Co bylo a může být

Mladá slečna, možná trochu chytrá, ale líná, její vzhled nebyl moc pěkný a většinu času byla sama, všechny děti se jí smáli. Jmenovala se Sydan. Ve společnosti nebyla moc oblíbená a vždy se stranila, ale našlo se i pár lidí, kteří jí měli moc rádi. Jedna její kamarádka nebydlela moc blízko, měla dlouhé vlasy a vypadala jak víla, byla milá a hodná, ale osud jí nepřála, byla moc nemocná, ale i přes to všechno dokázala dát novou naději a rozdat smích, říkalo se jí Haltai, i když byla okouzlující, tak byla zvášní, ale Sydan měla ráda, dokázali si povídat celé hodiny, a nezáleželo na tom jak kdo vypadá, nebo jestli někomu něco je, byl to jejich usměvavej svět. Ale jelikož bydleli od sebe moc daleko, neměli moc času na to se vídat. Každá jejich chvíle byla jedinečná. Sydan mělaještě jednu osobu, která jí měla moc ráda, Aurinko, znala jí od malička, bylo to její sluníčko, a její naděje, bydleli od sebe blízko, sice se někdy pohádali, ale jindy se zase smáli, chodili spolu ven, jezdili spolu na koních i do jiných měst, jen aby se pobavili,ale i přes to všechno vždy zůstali spolu a jedná druhé pomáhali, věděli si rady v každé situaci a dokázali si udělat srandu z kohokoliv. Ale najednou přišel den, kdy všechno zmizelo, ona poznala lásku, a na kamarádkuzapoměla, Sydan byla zase sama, i když se s Aurinko vídala, už to nebylo jako dřív, už spolu nechodiliven, a Sydan nevěděla co se bude dít, nechtěla jí nijak bránit, ale taky nechtěla by na ní zapoměla,snažila se jí optrně říct, že on neni jediný kluk a může se stát, že se s ním rozejde a že bude mít i jiný, ale ti co s ní vždycky zůstanou budou kamarádi, že ti jí vždy potpoří a když bude samatak s ní budou, ale to si Aurinko moc neuvědomovala, snažila se jí říct, že i když někoho miluje,může být s kamarády a užívat si stejnou srandu jako dřív a že nemůže být závislá na jednom člověku,který jí možná někdy opustí, ale všechno jí přáli, všechno to štěstí co Sydan sama neměla a chtělapoznat. Pořád čekala na ten den, kdy si jí někdo všimne a bude jí mít opravdu rád a bude s ní dlouho,ale zatím mohla jen doufat, kdy přijde ten osudový den. Přála si i to, aby s Aurinko chodila ven,zase se bavili a užívali si volného času jako dřív. Aurinko, byla ůžasná slečna, taková stydlivá hvězdička, ale přes to bojovná princezna v Sydanině životě...co bylo už je pryč, ale přesto se to může vrátit v jiné a lepší podobě, Haltai a Aurinko byli nejúžasnější lidi v jejím životě a nikdy by si nepřála je stratit, pokud oni sami nechtěj, aby je neodbtěžobala...vrať te mi někdo aspoň něco málo z té krásné minulosti prosím..