Přátelství ??? :o((

Přemýšlím…
Jaké by to bylo se tenkrát nezastavit…tenkrát když ses na mě poprvé usmál…když si mi poprvé řekl ahoj. Sedím tu u okna jako už milionkrát a ptám se sama sebe jaké by to asi bylo se tenkrát jen taky usmát a jít dál….nezastavovat se…nebavit se…NEPŘÁTELIT SE.
Člověk často přemýšlí nad spoustou věcí a já tu teď sedím a vracím se v čase. Snažím se jen přijít na to kde se vlastně stala chyba…
Jaké by to asi bylo když bych se tenkrát nezastavila…?!
Nikdy by jsme se nezačali bavit…nikdy bys mě nepozval na piti...nešli by jsme ven a nikdy bys mě nelíbal. Nikdy by se mi nepodlomily kolena a nikdy bych po příjezdu domu nezažila ten mejdan motýlku v mém břiše který mě nedal celou noc spát. Nestalo by se spoustu věcí, které se staly dál…žádné rozhovory, plány…schůzky…
Přemýšlím jestli se mám litovat nebo si gratulovat. Mnohá jiná si o tom všem může nechat jen zdát ale já si dál říkám jaké by to bylo kdyby vlastně nebylo…
Ty spousty nocí proseděné tady u toho okna… ty spousty papírových kapesníčků, ty miliony slz jen pro to ze jsem nešla dál…že ses usmál.
Přátelství je krásná věc…problém nastává když chtějí motýlci víc! Systematicky užírají člověka zevnitř…při každém pohledu, při každém slově…Koušou a koušou… přítel, nepřítel a nepřestanou dokud nedostanou své…
Celá ta léta…jeden by ani nevěřil kolik vlastně vydrží…
Vlastně ani já sama bych tomu nevěřila neprožívat to na vlastní kůži. To.. jak může přátelství bolet…to… co tys nechtěl pochopit….
Možná to pro tebe byla jen hra…nevím…nikdo do druhých nevidí, ale pokud ano hrál sis sakra tvrdě. Celý ten čas se ti povedlo udržoval motýly bdělé…úsměvem, slovem, dotykem… a oni hryzali a hryzali a já čím dál tím častěji sedávala u okna a snažila se přijít na rozumné řešení…
Přemýšlím…
Zda bych vyměnila všechno co se stalo až do teď za něco jiného. Zda bych našla někoho jako ty a třeba by to dopadlo jinak…třeba by se opravdu z dlouholetého přátelství stala láska a motýlci by se konečně nabažili..
Tady ale úsměvy střídalo zklamání, rozhovory střídalo mlčení, dohady, odříkání, řešení a přemýšlení …ale jediné co to všechno mělo za následek je jedna duše umlácená motýlími křídly a druhá nechápajíc proč se všechno děje tak jak se děje…
A tak jsem utekla …do ticha, mlčení… jinam… pryč od toho všeho…a teď jen přemýšlím sedíc u okna…jestli je to správné…. BÝT TAKOVÝ PŘÍTEL!!