpláče se.
,, Neplakej beruško moje." Řekne její máma a utře jí slzy. Nancy si jí prohlídne Pořád vypadá stejně. Jen jí přibylo pár vrásek.
,, Mami. Jak moc jsi mi chyběla. Mám ti toho tolik říct." Řekne. Spolu odejdou k ní domů.
Jack si udělal v práci volno. Sedí doma v malém pokoji a dívá se z okna. Trápí ho výčitky svědomí. Neměl jsem jí dovolit odejít. Měl jsem jí zastavit. Proč jsem to neudělal? Proč jsem se s ní rozvedl? Proč jsem to jen dovolil? Ztratil jsem jí. Možná si to rozmyslí a nechá mě.
,, Nikdy tě nepřestanu milovat Nancy Jay. Lásko mého srdce." Pošeptá větru. Jak moc by jí chtěl zavolat. Ale nejde to. Slíbil jí to. Přece si nebude hrát na zhrzeného manžela. Možná to oba dva potřebují. Možná si budou blíž k srdci, když se vrátí. Ale teď to hrozně bolí.
Nancy vkročí do domu. Je hrozně velký. Dvou patrový. Připomíná spíš nějakou rekreační chatu, než dům. U dveří ji vyruší štěně zlatého retrívra. Je to fenka. Jmenuje se Dorry. Velmi originální jméno pro psa. Pomyslí si Nancy, když jí Dorry olizuje. Nancy ji rozpačitě pohladí.
,, Mami. Odkdy máš toho pejska?" Zeptá se ji na. Dorry jde nemotorně k paničce a neustále vrtí ocáskem.
,, Mám ji už dva měsíce. Našla jsem pohozenou ve smetí. Bylo mi ji líto, a tak jsem se jí ujala." Odpověděl jí, a přitom dávala Dorry v kuchyni žrádlo pro psa do misky. Dorry kňučela.
,, Ty jsi, ale hodná. Jak je na tom tvoje pěvecká kariera?" Zeptá se ji. Pro její mámu to je rána pod pás. Odešla jsem do důchodu. Přestali o mě mít zájem. Byla jsem jen pouhý hit sezóny. Kdo by chtěl zpěvačku, která má hlas podobný Edith Piaf? Vždyť Edith Piaf je jen jedna. Na ni nikdo nemá. Pomyslí si její máma. Rozpačitě se podívá na Nancy.
,, Jsem v důchodě. Prostě je přestal bavit můj hlas. Ale to je mi fuk. Jak se má Lucy? Zlobí se na mě?" Snaží se odvést pozornost od svého neštěstí.
,, To je mi líto. Lucy se má dobře. Je těhotná a zasnoubená s Marcem LaRoccou. Marc je skvělý muž. Myslím, že se na tebe nezlobí. Jen ji chybíš. Měla bys za námi někdy přijít." Odpověděla jí. Její máma se hrdě zatvářila. A šla pomalu do obýváku. Usadila se na křeslo.
,, Je mi to líto. Jsem hrozná matka." Řekla lítostivě. Modré oči ji zjihly a rysy změkly, navzdory liftingu, kterým si nedávno nechala zpevnit pokožku kolem koutků. Polodlouhé blonďaté vlasy se jí jemně vlnily kolem brady. Nancy si sedla k ní. Její máma voněla po chanelu.
,, To není pravda. Jen si nám mohla aspoň napsat, nebo zavolat. Vždyť je to třináct let." Řekla Nancy nervozně.
,, Odpusť mi, zlato. Vím, že jsem hrozná matka. Kariera byla pro mě všechno. Přiznávám, ale to se změní. Věř mi. Mám tě ráda." Promluví tichý a unaveným hlasem. Na její tváři se objevili slzy.
,, Promiň. Prosím tě, neplakej. Neměla jsem se ptát." Nancy se pokouší svoji mámu uklidnit.
,, To nic. Já bych se měla omluvit. Proč si vlastně tady? Nějak jsem v to v tom telefonátu nepochopila." Zeptá se jí. Nancy se na mámu zadívá.
