SKOČIL

Na mostě stál muž. Rozhodoval se, zda má skočit. My už víme, že skočil, ale on to ještě neví. V tuto chvíli je přesvědčen, že neskočí. Má přeci ženu a dvě děti. Miluje ji. Konečně si to uvědomil, on ji miluje! Tak co vyvádí? Co tady ksakru dělá? Sleze dolu. Pane, uklidněte se, všechno bude zase dobré, jen prosím vás slezte dolu. Co to? Nějaká žena. Velmi podobná té jeho, jen ne tak krásná. Pane, to přeci není nutné. I ta naléhavost v hlase…Ať se stalo cokoli, za tohle vám to nestojí. Co ta o tom může vědět? Podejte mi ruku a pojďte dolu. Můžeme si o tom promluvit. Ano, ona si taky chtěla promluvit. Že to takhle dál nejde, že už mu to nemůže dál tolerovat, že s tím musí přestat! Nic není tak zlé, jak to vypadá, všechno se dá vyřešit…Držte hubu! Vytáhl z kapsy placatici, naposledy se napil „na zdraví“ a skočil.