Zakázaná láska.

Je nedělní odpoledne a prší. Holka leží na posteli, dívá se na fotku a brečí. Ještě nikdy v životě necítila takovou bolest u srdce. Její jediný milovaný bydlí tak daleko, až se skoro zdá, že nežije. Dívka se pořád upřeně dívá na chlapce na fotce. Nikdy ho neviděla ale cítí lásku. Když jsou ve spojení je to nejšťastnější holka na světě. Přemýšlí. Chce ho u sebe. Miluje ho a on ju taky. Nikdy se neuvidijou ale chcou být spolu. Dívka chce líbat jeho rozkošné rty a objímat ho. Nikdy se to nestane. Rozpláče se ještě víc. Nenávidí svůj život, pořád myslí jen na něj. Není šťastná. Je uzavřená do sebe a ztrácí kamarády. Nikam nechodí a nikoho nechce vidět. Žije jen pro něj. Opíjí se vlastním žalem ale pořád doufá v naději, že se najde nikdo jiný a ona zapomene na chlapce. Usne a pustí fotku na zem. Spí a zdá se jí o něm, jak jsou spolu šťastní. Chlapec jí dá pusu na čelo a skočí z mostu před jejíma očima. Dívka běží k němu ale teď už jen líbe jeho studené rty a má chuť zkočit za ním. Nejde to, voda ju nechce přijmout a odnáší bezmocné tělo chlapce. Dívka se probudí se slzami v očích. Hledá fotku ale nikde není, jakoby se propadla do země. Dostala strach o svého milovaného a spanikaří. Zapne PC a rychle mu píše-nic-neodepisuje, dívka se bojí. Crrrr, zazvoní jí mobil. Prosím-usliší pláč a pak ženu, která říká, že se stalo neštěstí. Dívka si vzpoměla na sen ale doufala, že je živý. Ne není, žena povídá o nehodě, která se stala. Její milovaný syn skočil z mostu a řeka odplavila jeho tělo až k mistu meho bydliště. Žena řekla kde přesně a děvče celé roztřesené na sebe hodilo kabát a rychle utíkalo na to místo. Celá uhoněná doběhla a uviděla jeho-byl to on- přála si ho z hlouby srdce vydět ale ne takhle. Vypadá přesně jako v tom snu, Stejné oblečení aji spokojený výraz v obličeji. Dostala strach ale pořád šla za ním. Obejmula ho ale jemu už to bylo jedno. Všichni plakali. Dívka neměla už pro co žít. Chtěla jít na ten osudnej most a skočit ale voda ju nebrala-nadnášela ju-jako ve snu, asi má pro co žít, asi ju má nškdo opravdu rád a nadopustí, aby se jí něco stalo. Dívka celá zmrzlá jde domů. Nepláče, nedívá se na nic jiného než na cestu před sebou, necítí nic. Jde pořád rovně a neví kam-nedošla k domu jak chtěla ale na hřbitov a uviděla náhrobek svého chlapce. Divila se, že věděli, že zemře. Ten sen se nezdál asi jenom jí! Byla zmatená. Sedla si do autobusu a jela domů. Lehla si na postel a něvěřila tomu co se stalo, doufala, že se jí to jenom zdá. Ale ne! Ta dívka žije a pořád jen leží na posteli. Neví, že si pro ni de smrt. Ale to už jí bylo jedno. Děvče umírá a vidí jak si pro ňu jde chlapec. Jsou spolu, šťastní. Už navždy! A ta fotka? Našla se na místě nehody, nikdo nevěděl jak se tam dostala. Je nedělní odpoledne a prší.