,, Pomoz mi prosím. Já Jacka hrozně miluji, ale mám strach, který mi brání abych si ho znova vzala." Řekne ji celou pravdu. Její máma se na ní upřímně podívá.
,, Co ti říká tvoje srdce? Bije pro něho?" Zeptá se. Obejme Nancy a pohladí ji po vlasech.
,, Jen a jen pro něho. Nemůžu bez něho žít. Nechci ho ztratit." Odpoví ji a to jí udělá jasno. Ona ho miluje, jak nikoho jiného.
,, Už znáš odpověď. Ty ho miluješ, tak není co řešit. Užívej si s ním život. Vy dva se k sobě hodíte." Řekne a políbí ji na čelo. Nancy se udělá v tu chvíli špatně a rozeběhne se do koupelny. Snad to není příznak něčeho? Určitě jsem něco špatného snědla. Pomyslí si. Ale její máma skutečnost ví. Nancy je těhotná. Máma jde za ní. Spatří Nancy, která se umývá tváře vodou. Její máma se na ní podívá.
,, Nancy. Víš, co toto znamená? Jsi těhotná." Ozná mí ji. Nancy se na ni překvapeně zadívá.
,, To není možné." Řekne, a po chvíli si vzpomena na tu noc plné touhy.
,, Spala si s Jackem?" Zeptá se jí máma rázně.
,, Ano." Odpoví ji a oběma se udělá jasno. Nancy je v tom.
,, Co budu dělat?" Nancy, trápí obavy. Budu dobrá matka?
,, Teď si půjdeš hlavně lehnout a pak popřemýšlíme." Odpoví ji.
,, Slíbila jsem Lucy, že ji zavolám." Řekne Nancy, když stojí na schodech.
,, Pozdravuj jí ode mně." Řekne její máma. Nancy vstoupila do nádherné místnosti. Na stěně vyselo několik obrazů. Na jednom byla zobrazena krajina Pyreneji. Nancy se to velmi líbilo. Dívala se na obrazy, jako na nějakou vzácnost. Vlastně to i byla. V té místnosti bylo několik pokojů. Dva na levo a dva na pravo. Nancy vešla do jednoho pokoje na levo. Byli tam dvě postele. Ty dvě postele odděloval nádherný malý noční stolek. Nejspíš byl starožitný. Na něm byla položená fotka, a ní byli Lucy s Nancy malé, seděli na malém poníčkovi. Bože, jak to je dlouho. Pomyslela si Nancy. Na stolku kromě fotky, byl i telefon. Nancy vytočila tel. číslo Lucy. A čekala až je někdo spojí. Po pár minutách se to podařilo.
,, Ano prosím." Řekla Lucy.
,, Ahoj sestřičko. Hrozně mi chybíš. Jak se tam máš?" Zeptala se jí Nancy.
,, No, jde to. Já se mám skvěle. Marc je tak milý. Ale o mě tu nejde, že?"
,, Jde, ale i on mi chybí." Přiznala se.
,, Ty mu hrozně chybíš. Včera jsem u něho byla. On se neholil týden. Je ve stejné košili už týden. Hrozně mu chybíš. Jak se má máma?"
,, Má se dobře. Musím ti něco říct. Jsem těhotná. Prosím nikomu to něříkej." Řekne jí novinku. Lucy zatají dech.
,, Bože... To je super. Přeji ti to. I já ti musím něco říct. Dohodla jsem se s Marcem, že svatbu uděláme ve stejný den, co vy."
,, To bude super. Bože. Jsem tak šťastná." Přizná svoje pocity Nancy.
,, Já taky. Promiň, budu muset končit." Řekne unaveně, ale šťastně.
,, Měj se. Mám tě ráda."
,, Já tebe taky. Pá." Rozloučí se Lucy.
,, Pá." Řekne Nancy a zavěsí. Je velmi vyčerpaná, a tak po chvíli usne. Přikryje se sametovou peřinkou.
