Světlo a stín

Lily Ewansová byla dívka vyvolávající ve všech jen radost. Její upřímný úsměv a skromné oči budily v okolí dojem neskutečného štěstí. Ovšem zdání často klame. Lily trpěla těžkými depresemi. Popravdě ani nevěděla z čeho, smutná byla z každé maličkosti. Ať se trošku pohádala s mamkou, někdo do ní z legrace rýpnul nebo ve škole dostala špatnou známku, hned se rozplakala. Nevěděla, co jiného si počít, brek ji vždycky pomohl.
Po čase její neustávající deprese si začala vědomě ubližovat. Nejčastěji vzala nůžky nebo jiný ostrý předmět, který našla v pokoji, a dělala si mělké rýhy do ruky. Nebyla to silná bolest, ale stačila na to, aby se cítila o něco líp. Neboť věřila, že fyzická bolest pomáhá od té duševní. Seděla na posteli, levou ruku volně položenou na polštáři a pravou s nůžkami znovu a znovu hloubila tenkou dlouhou ranku. Nejdřív cítila jakousi pachuť kovu a pak teplo, z toho jak jí horké kapky krve pomalu stékaly na polštář. Když byla rána dostatečně hluboká, upustila nůžky a s široce otevřenýma očima si lehla na postel a zírala do zdi.
Ubíhaly dny a měsíce, kdy Lily stačila k uspokojení jen bolest, ale jednoho dne, kdy už měla ruce plné jizev a šrámů, už ji bolest přestala pomáhat. Byla z toho zoufalá, její dny začaly být opět temné a její noci bezesné. Jediné řešení viděla v omamných látkách, drogách. Nechtěla začínat u nějakých lehčích, chtěla pomoc hned, proto začala s heroinem. Vždycky, když jí hrot jehly zajel do žíly a ta silná látka se začala pomalu vstřebávat, svět pro ni zkrásněl. Viděla věci, po kterých celý život toužila, viděla smějící se tváře lidí, kteří dříve trpěli, a cítila se konečně šťastná. Přestala chodit do školy, z domova vycházela jen k dealerům pro další dávku. Nejedla. Celé dny jen seděla na posteli a nepřítomně zírala do zdi. Dávky musela pořád zvyšovat, neboť jí to nestačilo, ale přesto, výjevy byly pořád stejné, chtěla něco víc! Dnes si připravila dávku, o dost větší než kdy jindy, chtěla se jen cítit líp, být zase šťastná. Ulehla a jemně vtlačila drogu do krve. Nevím, co v té chvíli viděla a cítila, ale její oči zůstaly navždy vytřeštěné do prázdna a temná injekce tupě dopadla na zem…