Jo a prosím tě….to srdce s kterým si pohráváš po nocích mi vrať!

Je to jak cela, ze které únik nenacházím. Prokleté pero drásá nevinný papír. Zraňuje jej, zanechává stopy. Stejné stopy, které si zanechal na mém srdci. V prázdné nekonečno, zmizela kouzla nočních nadějí.
Stojí tu přede mnou pravda, šklebí se a ubližuje. Strhává růžové brýle a léčí slepé oči.
Tolik bolí to rozhodnutí, tvé nikoliv moje. Donutil si moji hrdost padnout na kolena, tohle prvenství, Ti už nikdo nikdy neodpáře. Klečela na té studené zemi a ty si vyhrál. Zlomil jsi nedostupnou děvu, pohrávající si koketu, milující život a provokace. Nikdy ale… nikdy nedala nikomu tolik, co tobě. Ty… nula, ale po tvé elipse obíhal můj svět. Tvá oficiální přítelkyně, nic netušící, tolikrát podvedená. Mnou? Tebou? Tvojí láskou?! ...to jsme už ale podvedené…DVĚ!!!! Sehrával jsi násilnou hru našich těl, každou využitelnou příležitostí. Jedné kradl život a v polibcích promilovaných nocí, ho vracel druhé. Krutá příchuť dvojí hry.
Víš Lásko, 3 roky mé srdce krvácí… a teď už vím, že se nikdy nezeptáš, proč … mé slzy, jsou Ti záhy ukradené, přiznala jsem svojí lásku. A tvá reakce? Tak krutého tě nechci znát.
Je čas skončit… za necelé dva měsíce, budeme se dělit o lavici? Ne, musím najít sílu odsednout si…zapomenout. Už teď to bolí, srdce skličuje žal a slzy pálí. Už snad napsat jen, děkuju za chvíle nezapomenutelného štěstí a děkuji Ti za 3 roky slz, ponížení a neuskutečněné lásky. Jo a prosím tě….to srdce s kterým si pohráváš po nocích mi vrať!


>>> dopsala text, ve chvíli kdy slzy už nešly zastavit, ponížená a zhrzená, věděla, že ani příště nedokáže říct ne…nebo dokáže? Jen hledám sílu vstát, zapomenout a jít neubližuj mi- prosím<<<