Radku?

Z místa,kde se to přihodilo sem utíkala s brekem.Ruku sem si pořád drhla o beztak už hodně špinavé kalhoty.Vzlykala sem a přemýšlela sem, proč se to stalo zrovna mě.Hledali jsme ošetřovnu, ale ani tam jsme nedošli.Zhroutila jsme se na zem ve chvíli,kdy z kantýny vyšel Radek.
„Radku..Ráďo,počkej!“ Hlas se mi třásl jako osika ve větru.Podíval se na mne a tázavě zvedl obočí.Byl tak krásnej.Shýbnul se ke mně a ostatní tiše ustoupili.Podívala jsme se na něj svýma uslzenýma očima.
„Miluju tě…“ špitla jsem.
„Prosím???“Zvedl obočí ještě víc.
„Promiň měla jsme ti to říct dřív“Sklopila jsme pohled ke svým bosým nohám…
„Stalo se něco?“V jeho očích se odrážela čirá hrůza(I tak byly krásné).
„Ne, nestarej se o to Radku…sem asi jen nemocná..“Zmlkla jsem.Nervózně se rozhlédl,očima těkal po místnosti a vypadal, jako kdyby hledal pomoc…Očividně nevěděl, co říct.Ostatní pochopili a tak odešli pryč.Radek si ke mně kleknul a vzal mé roztřesené ruce do jeho dlaní.
„Andy…nic..já nic nechápu..“Zněl velice smutně…
„Nesnaž se to pochopit,přijmi prostě ten fakt,že tě miluju už od prváku a nic se nezměnilo a ani se asi nic nezmění!“Vykulil na mě ty svý modrý oči.
„To jsme netušil,jinak bych se asi choval jinak,taky tě mám moc rád“Stisknul mi ruce a naklonil se ke mne blíž.
„Nech toho Radku!“ vzlykla sem a odsunula jsem se od něj dál.
„Neblázni Andy,proč mi neřekneš co se ti stalo….?“Přitáhl mě silně k němu a políbil mne na uslzené tváře.
„Radku nesahej na mne!Sem nemocná!“Otevřel pusu, ale neřekl nic,za to jeho oči na něj vyzradili všechno.Smutek,strach a touha poznat, co se děje se v nich zrcadlila tak jasně…skoro až děsivě.Bylo mi z toho na nic.Bylo mi blbě ze mě samé,připadala jsem si jak kdybych byla jedovatá pro celý lidstvo,hlavně pro toho tvorečka,co jsem ho tak milovala…..
Tolikrát jsem si tuhle situaci představovala…snad stokrát,snad tisíckrát,ale opravdu ne nikdy takhle.
Vůbec nechápal,vlasy mu neposlušně sklouzávaly do obličeje,oči se vlhce leskly a rty se mlčky chvěly.Ruce pořád držel kolem těch mých.
Začala jsem si připadat jako tenkrát,když jsme se s Radkem poprvé trochu sblížili…