Nicota
Nicota
Anotace: Mé vlastní dílo, dalo by se srovnávat s přeloženým Blouděním. Někomu to může přijít divné. Je to hodně na představivost a přemýšlení.
Mrtvolné ticho. Pak tenounký hlas ze tmy:
„Jsi tu?“
„Dlím vedle tebe, má lásko.“
Opět první hlas – ustrašený:
„Je tu tma.“
Pevná odpověď:
„Tak to musí být.“
„Mám strach.“
„Neboj se. Jsem s tebou.“
„Nevidím tě.“
„Ale jsem tu. Můžeš mě cítit.“
„Prosím obejmi mě.“
„Nejde to.“
„Proč?“
„Pššš…“
„Jsi tu?“
„Dlím vedle tebe, má lásko.“
Opět první hlas – ustrašený:
„Je tu tma.“
Pevná odpověď:
„Tak to musí být.“
„Mám strach.“
„Neboj se. Jsem s tebou.“
„Nevidím tě.“
„Ale jsem tu. Můžeš mě cítit.“
„Prosím obejmi mě.“
„Nejde to.“
„Proč?“
„Pššš…“
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.