Mezitím je Lucy u Marca doma. Sedí spolu na křesle a dívají se na film. Ten film se jmenuje Divoké kočky. Lucy, to trošku připomíná její život. Akorát je trošku jiný. Ještě víc se přitulí k Marcovi.
,, Miluji tě." Pošeptá mu do ucha a políbí ho.
,, Já tebe taky. Jsi nějaká šťastná. Co se děje?" Zeptá se ji a přitom stále pozoruje film.
,, Volala mi Nancy. Víš, já budu teta." Odpoví mu. Marc se na ní překvapeně podívá.
,, To je skvělé. Budeme velká rodina. O tom jsem vždy snil." Přiznal se jí. Lucy ho ještě vášnivěji políbila. Přestali vnímat televizi. Marc vypl televizi a odnesl svoji budoucí manželku do postele. Lehl si k ní a hladil ji po jejich odkrytých zádech.
,, Já tě tak miluji Lucy Jay. Jsi jediná žena v mém životě." Řekl jí a líbal ji vášnivě na ústa.
,, Jsem tak ráda, že tě mám. Marcu LaRocca. Jsi jediný muž v mém životě." Řekla mu.
Marc ji znova políbil a potom se jeho ústa vydala po pěšince vedoucí od rtů k hrudi. Zajel rukama dozadu, rozepnul jí podprsenku, jemně jí sejmul z ramen tenká ramínka a pak vzal její kypré tvary do úst. Horko ji projíždělo celým tělem, síly ji opouštěly a nakonec se naprosto podvědomě prohnula v zádech a úplně se mu poddala s blaženým pocitem, že cítí Marcovi rty na své pokožce a jeho ruce zkoumají celé její tělo.
Nancy se probouzí s úsměvem na rtech. Je nastávající máma. Tenhle měsíc bude brát, jako měsíc odpočinku. Vůně vanoucí se z kuchyně, ji přiměla vyjít z postele. Na sebe si hodila hedvábný modrý županek. Pomalými kroky šla do jídelny. V jídelně už na ní čekala máma. Uprostřed jídelny stál naleštěný ořechový stůl, obklopený stylovými židlemi, na stěnách kvetly červená tapety s plastickými vlčími máky. U stěny proti dveřím stál mahagonový příborník a podlahu pokrýval měkkoučký orientální koberec s červeno-černým vzorem, který tvořil stylový rámec k činskému porcelánu, v němž teď stydlo jídlo na stole prostřeném pro dvě osoby. Nancy zamířila k létacím dveřím do kuchyně v zadní části domu. Tam spatřila mámu, jak si hraje s Dorry.
,, Ahoj zlatíčko. Jak jsi se vyspala?" Zeptala se jí máma. Když Dorry spatřila Nancy, šla za ní. Skočila opatrně na Nancy a začala jí olizovat. Pokoušela se na sebe uvést pozornost. Chtěla aby jí Nancy pohladila. Když tak Nancy vykonala, byla Dorry spokojená a vrtěla ocáskem.
,, Vyspala jsem se nádherně. To prostřené jídlo je pro mě?" Zeptala se jí.
,, Ano. Dáme si snídani a půjdeme do města nakupovat. Přece musím své vnučce něco koupit." Přiznala se jí máma.
,, Vážně?" Zeptá se jí, a přitom se pouští do jídla. Jsou to palačinky s malinovou marmeládou.
,, Máš snad něco jiného v plánu? Klidně můžeme dělat něco jiného. Jen si řekni." Promluví ustaraným hlasem.
,, Ne. Jen mě to překvapilo." Řekl tiše. Matka se na ni usmála a hladila psa, který se hlavou opýral o její koleno.
,, Takže. Najíme se a jdeme vstříc nakupům." Promluvila nadšeným tonem. Dorry přestala otravovat matku a začala otravovat Nancy. Ta si ji nevšímala a pokračoval v jezení palačinky. Pobyt zde si bude užívat.
