D+D

On byl vždycky tak nějak zvláštní. Měl v sobě něco, co mi nedalo spát. Možná to bylo v těch jeho očích, možná v jeho rtech, možná prostě v něm. Nevím, čím to bylo, nevím, jak se to stalo, ale do toho blonďatého andílka s vlnitými vlasy, pronikavě zelenými oči a měkkými rty jsem se prostě zamilovala. Nejdřív asi jen platonicky, potkávala jsem ho na ulici, na akcích a navazovala oční kontakt. Asi se tenkrát zadařilo. Jednou, když jsem seděla na pohovce v jedné místní hospodě, si ke mně přisedl a dal se se mnou do řeči. Měli jsme si toho hodně co říct. Stejný styl muziky, stejný názor na lidi, na život… Byli jsme prostě jako jeden. Domluvili jsme se, že se musíme sejít. Hned druhý den jsme si proto zalezli do malé kavárničky a tady si povídali celé odpoledne. Pořád jsme měli o čem. Neustále jsme se smáli, pošťuchovali se a… pak to přišlo – první polibek. Tehdy jsem poznala, co jsou to motýlci v břiše, podlamující se kolena a hlavně, co je totální zamilovanost.
Od té doby jsme byli pořád spolu, milovali jsme se, i když já Dana asi milovala o trošku víc. Ale mně asi ta jeho láska stačila. Stačila mi jeho blízkost a vědomí, že kdyby se mnou být nechtěl, tak se mnou není.
Takhle to trvalo půl roku, všichni věděli, že tahle láska není vyrovnaná a já to také pociťovala čím dál víc. Ale Danyho jsem milovala a nechtěla jsem nic měnit.
Byli jsme spolu rok a tenkrát už bylo jasné, že i můj přítel je zamilovaný až po uši. Najednou všichni chodili a ptali se mě, co jsem s tím klukem provedla, že najednou tak obrátil. Měla jsem radost, že jsem dosáhla toho, po čem jsem tak toužila, ale problém byl asi ve mně. Motýlci v mém břiše už nelítali, kolena se mi neklepala a o totální zamilovanosti nemohla být ani řeč. Asi to bylo tím, že jsem ho měla jistého, možná jsem měla ráda toho nedosažitelného Dana. Asi ano. A najednou tu byl kluk, sice roztomilý, ale mě totálně oddaný a to mě vůbec nepřitahovalo, spíš naopak. Nebavil mě. Nebavily mě jeho oddaný kecy, jeho milé řečičky a nebavil mě už dokonce ani sex s ním.
Čím dál častěji jsem jezdila pařit jen s holkama a tenkrát jsem ho potkala. Černé vlasy, uhrančivý pohled, vysoká postava, svaly. V jedné ruce drže l jointa, v druhé pivko a culil se na mě víc než sebevědomě. A mně se to líbilo. Byla to zas změna, po těch zamilovaných, oddaných pohledech.
Bavili jsme se spolu sotva pět minut o naprostých hovadinách, pak mě objal. Objal mě tak nějak surově a pevně. A mně to vyhovovalo – konečně objetí chlapa. Po dalších asi pěti minutách jsme se políbili. Cpal mi jazyk snad až do krku a já mu oplácela stejnou měrou. Pak jsme se pomalu přesunuli ven, tam mě opřel o popelnici a normálně mě vošukal. Bez zbytečných keců, polibků, dotyků. Nevím, jak to trvalo dlouho, ale bylo to naprosto skvělý. Miky, jak se mi můj nový přítel představil, mi po naší souloži poděkoval, strčil mi jazyk do pusy, telefonní číslo do ruky a s úsměvem odešel. Připadala jsem si trošku zvláštně. Přišlo, mi, že si sama sebe nemůžu vážit – podvedla jsme svého přítele, vyspala se s cizím klukem na popelnici a ještě se mi to líbilo.
