V noci

Dokážeš se mě dotknout? Dokážeš přiznat to, že jsi jiný? Dokážeš?

Nebo se nechceš lišit, nechceš být jiný. Tvá ústa vídám zakřivená v nepěkný úšklebek, přes celý den. Tvé dlouhé prsty cítím na svém zpoceném těle, přes celou noc.

Skrýváš své největší tajemství, a přece mi ho každou noc ukazuješ, takové, jaké je. Proč?

Nemusíš se bát svého osudu, tvůj otec by to pochopil, stejně tak, jako ten můj. Byli na tom stejně! Jako jsme nyní my.

A noc právě začíná, tvé doteky mě hřejí na promrzlém těle. Tvůj dech hladí mou šíji, naše pohyby pravidelně rozvrzávají starou postel.

V tiché a temné noci se odrážejí stále sílící se vzdechy, nevěnujeme pozornost tomu, že bychom mohli vzbudit naše spolubydlící. Miluji to, když mi labužnicky okusuješ krk, vždy mě tím doháníš k šílenství. Tvé plavé vlasy mi zakrývají výhled na zbytek místnosti, ale já nepotřebuju nic vidět. I se zavřenýma očima si dokážu dokonale představit nechápavé a rozespalé výrazy našich spolužáků. Koušu si ret, abych co nejvíce utlumil výkřiky vzrušení. Přesto se místností i nadále ozývá skřípavý zvuk, který vydává naše rozvrzaná postel. Někdo se kousek od nás pohl, to se spolužák nevrle zavrtěl ve spánku. Blížíme se ke konci, cítím, jak mým tělem pomalu prochází vlna rozkoše. Projde každičkým koutkem mého těla, až se zastaví tam, kde to přinese to největší potěšení. Ztuhlý vzduch protnou dva výkřiky, na okamžik se místnost zaplaví hlukem, ale

ticho nastane hned poté, co se naše těla propnou v nadcházející slasti. Pokoj provonělý noční vášní se znovu utápí v neklidném tichu. Slyším tvé mělké nádechy, cítím, jak mě ovívají tvé výdechy. Stále ve mně doznívají poslední zbytky orgasmu. Nechci, aby se noc proměnila v den, ale za pár hodin se tak stane. A my se znovu oddělíme. Z jedné propojené osoby se stanou dvě, naprosto odlišné, ale stejně vášnivé ...

Svítá, tvé oči se otevírají do nového dne. Stejně tak nudného, stějně tak těžkého, jako jsou všechny ostatní. Budeš muset přetrpět den plný urážek, den plný starostí, ale neboj se... V noci si vše vynahradíme.

Jednou budeš muset přijmout pravdu, že jsi jiný. Vím, že to dokážeš.