Jack se probudil na chladné pohovce. Na sobě měl starou pokrčenou mikinu, s šedým skoro nepoznatelným potiskem. Na něm byl zobrazený Michael Jordan. Jeho nejoblibenější basketbalová hvězda. Byl na několika jeho zápasech. Nemotorně vstal z gauče a namířil si to do koupelny. Rozhodl se, že se převleče a umyje. Nesmí se chovat, jako zhrzený manžel. Měl by jít konečně do práce a ne tady trčet a zestárnout u telky. To nemůže. Co by si o něm Nancy pomyslela? Oholil se a navoněl se vodou poholení. Oblékl se do šedého obleku. Upravil si vlasy. A hned vypadl k světu. Obul se. Už je připravený odejít. Ještě si vezme klíčky od svého černého pontiaku. Zamkl dům. Nasedl do auta a odjel.
Lucy se probudila v náruče jejího milovaného. Zaletěla pohledem k budíku. Číslice ukazovala 9:00. Bude muset vstát a otevřít bar. Opatrně odhrnula pokrývku, aby nevzbudila Marca, vstala z postele a vystartovala do koupelny. Pustila si teplou sprchu a po chvíli do ní vstoupila. Nechala se unášet teplým proudem. Mezitím se probudil Marc. Protáhl se. Když uslyšel tekoucí sprchu, napadlo ho, že nebude špatné si udělat společnou koupel. Vstal a šel do koupelny za Lucy.
,, Dobré ráno, zlatíčko." Řekl jí. Vyslékl si pyžamo a vkročil za Lucy do sprchy. Oba dva ohromoval tekoucí vodopád horké vody.
,, Dobré ráno, miláčku." Řekla mu po chvíli Lucy. Namydlila Marcovi hruď. Marc ji udělal to stejné. A něžně jí přitom líbal. Po krásné a uvolňující sprše šla Lucy zpátky do pokoje se do něčeho obléct. Oblékla si na sebe volné džíny a krátkou černou halenku. Vlasy dala do culíku. Marc za ní šel. Byl polonahý a Lucy mohla spatřit jeho vnady. Svalnatá postava a jeho italský šarm jí ohromoval. Políbil ji něžně na krk. Když se Lucy otočila, líbal jí hořce a vášnivě na ústa.
,, Miláčku, teď ne. Musím do práce. Vydělávat peníze, a pokud se nemýlím ty musíš taky se mnou." Řekla mu. Marc jí něžně políbil. Oblékl si na sebe černé džiny neznámé značky a černou krátkou košily.
,, Tak už jsem." Řekl jí a žertovně se na ní usmál. Plácl svoji milovanou po zadku.
,, Nech si toho. Ty jeden vtipálku." Řekla mu překvapeně a usmála se též. Rozeběhla se a skočila na něho. Vzal jí na svoje svalnaté ramena a líbal jí.
,, Nemůžeme tu, aspoň ještě chvíli být?" Zeptal se jí.
,, Miláčku, nemůžeme. Musíme vidělávat penízky." Odpověděla mu. Nazula si na nohy žabky.
,, No tak jsem prohrál. Vyhrála jsi. Pojedeme na Hyldě." Řekl jí.
,, Dobře." Pošeptala tiše. Po pár minutách se ocitala na velké mašině se jménem Hylda. Znova se opírala o Marca. Její život se blýskal na lepší časy.
Už tomu je měsíc. Nancy jede autobusem do New Yorku. Je přesvědčená si vzít Jacka za manžela. Čeká s ním dítě. Co jiného si může přát? Její máma ji slíbila, že na svatbu přijede a oznámila ji, že si v New Yorku našla malý byteček a že tam bude s něma žít. Nancy přitom pomyšlení zahřálo u srdce. Než odjela od mámi, rozhodla se odpustit svému otci. Bude dvojnásobný děda a jeho dcery se budou vdávat. Nemůže mu to udělat, teď ne. Jejich rodina se musí znova spojit.
