(Jedna?) Dívka..

Byla jednou dívka,která se od každého lišila..Měla vlastní svět..vlastní názory..vlastní myšlenky..
Neznala slovo přátelství..neměla nikoho, komu by se svěřovala se svými trablemi...každý jí odsuzoval, protože byla uzavřená do sebe..
..svůj život si žila sama..nikdo ji nepomáhal..
neměla nic, co by ji potěšilo..nebo aspoň pořídilo..
..Bála se každého dne..každé hodiny..minuty..ze školy měla hrůzu..
o přestávkách seděla sama, uzavřená do sebe..
nemohla se s tím vyrovnat..rodiče si jí nevšímali..
Jednou jak si prohlížela na internetu různé obrázky..najednou..
...si začala číst jeden článek..nemohla tomu uvěřit, že to pomáhá..
...těm kecům nevěřila..
..takhle to šlo dál a dáál..
..když už to nemohla snést..vzpomněla si na článek na netu..
rychle šla hledat něco ostrého..něco, co by ji zbavilo trápení..
..našla kousek skla...v očích slzy...zajela si pomalu,lehce pod kůži..
..měla jen škrabanec,ale to jí nestačilo..chtěla víc..a víííc..
...teď už odhodlaná vzala sklo a silou si ryla do kůže..
..najednou pocítila tu lehkost..jakoby se vznášela..to utrpení bylo pryč..
..dívka si pomyslela..je to lehké se toho zbavit..stačí jeden řez a..
..na druhý den šla dívka s dobrou náladou do školy..
..každý se jí smál..každý jí nadával..
..po škole se zase dívka chvěje se sklem v ruce..
..zase si silně zaryla do kůže..ale tentokrát hlouběji..
..krev jí tekla,a ona jí zakryla papírovým kapesníkem..
tohle dělala už několik měsíců..až..
..v jeden osudový den..
si zaryla sklem tak hluboko ,že si podřezala žíly..
tehdy jak se to stalo..nikdo nebyl u ní doma..
na druhý den byla v novinách zpráva..
15-ti letá dívka si podřezala žíly a nechala nám tu vzkaz..
:"mějte se tu všichni beze mě krásně,já jsem vás milovala a vy.."
nikdo nechápal..každý si říkal..vždyť si může za to sama..
Jenže to děvče nemělo pro co žít..
Neměla nikoho, kdo by jí pohladil..
Musela tu bolest překonávat sama..
byla statečná..a svůj život raději ukončila, než aby se trápila..
měla všechny ráda, jen oni to nevěděli..
musela odejít...