Pravda umí zabíjet

Šli spolu parkem,hvězdy jim svítily na cestu.
Na každém kroku se objímali, celý svět jako by pro ně neexistoval. Po dlouhé procházce šli k němo do přívěsu.
"Miluju tě, moje malá princezno a chtěl bych od tebe projevit tvojí lásku, jestli mě miluješ." Řekl Péťa svojí holce, které bylo 16 let a jmenovala se Lena.
"Miluju a dám ti všechno co mám." Odpověděla mu s očima zaplněnými láskou.
Noc pro ně byla příliš krátká,j ak jim bylo krásně.Jejich těla byla propojená až do posledního kousku a oba si vychutnávali krásné milování.
......................................................

Abych začala od začátku : Péťa pracoval u kolotočů, což znamená, že každé město, jiná holka. Lena ho milovala 6 let a teď se jí splnil ten nejtajnější sen s nadějí, že Ona je teď jeho jediná na světě.

.......................................................

Po čtrnácti dnech od jejího krásného večera, musela na prohlídku. Cítila, že není něco v pořádku: Raní nevolnosti,stálá chuť k jídlu a hrozné chutě, které si ani nedokázala připustit.
Přišla do ordinace jejího ženského doktora.
"Ahoj Leno, tebe jsem neviděl jak je rok dlouhej." Zavtipkoval pan doktor s povelem, aby se svlékla.
"Tak si vyskoč princezno, už víš jak na to, nejsi tu poprvé."
Po půlhodinové prohlídce zmizel ten krásný úsměv z doktorovi tváře.
"Mám pro tebe novinku, budeš máma."
V Leně by se krve nedořezali, jak jí to vyrazilo dech.

.......................................................

Loudala se pomalu k domovu a jen přemýšlela, jak to má říct Péťovi a hlavně mámě. Když zasouvala klíč do zámku doufala, že bude zamčeno, ale to by nebyla schválnost, kdyby nebylo odemčeno.
"Ahoj zlatíčko, už jsi doma a co u doktora jsi
v pořádku ?" Ptala se hned máma, než Lena stačila zabouchnout dveře.
"ahoj mami ty už jsi doma ?" zeptala se Stydlivě a bylo na ní vidět,že neví co říct.
"Mami, musím ti něco povědět, já ... já jsem těhotná, já budu máma" vykoktala ze sebe.
"Ty si ze mne děláš srandu, ty sama jsi ještě dítě. Doufám, že to je s tim hajzlem od kolotočů?" S pláčem v očích nadávala Lenina máma.
"Mami, já za to nemůžu a chci si to malý nechat, Péťa se o mě postará, já mu věřím." Plakala také.
"Nenávidím tě, sbal si věci a táhni si k němu, už nejsi moje dcera a teď si jdi sbalit. Musím na schůzi, za hodinu se vrátím a chci ať už tady nejsi" padlo poslední slovo z máminých rtů. Odešla za prací a Lena šla do svého pokoje, aby si sbalila věci.
Poslední pohled na svůj pokoj a už si nesla svou cestovku po schodech ven.
Po cestě plakala, ale uklidňovala se, že jí Péťa miluje a že jí na ulici nenechá. Mířila přímo k jeho přívěsu, oknem nakoukla dovnitř. Objevila se jí hrůzná scéna: Péťa byl v posteli s jinou !!!
Ani nezaklepala, položila tašku na zem a běžela k nedalekému mostu, pod kterým byla čtyřproudová dálnice.
Poslední nadechnutí a pohled na přívěs, ve kterém chtěla prožít zbytek svého života se svou láskou.
Přelezla zábradlí a skočila. Zemřela na místě ona i její malé jenom kvůli němu. Byl konec, její srdce už se nemuselo trápit. Shromáždilo se tu snad stovky lidí, aby viděli, co se stalo. Mezi nimi i Petr. Najednou si všehno uvědomil a bylo pozdě. Pohřeb se konal za 3. dny, mnoho lidí se přišlo s Lenou rozločit jen Petr stál daleko od nich. Lenina matka se otočila a najednou ho spatřila. Běžela za ním a začal mu vše vyčítat. Nevydržel to a začal se smát,jako že on za to nemůže, že chtěla ona a že ho do toho všeho nutila. Odešel pryč, už ho mikdy neviděla. Byl konec všeho : Dětství i 1. skutečné lásky!!