V baru na ní čeká nervozní Jack. Stále chodí kolem do kola. Je jako tělo bez duše. Netuší, co má dělat. Co když si to rozmyslela? Pomyslí si. V přemýšlení ho vyruší Nancy, která vstoupila do baru. Jako by ji něco k němu táhlo. Jde za ním plná touhy. Jako by se čas zastavil. Jack jde taky za ní. V půlce se potkají a políbí se. Nic jiného si v tu chvíli nemohli přát. Mezitím Perry hází kyticí, protože se tam koná svatba. Vzala si za manžela Steva. Nancy tu kytici chytne. A všichni na chvíli stichnou. Zajímá je, jak se rozhodla.
,, Jacku. Vezmu si tě za manžela. Miluji tě. A mám pro tebe novinu. Mám pod srdcem malou Nicol. Budeš táta." Oznámí mu, tak krásno
u novinu.
,, Já budu táta. Lidi já budu táta. To je krásné." Mluví tak nadšeně. Běhá po celém baru a každému to říká. Nancy to rozesměje. Lucy k Nancy přijde a pohladí ji.
,, Takže se budou konat dvě svatby?" Zeptá se ji. Nancy se na ní nadšeně podívá.
,, To bude nádhera." Odpoví ji a začnou ji po tváři stékat slzy štěstí. Lucy si na chvíli vezme Nancy bokem, aby ji řekla, že na svatbu pozvala taky jejich otce.
,, Musím ti něco říct. Pozvala jsem na svatbu i našeho otce. Prosím, neviváděj. Musel jsem, je to náš otec." Vychrlila to ze sebe. Nancy se na ni dívala překvapeně.
,, Jsem ráda, že jsi to udělala." Řekla a usmála se na ni.
,, Takže tobě to nevadí. Já myslela, že mě zabiješ. Teď jsem si oddechla." Řekla klidným hlasem Lucy.
,, A pozvala jsem i mámu. Snad ti to nevadí? Řekla mi, že si prodá byt v San Franciscu a odstěhuje se sem." Řekla Nancy nadšeně.
,, Bože, to je vážně skvělé." Řekla Lucy a rozplakala se. Nancy ji objala a taky se rozplakala. Byli to slzy štěstí. Konečně se jim začalo dařit.
Po dvou týdnech hrozného připravování se konala svatba. Bylo v malém kostelíku uvnitř rozkvetlé louky. Byli tam všichni shromáždění. Přátelé, Marcovi a Jackovi rodiče, dokonce i rodiče Nancy a Lucy. Jejich otec je dovedl k oltáři.
,, Dávejte na ně pozor." Řekl Marcovi a Jackovi, když je předával. Jack se na něho lyšácky usmál.
,, Nebojte se." Řekl mu Jack a chopil se své budoucí nevěsty. Kněz podíval se na zůčastněné.
,, Takže přišli jsme zde, abychom spojili v manželský svazek zde účastněné. Lucy Jay a Marca LaRoccu, Nancy Jay a Jacka Gretzkyho."
,, Začneme u vás Nancy Jay, berete si zde přítomného Jacka Gretzkyho za zákonitého manžela? Budete s ním v dobách zlých a šťastných? V nemoci i ve zdraví, dokud vás smrt nerozdělí?" Zeptal se jí. Nancy chvíli mlčela. Podívala se na Jacka a udělalo se jí jasno.
,, Ano." Řekla.
,, A vy Jacku Gretzky, berete si zde přítomnou Nancy za zákonitou manželku? Budete s ní v dobách zlých i šťastných? V nemoci i ve zdraví, dokud vás smrt nerozdělí?" Zeptal se Jacka.
,, Ano." Řekl.
,, Polibte svou nevěstu." Oznámil mu. Jack odkryl závoj a políbil Nancy na rty. Kněz se začal věnovat Lucy. Po pár minutách z ní byla paní LaRoccová.
Svatební hostina se dělala v baru Hope. Všichni zúčastnění se usadili ke stolu. Nancy se rozhodla, že pronese přípitek. Zaklepala na sklenici od šampanského.
