Skočíme spolu??

Je pozdě v noci.Nebo brzo ráno??Tohle nejde rozeznat.Všude je tma,všichni ještě spí.Až na jednu dívku.
Sama se prochází setmělými ulicemi města,ve kterém žije.Tma je její nejlepší přítel.
Prochází se a z jejich černých očí stékají slzy.Z pod kapuce jí vykukují havraní vlasy.Choulí se ve své tenké mikině.
Je jí zima.A je neštastná.
Další neshody s rodiči,s přítelem,další problémy ve škole.Ještě nikdy se necítila tak sama,jako ted.Už jí nebaví
pokračovat v životě.Chtěla by alespon na chvíli zažít,jaké to je ,být ŠTASTNÁ.
Rozednívá se.Vše kolem je obklopeno mlhou.Další z jejich dobrých přátel.Mlha,tma,déšt,samota,tak to jsou její
nejlepší přátelé.Nikdy nepocítila opravdové přátelství.Vždy to byla samotářká,protože vždy když někomu začala věřit,tak jí ten druhý zklamal.
Stejně tak jako její přítel.Myslela si,že on je jiný,jiný než ostatní,se kterýma kdy chodila,ale on byl stejný,jako oni.
Zase se spletla.A to už nechtěla zažít.Chtěla už mít od všeho klid.
Prochází osamělou ulicí a stejně tak si připadá,osamělá.Dojde ke starému mostu,k útočišti sebevrahů.Už tolikrát tady
chtěla skončit svůj život,ale nikdy k tomu nenašla odvahu.Ale dnes se cítila silná.Vstoupila na most a všimla si,že tam
není sama.Na druhém konci mostu kdosi seděl na kamenném zábradlí.Byl to kluk.Dívka sebrala veškerou svou odvahu
a došla k němu.
"Proč to chceš udělat?" zeptala se ho tiše.
"A proč to chceš udělat ty?"otočil se na ní smutný obličej.A jeho průzračně modré oči se zadívaly do jejich.Dívka stála
na místě neschopna slova.Ty oči moc dobře znala.Byly to ty oči,kvůli kterých se ted chystala skončit svůj život.
"Chci to udělat,protože jsem ublížil dívce,kterou miluji.Ale nikdy jsem jí to nedokázal říct.A vím,že to byla chyba" řekl
a z očí mu stékaly slzy.
"Skočíme spolu??" zeptala se ho dívka šeptem a chytila ho za ruku.
"Né"zavrtěl on hlavou."Ty to prosím nedělej.Ty musíš žít,ale já to nedokáži.Vím,že jsem ti ublížil"pustil její ruku.
"Bud oba,nebo nikdo" sedla si vedle něj na zábradlí.
"Miluji tě"pošeptal a podíval se jí do očí.
"Já tebe taky" řekla a políbila ho........
O rok později:
Kluk stojí na starém mostě,útočišti sebevrahů a dívá se na klanou hladinu řeky.Netrpělivě se podívá na hodinky.Znovu obrátí
svůj zrak na hladinu řeky.Čas se tak neskutečně vlekl.Najednou mu nečí dlaně zezadu přikryly oči.
"Hádej,kdo jsem" zeptal se hlas té dívky,se kterou přesně před rokem chtěl ukončit svůj život.
"Moje milovaná" řekl a otočil se na ní.A uviděl JI.Tu nejkrásnější dívku na světě.Stála tam ,tak krásná jako vždy.
V jejich tmavých vlasech se odrážely sluneční paprsky a její úsměv byl to nejkrásnější na světě.Podal jí růži,kterou už hodnou
chvíli držel v ruce.
"Miluji tě"řekl.
"Miluji tě"řekla.
A oba věděli,že kdyby tenkrát skočili,nepoznali by to co ted.