Zima

Zima je překrásná. Chladná a mrazivá a přesto čistá. Miluji mrazivé zimní chmýří nalepené na všem, v mlhavém ránu, nasyceném prázdnotou. Zima mrazí i pálí. Zima je přímá, měří stejným metrem všem, jako smrt. Zima je krásná, krásnější než cokoli. V zimní noci je jasně vidět. Oproti létu je zima i pod noční rouškou tmy průsvitná.Léto je barevné a plné života, však zakrývající pravdu. Zima je pravdivá, tvrdá a čirá jako led. Zimu přežijí jen ti silní. Zima trýzní. Život trpící mrazem, hladem a samotou, stává se svou tragedií silnější a nabývá smyslu. Jen v zimě, ve sněhových pláních, ledové smrti vstříc jde život správným směrem.
Léto oplývající blahobytem a přebytkem pohodlí, odvádí nás na cestu obžerských, zhýralých orgií, plýtváním všeho. Zima žádá si své oběti, ale ti přeživší, stávají se lepšími. Zima učí lásce ke všemu, k čemu se jen dostaneme. Učí vážit si maličkostí-ohryzaného jablka, v létě tlejícího v bahně, neohlodané kosti zmítající se v tlamách řvoucích hyjen. Učí pokoře, přežijí jen ti dobří, pro nenechavce není zde místa. Až znovu pokryje Zemi led a moře zamrznou, pak přijde spása a v závěsu za ní ráj. A přežijí jen ti dobří.