Bojím se...

Bojím se, že jednou se všechno změní...že zapomeneš, nebo si rozmyslíš časem, co jsi nedávno myslel vážně a já Ti i tomu, cos řekl, věřila.../ a čas hodně věcí smívá, uvádí do zapomnění, do historie/....

Bojím se toho, že mi zase jednou řekneš něco, co mě srazí na kolena... / ikdyž někde tam uvnitř sebe vím, že to, co děláš, je správné/...

Bojím se, že budoucnost nebude taková, jakou jsme si plánovali... /hodně věcí se může změnit, aniž bychom to nějakým způsobem ovlivnili/....

A nejvíc se bojím, že se tohle všechno jednou stane a když se otočím zpátky za svým životem, bude to jen „ztráta“ času....

...S Tebou...