Oči co prozradí

Držel ji v náručí. Celé ruce měl od krve. Dívka se na něj dívala. Bála se co s ní bude. Nechtěla odejít. Možná cítila bolest, možná ne. To už asi nikdo nezjistí. Všechno po čem snila bylo pryč. Všechno se rozplynulo jako dým. Stále ji držel a někam ji nesl. Kam ji nesl? Dívka ležela v jeho náruči. Pomalu bledla a ztrácela čím dál víc krve. Její ruda horká krev kdysi bývala plná života, ale teď stéká na zem. její ruce, tváře, krk, nohy a celé její tělo bylo studené, klepala se strachem. Její oči, ale zůstávali otevřené. Při každém jejím mrknutí se jí skutálela slza z víčka po tváři a dopadla na jeho ruku, kterou jí držel okolo zad pod ramenem. Díval se na každou její slzu. Vůbec nepromluvil jen přemýšlel. byl ponořen do nitra lidské mysli. Dívala se do očí člověku, který jí toto způsobil, do očí vraha. Avšak jak pomalu umírala uviděla v jeho očích pravdu. V očích se mu leskly slzy, které se co nevidět vykutálejí ven. Dívala se mu dívala stále do očí. Slzy jí tekly po tváři a on se na ni podíval. Podíval se tak hluboko do jejích očí, kde se zračil strach, bezmoc, ale i odpuštění. Dorazili tam kam chtěl. Na hřbitov kde měl připravenou rakev a otevřenou velkou krásnou hrobku. Položil ji do té rakve. Dívce už nezbývalo mnoho sil. Muž se jí opět zadíval do těch krásných modro-zelených očí. naklonil se k ní a zašeptal:,, Odpusť mi...", když to řekl vyronili se mu z očí slzy...jeho slzy stékaly na její tvář. Z posledních sil mu zašeptala: ,,Už nikdy nezabij. Odpouštím ti." to byli její poslední slova a pár posledních vteřin pohledu do jeho očí co prozradili jí pravdu. Sklonil se k ní ještě blíž a políbil jí na čelo. Dívka zavřela oči a muž klečící nad ní zavřel se slzami v očích rakev. Toto byl čin, který mu prozradil, že už nemůže dále žít. nemohl už nikdy ublížit nevinnému člověku, proto aby on mohl žít. Nemohl a tak už nikdy nespatřil východ slunce.