Zlomená křídla 12 - Boj

Z úst se jí vydral překvapený a zděšený výkřik. Tohle rozhodně nečekala. Azrael s Tristainem. Jak jí to jen mohl udělat? Taková zrada a ona mu věřila…
Výhružně zavrčí a upře svůj zrak na ty dva, kteří se na ni rázem otočí.
Azrael sklopil oči, Tristain couvl o krok zpět.
Dlouhou chvíli mlčí a upírka si prohlíží rozzlobeným pohledem vlkodlaka.
Nakonec promluvím Azrael.
„Ellanor, měl bych ti to vysvětlit.“ Začal klidným hlasem.
„Nemusíš mi nic vysvětlovat.“ Zakřičela na něj upírka. „Já to vidím. Jsi prach sprostý lhář, nic víc. Tvářil ses jako můj přítel a zatím jsi se spolčil s tímhle… tímhle vrahem.“
„To není pravda.“ Brání se anděl.
„Mlč. Anděl smrti, co jiného od něj čekat, než hnusné věci. Mlč.“
Její slova Azraela zraňovala víc, než by si byl sám připustil.
Byla jako dýky, kterého ho bez přestání bodaly do nejcitlivějších míst.
Ellanor neváhala a vrhla se na Tristaina. Využila své rychlosti a obratnosti a pevně jej sevřela kolem krku, zabořujíc své dlouhé nehty do jeho kůže. Z ranek mu začaly vytékat stroužky krve.
Azrael se mračil a tvářil se ustaraně, ale nemohl zasáhnout. Už po druhé by tak porušil nejvyšší zákony, a to si nemohl dovolit. Proto ač chtěl, nebo ne, musel mlčky přihlížet jejich boji.
Bylo znát, že je Ellanor silná a mrštná a navíc ji poháněl vztek. Ale Tristain ji brzy s vypětím všech sil ze sebe strhl. Ale stálo ho to hodně energie, pozítří měl být úplněk, takže ho také vyčerpávala blížící se přeměna.
Ale nechtěl zemřít, a proto se rval jako lev.
Když odhodil Ellanor, která tvrdě dopadla na zem, setřel si z krku krev a chystal se opět k boji.
Upírka byla ke všemu vydrážděna jeho krví, která byla sice pro ní jed, ale pach krve z ní udělal nebezpečného upíra. Byla vlastně ještě skoro mládě, takže se nedokázala plně ovládat a nedokázala zcela využít své schopnosti.
Vrhla se opět na vlkodlaka, která ji ovšem tentokrát silným stiskem ruky zadržel a odmítal pustit ze svého sevření.
Napjatě pozoroval Azraela, který se bál. Nechtěl přijít ani o jednoho. Byly to pro něj blízké bytosti a on se cítil osamělý.
Zavrtěl hlavou a prosebně se na oba díval. Ellanor jej ale nevnímala. Přemýšlela, zda má riskovat otravu a zakousnout se Tristainovi do ruky, nebo co jiného udělat.
Než však stačila cokoliv udělat, Tristain ji odhodil a během okamžiku zmizel, takže nestihla zareagovat.
Jelikož neviděla, jakým směrem se vydal a vál silný vítr, nemohla jej pronásledovala.
Šlehla nenávistným pohledem k Azraelovi, otočila se, přeskočila zeď kolem hřbitova a také zmizela.