Zpověď

Zpověď

Anotace: Deník jednoho madého ''muže''

Sedím tu na trávě před svým domem s lahví alkoholu, který jsem tajně vzal z domu. Pomalu otvírám láhev a soustředím se na svou nedávnou minulost. Změnil bych ji nejraději. Tajně si přeji, aby to vše byl jen hloupý sen.
Je mi skoro sedumnáct, ale zkušeností mám víc, než je v sedumnácti zvyklé. Ta poslední zkušenost je nejhorší. Spíše NEJBOLESTNĚJŠÍ.
V mých očích byste uviděli vzpomínky, bolest, nenávist, zlost. Vše je spíše má chyba, musím to ač nerad přiznat.
Asi máte otázku, co se mi vlastně stalo? Odpovím vám stručně. Přišel jsem o smysl svého života. Hrál jsem si na frajera a dojel jsem na to. Smysl mého psaní.
Má popíraná žena či dívka mého srdce. LOLITA. Tenhle text píšu do svého deníku. Ona chtěla být herečka, já chtěl být slavný fotbalista. Byla to naše tajná přáni. Její se však splnilo.
Ne, že bych jí to nepřál, ale nepřeji jí to za těch okolností. Odešla. NAVŽDY. Vím, že to není jeden z rozchodů, kterým jsem nedávno prošel s jednou dívkou.
Neměl jsem s Monikou chodit. Lolitu to nejspíše odradilo, tak si našla smysl svého života. Kluka, který ji miluje tak, jak si zaslouží. Jáá ji také hodně miluju, teď to vím. POZDĚ.
Miluji ji pro její originalitu, talent ke všem humanitním směrů, který skrývala. Krásu a inteligenci. Je to dokonalost sama.
Aaaach, její dokonalé rty, ani plné, ale ani úzké. Tmavě romantické oči. Její malý nosánek.
To tělo. Krásně ženské. Ňadra ani malá, ale ani velká.
A její slova. Byla tak jiná než ostatní dívky. Lepší. Po celou tu dobu, co byla v mé blízkosti.
Anděl s malým ďáblíkem v těle.
Její výjimečnost jsem začal chápat pozdě.
Vždycky jsme se normálně bavili. Bylo mezi náma něco víc. Já to ale nebral vážně. Možná ano, ale neuvědomoval jsme si to. JE zvláštní takhle vše popisovat pod vlivem alkoholu v krvi a se slzami v očích.
I to písmo v mém deníku nen nejúhlednější.
Má Lolita psala povídky a zpívala.
Seznámila se s psychologem. Byl o hodně starší jak ona. Věnoval se mimo jiné divadlu.
Mně to celé přišlo divné. Asi jsem žárlil od první chvíle, kdy jsem je viděl spolu. Ruku v ruce. Dodnes si tohle vybavuji.
Mé oči začaly mrkat, namlouval jsem si, že mi do nich něco spadlo. Ona na něj tak hleděla. Tak zamilovaně.
Můj osamělý stav utišila Monika. Na nějakou chvíli jsem zapomněl.
Poté jsem zažíval silné deprese.
Zeslaboval jsem je alkoholem, drogami a děvkami.
Monika byla Free holka. Nebrali jsme to ani jeden, jako vážný vztah. Monika i já jsme střídali partnery ohledně sexu.
Já se silně zapletl s drogami. Byly to v tu dobu velmi krásné chvíle. O ničem jsem nevěděl. Smál jsem se a byl šťastný jen z toho pocitu.
Jedna holka mi zbortila život. Prý jsem s ní spal. Ona byla těhotná.
Já jsem si to nepamatoval moc jsme pil a fetoval.
Mávala mi pozitivním těhotenským testem před obličejem.
Musel jsem jí zaplatit potrat. I přestože jsem nevěděl, zda je to děcko moje. Nechtěl jsem mít doma problémy.
Nějak jsem to neřešil. S Monikou jsme se rozešli, protože se opravdu zamilovala. Nic takovéhoto prý ke mně necítila. A navíc ji strašně vadilo, že jsem pil a drogoval.
To s tím ,,mým dítětem'' nevěděla, to by mi asi dala kopačky hned a vůbec by se se mnou nebavila.
Užíval jsem si života jak jsem jen mohl. Nebo jsem aspoň sám sobě namlouval, že si užívám.
Na jedný díze jsem šel s nožem na záchod, usmál se na sebe do zrcadla a přivřel oči a řízl jsem se a strašně jsem se tomu smál.
Našel mě tam borec, který mě zachránil. Měl bych mu být vděčný, ale to já ne.
Pořáád jsem na ni myslel a vyhledával ji. Lolitu. Její přítel jí zařídil perfektní místo. Herečka v divadle.
Já to ani neumím vyslovit, jak jsme z toho byl v šoku.
Vedl jsem takový normální život, ale cítil jsem, že nežiju. Rodiče na mě ovšem nebyli moc pyšní.
Připadalo mi, jakoby byli kolem mě všichni šťastní a jen já zažíval depky. Sice chvilkové, ale občas jsem měl pocit, že je to má poslední depka na tomhle světě.
Už ani sex mě nebavil. Jednou jsem šel domů ze zábavy a viděl jsem, že doma jsou všichni nějací divní. Ze srandy jsem zaryl: ,,Co je? Někdo umřel?'' Moje máma odvrátila hlavu ,,Tvá kamarádka Dolores'' V tu chvíli mě humor přešel.
V očích jsem ucítil pálivé slzy. Šel si sednout na trávu do parku blízko domu s alkoholem, který teď piju.
Sedím u celou noc a pozoruji hvězdy. Jedna zrovna padá a mé přání je vše vrátit zpět. Ptáci kolem mě zpívají a náhle ztichnou.
Lolita je mrtvá. NAVŽDY. Prý nějaká srdeční vrozená porucha. Nikdo o tom nic nevěděl. Ani ona sama. SBOHEM
_________________________________________________________

Tento chlapec, co to vše psal si tu noc rozřezal žíly a už mu nebylo pomoci.
Autor SnuuPie, 04.08.2008
Přečteno 606x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel