hluk

ten hluk, tak strašlivý hluk v jejích uších!! žádná hudba ho přehluší, není úniku. jediné přání má, zbavyt se ho, navždy. Jenže on stále sílí, není to již k vydržení. jako by jí každou chvilku měla prasknout hlava, rozkočit se na milion kousků. jak jen si pomoci, jak jen to vydržet??!! není řešení. Musí, musí to udělat! už po ní sahá, s vášní přejíždí po její naleštěné hlavni. Pomalu ji se slzami v očích přikládá ke spánku. ještě ji sklouzne poslední slza, naposledy se křečovitě uměje a přichází poslední nádech a výdech. Prázdným barákem se rozezní vystřel, jako by nikdy neměl utichnout. Ona leží na zemi v kaluži krve. Konečně je šťastná, konečně se zbavila toho příšerného hluku. Nikdo jí nevěřil, nikdo jí nepomohl, sama si našla řešení...