Soupeřka

Jako světlo svíce přitahuje můru, tak i ty jsi si přitáhla jeho. On byl ale můj! Víš to? Už měl svou lásku a to Mě. Proč sis nevybrala někoho jiného? Proč jeho? Byla jsi jako bouře a já jako vánek, proto tě chtěl víc? Byla jsi jako slunce žhavá a zářivá a já jako malá blikající hvězdička. Vyrvala si ho z mojí měkké náruče a sevřela ho ve svých drápech. Už ho nepustíš navždy zůstane s tebou. Co byla má něha proti rozkoši, kterou si mu dala ty. Proč nepoznal, že ty ho tou rozkoší ubíjíš? Dnes jsem ho viděla naposled. Viděla jsem, jak ho přivezli. Já viděla kam až si ho dohnala a přesto tě neopustil. Držel tě do poslední chvíle, co dýchal. Potom jsi mu vypadla z dlaně. Viděla jsem tě ležet na té studené podlaze nemocničního příjmu. Já v tobě viděla tu největší soupeřku, nad kterou se mi nepodařilo vyhrát, ale pro všechny jsi byla jen použitá stříkačka mrtvého feťáka.