Krvavé emoce

Pláču pro ni, pláču kvůli ní. Její život byl pro nás jen stín našich životů. Nevšímali jsem si, neposlouchali jsme. A nyní už nadešel čas ukázat pravdu o té divce, která sem nepatřila a přitom zůstane v našich srdcích.

Byla zvláštní, pro někoho divná, pro hrstku lidí zcela normální. Někdo ji obdivoval, jiní nenáviděli, ale všichni se shodnou na tom, že byla přesycená emocemi. Už nezjistíme proč, kdo to zavinil, že vnímala svět několikrát intenzivněji, že krvácela při každé smutné nebo dramatické zprávě.

Tohle byl její život a my uchováme její památku a půjdeme dál s touto legendou, ať o ní každý ví. Až se najde podobný člověk, ať víme, jak se zachovat, abychom nezpůsobili bolest.

Výchova v ní vyvolala pocit utrpení, smutku a lítosti ze světa, který se přestává točit. Srdce krvácelo při každé zmínce o strašné době, lidech a osudech. Stále plakala a doufala, že pomůže a zachrání alespoň jeden lidský život. Její život však odešel nazmar.

Slzy krvavé, oči rudé. Nebyly to obyčejné slzy, ale krvavé, jelikož její srdce už nadále nezvládalo tu tíhu. Vždy muselo upustit trochu krve ven, cestou, která je nejméně složitá.

Zprávy se hemžily smrtí a lstí, až jednoho dne ona dívka plakala krvavé slzy tři hodiny a poté její srdce ukončilo život. Vybuchlo v onom žalu světa.

Pláču pro dívku, která mi otevřela oči. Pláču kvůli ní, abych ukázala lidem kolem sebe, že je třeba cítit svět. Protože jestli skončí, my skončíme s ním.