Noční splín

Je noc, probouzím se okolo třetí hodiny. Krajkové spodní prádlo leží nepohnutě na podlaze. Bublinky nedopitého sektu opouští sklenku. Měsíc skrze okno prosvětluje pokoj. Na zádech cítím tvůj dech. Hladíš mě na holých ramenou a ve mně by se krve nikdo nedořezal. Hledím jedním směrem a tvář mám kamennou. Přemýšlím proč mi nikdo nevěří. Já přeci nemám v úmyslu zklamat. Vždyť ty jsi ten, koho tolik chci. Je mi tak krásně, že se trochu chvěji. Smutek mě přikryl slzným pláštěm. Ptal si se proč pláču. Proč máš strach, že to bylo špatně. Vždyť to bylo úžasný lásko, ale já mlčím a se slzami v očích usínám. Moc tě miluji, ale tajím to…strach má větší moc