Zlomená křídla 1 - Prolog

Seděl v husté koruně stromu, skryt zeleným listím a větvemi. Mlčky pozoroval dění pod sebou, kde právě mladý chlapec pomalu umírá na vykrvácení.
Ano. Tohle byl on. Azrael.
Anděl smrti.
Ironické, že jeho životem byla smrt jiných.
Mladý chlapec, bylo mu teprve dvanáct let, zemřel ve chvíli, kdy na nedalekých kostelních hodinách odbila jedna hodina ráno.
Anděl se rozhlédl, zda v blízkosti nikdo není a opatrně rozložil svá šedá křídla, aby mohl sletět dolů. Netrvalo to ani okamžik a už stál vedle chlapce, skládaje si své černé peří.
Naklonil se nad něj a s tichou modlitbou zavírá víčka, jenž jsou ještě stále mokrá od pláče.
Snad něco se zlomilo v Azraelovi a pobyl u něj o pár vteřin déle, než bylo zvykem.
Mladý chlapec zabit krvelačnou bestií.
„Bene,“ hlesl.
Ovšem jinak neměl čas na lítost, vždyť tohle je jeho poslání. Být u smrti lidí a dávat jim poslední sbohem.
Zaslechl z dálky, že je potřeba jinde, a proto opět roztáhl své mohutné perutě a v tu chvíli byl pryč.
Právě včas, neboť za chvíli našel chlapce tulák.