Do klubu už jsme se nevrátila, potřebovala jsem být sama se sebou a vypořádat se se svými myšlenkami. Do rána jsme přemýšlela, jak se mám zachovat. Pak jsem se vysprchovala, učesala, nalíčila a běžela do obchodu. Koupila jsem čerstvé rohlíky, zákusky, džus a spěchala ke svému Danečkovi. Miláček byl strašně krásně překvapený. Byl úplně roztomilý, když mi děkoval a jemně mě líbal. Nejdřív rty, pak krk, prsa, břicho… Sjížděl níž a níž a byl tak krásně jemný a ohleduplný. Tehdy byl náš sex opět skvělý. Zase jsem přivírala oči, vzdychala a dokázala jsem vnímat každý jeho pohyb. Jen ty výčitky… On pořád opakoval, jak mě miluje, jak mě chce, jak mě potřebuje a já? Nedokázala jsem ze sebe vypustit ani hlásku. Výčitky mě totálně soužili a tak jsem s Danem strávila celý den. Ale nebavilo mě to. Byla jsem jak na houpačce. Dan-Miky, Dan-Miky, Dan-Miky… A tak nějak jsem chtěla být na té straně, kde byl Miki. Asi i proto jsem večer vytočila jeho číslo a domluvila si s ním rande. Rande? Byl to sex a byl to skvělý sex. Byl to skvělý sex, který jsme provozovali dva měsíce. Dva měsíce jsem spala s dvěma klukama. Tak trošku jing-jang. Tak trošku nebe a dudy, tak trošku černá a bílá. A ne trochu, ale čím dál víc jsem si připadala jak kurva. S Mikym jsem si neměla celkem co říct. No vlastně ani s Danem. Přišlo mi, že něco tuší, že žárlí, proto se chová tak… odtažitě. Ale ten chudák nic netušil. Prostě mě jen nechápal, co se děje, a proto mi chtěl dát prostor. Byl tak milej a ohleduplnej, našlapoval kolem mě po špičkách. A i za to se mi omlouval. Po špičkách našlapoval i tenkrát… Já a Miky jsme si užívali celkem divokej sex v mé a Danovo posteli, já křičela blahem a Miky se nechoval taky zrovna tiše. Daneček vešel do pokoje. Chvíli se jen díval, nevěřil, nechápal. Pak řekl jen – Proč? – a zabouchl ty proklaté dveře. Nějak jsem se nemohla vzpamatovat, v uších mi zněl jen ten jeho proklatý smích. Pak jsem vstala, hodila jsem na sebe oblečení a běžela najít Dana. Hledala jsem ho tehdy půl dne. Jeho telefon byl nedostupný, on nedostižitelný. Pak mi volala máma. Měla jsem přijít domů, chtěla mi něco důležitého říct. Napadlo mě, že by tam Mohl být můj Daneček a tak jsem to vzala zkratkou přes koleje. Dan byl tam. Ale nic mi neřekl. Byl mrtvý.
Od té doby jsem cítila totální prázdno. Titulky v novinách, které litovali toho kluka, co z nešťastné lásky skočil pod vlak, Danovo rodina a přátelé, kteří se mi mstili, jak jen mohli. Nápis na mojí domovní zdi: Bitch, psycholog, psychiatr, léčebna, prášky, útěk. Všecko mi přišlo tak nějak mimo realitu. A teď? Sedím tady u toho stromu, na kterém je v srdíčku vyryté: Miluju tě, Dito! Tvůj D. a teprve si začínám uvědomovat, že kvůli mně umřel člověk. Možná, že nikdo nebude chtít číst dopis na rozloučenou od holky, která zabila svého přítele, možná ho píšu zbytečně, ale i přesto ho nechávám tady na tom místě, kde mi Daneček poprvé vyznal lásku. Berte to jako symboliku a věřte, že lituji. Končím svůj život, možná ze smutku po lásce, možná ze sobectví, ale uleví se nám všem. Hlavně těm, kteří měli Dana rádi. Konečně se zbaví té, která jim ho ukradla.

Dita položila pero, políbila místo na stromě, kde bylo vyryto srdce s nápisem a pomalu odcházela. Ušla několik set metrů, až k vysokému mostu, vylezla na zábradlí a se slovy – Dane, miluju tě- a letěla dolů.
Dívka byla nalezena několik dnů poté, pod mostem. Našel jí nejlepší přítel Daniela, prý se mu té noci zdál sen, že spolu Dita a Daniel sedí pod jejich stromem a objímají se. Našel nejdříve dívku, poté dopis. Když četl pasáž, o stromu, kde mělo být vyryto: Miluji tě, Dito! Tvůj D, velice se podivil. Na stromě byl nový nápis. Odpouštím ti, Dito! Tvůj D. Danielův přítel tehdy Ditě také v duchu odpustil.