,, Připíjím na Lucy a Marca LaRoccovi. Na lásku, která je udržela bojovat v někdy krutém světě. Ale oni pomocí lásky to překonali. Veřili v ní a ta jejich víra je silnější než všechny ty překážky. Láska je, jako motýl. Nejdřív je z něho malá larva, později se změní v nádherného motýla, který poletuje. Láska je stejná, jako on. Zanechá v nás dojem, který nikdo nikdy nedokázal porazit. Ještě jednou připijím na vás." Řekla Nancy, z očí ji stékali slzy. I Lucy bylo do pláče, potom co řekla. Jak dlouho si to přáli zažít. Když byli malé, snily o tom. Seděli na terase a pozorovali hvězdy. Přály si to, když jedna spadla. Jejich sen se spnil. Jejich táta si sedl vedle jejich mámi.
,, Proč jsem se rozdělili? Musím ti něco říct." Pošeptal ji.
,, Nevím, proč. Co mi chceš říct, Eduarde?" Řekne mu a podívá se mu do jeho očí.
,, Nepřestal jsem tě milovat Ingrid. Je mi hrozně líto, co se stalo. Byl jsem hlupák, že jsem tě nechal jít. Odpusť mi." Promluvil skleslým tonem.
,, Proč si mi to neřekl dřív?" Zeptala se ho.
,, Měl jsem strach, styděl jsem se a nenaviděl se." Řekl jí.
,, Bože můj, Eduarde. Já tě taky nepřestala milovat. Byl a jsi jediný muž v mém životě. To nám to tak muselo trvat? Třináct let, či kolik. V tu chvíli se Lucy odloučila od Nancy." Promluvila pravdivá slova, které si on nechtěl připustit.
,, Je mi to líto." Řekl tiše. Na jeho očích se objevili slzy. Ingrid to znepokojilo, nikdy ho neviděla plakat. Pohladila ho po tváři a políbila na tvář.
,, Mě taky." Přiznala to, co dlouho tajila před sebou. Kolikrát se přistihla, že kvůli tomuto muži plakala. A teď on pláče pro ni.
Lucy šla za Nancy ven. Byla krásná noc. Na obloze bylo několik třpytivých hvězd a tam mezi nimi se objevila i jedna padající. Nancy s Lucy si přáli něco, jako tenkrát. Jako kdyby se čas zastavil a oni by byli zase ty stejné dívky, jako tenkrát. Zase by sedili na verandě a pozorovali hvězdy. Ale uplynulo od toho několik let. Teď už to budou prožívat jejich děti. Snad jejich život bude milejší.
,, Co jsi si přála, tehdy když jsem byli na verandě?" Zeptala se Lucy.
,, Aby jsme se nikdy nerozdělili." Odpověděla jí a objala jí.
,, Jsem ráda, že jsme zase spolu. Jsem ráda, že to můžu s tebou prožívat." Řekla jí Lucy. Spolu vešli dovnitř. Za svými manželi.
Jejich život byl složitý. Kolikrát mysleli na prohru, ale nikdy se nevzdali. Za štěstí se musí bojovat. Je pravda, že někdy to je velká dřina, ale s hodně usilím, se dokáže překonat. Každý ve svém životě někdy klopýtne a je jen na něm, jestli se tomu postaví čelem, nebo uteče. Život je těžký. Někdy připomíná bludiště. Občas se v něm ztrácíme, ale znova nacházíme štěstí a lásku, která nás z něho dostane. Nebuďme slepí a milujem krásu života. Nebuďme hluší a naslouchejm tlukot našeho srdce, protože ono ví pro koho bije. Nebuďme zahledění do sebe, raději zahleděni do krási života, než trpět ve svém vnitru. Milujme toho koho milovat chceme. Poddejme se mu tělem, duší i srdcem. Nenech me ho ztratit, protože je možnost, že ztratíme tu osobu o které se nám jen zdá. Za lásku a štěstí se musí bojovat. Ty dvě věci jsou na věky v nás.