TMA

Byla jednou jedna holčička co se bála tmy. Nebála se přízraků, co se ve tmě schovávali, ona se bála tmy samotné. Strachu co v ní sídlí už od dob, kdy byla stvořena. Měla o ní zlé sny, dlouhou dobu. Budila se uprostřed noci a zajíkala se pocitem stísněnosti a hrůzy. Došlo to dokonce tak daleko, že jí tma strašila i když si po probuzení rozsvítila lampičku. Věděla, že je vzhůru, ale i tak ji ještě několik minut pronásledoval pocit stísněnosti. Styděla se to někomu říct. Bála se, že se jí každý vysměje. Už přeci nebyla tak malá, aby se ještě směla lekat tmy. Ty sny jí totiž pronásledovali až do její dospělosti. Ale pak se cosi stalo. Nic zvláštního to nebylo a přeci jí to dost věcí objasnilo.
Stalo se to při jednom výletu s přáteli. Tenkrát všichni odjeli ke společným známým. Večer se všichni dobře bavili a byly rádi, že se po dlouhé době zase společně sešli. A když se začali ukládat ke spánku, dostala, teď už dospělá holčička pokoj, kde u postele nebyla lampička. V první chvíli jí to ani nepřišlo. Noční můru o tmě už neměla dlouho a po tak vydařeném večeru jí ani nepřišla na mysl. Jenže podvědomí si žije vlastním životem.
V noci se vzbudila do tmy a když zašátrala po vypínači od světla, nikde nebyl. Jediný světlý bod byla klíčová dírka. A v tu chvíli to přišlo. Vzpomněla si.
Vzpomněla si na místnost, kam jí jako malou zavírali, když se dospělým zdálo, že zlobila. Nikdy pořádně nevěděla za co, ale vždycky u toho bylo spousta křiku a bolesti. Vzpomněla si, jak tam na v té tmě ležela na promrzlé zemi a upírala oči k té klíčové dírce. Znamenala pro ni vše. Bylo to pro ni jediné ubezpečení, že ještě žije. Toužila po ní a zároveň se bála, kdy se za ní objeví stín. Stín, který otevře ty dveře a buď jí propustí z jejího tmavého a studeného světa, nebo hůř, jí uštědří novou dávku „tvrdé výchovy“.
Tahle zasutá vzpomínka jí nepomohla se vyrovnat s tím, co zažila, ani jí nezbavila jejích nočních můr, ale aspoň věděla odkud jsou. Nechápala jak to vše mohla zapomenout, ale bylo to tak. Postupem času jí toto vědomí dopomohlo hledat pomoc a já jí moc přeji aby se jí povedlo vyrovnat se s její TMOU.
Hodně štěstí.