Co se vlastně stalo?

Nevidíš, neslyšíš, nevnímáš, co ti povídám. Nečekáš na, co bude se dít. Ať pravdu řeknu ti do očí, nikdy mi nevěříš. Nevím, jak činy své odčinit, jak ti všechno vynahradit. Za všechno ublížení, za každý špatný krok. Bolestí srdce krvácí, prosit za odpuštění.

Nedokážu to pochopit, co stalo se. Ty nedáváš mi na výběr.

Váhavě se na tebe zadívám, čekám na to, že příjdeš blíž, že mi dokážeš odpustit.

Jenže nic se neděje.

Nevím, jestli tu mám dál stát, čekat na to, jestli příjdeš sám.

Čas utíká a ty stále nepřicházíš, bolest je čím dál větší.

Doufám, že vrátíš se mi zpátky, že budeme šťastní, když jsme si to tolik plánovali.

Bojím se, že čas spolu strávený je navždy pryč.