MMXII

2012?

„Tak hele ty vědátore, dokázal bys mi alespoň vysvětlit, jak na to ty Mayové vlastně přišli?!“

„Podívej, Martine, chápu, že seš skeptik, ale prosím tě, abys, když už se takhle ptáš, aspoň líp předstíral, že si dokážeš představit srozumitelnou odpověď na to, na co se ptáš. Občas ty tvoje řečnický otázky nedokážu vystát, bráško.“

„No, no dobrá. A dokázal bys to teda vysvětlit?“

„Zkusím to, minimálně aspoň trochu učešu ten humbuk kolem toho konce světa. Tak tedy… Mayskej kalendář byl, tedy alespoň podle mnoha lidí, který se jím zabývali, založen na komplexním pozorování nebeských těles…“

„To jako že nedělali nic jinýho, než že pozorovali všechny hvězdy, měsíc, slunce…“

„Jo, přesně.“

„Uf, dost šílená představa.“

„No, souhlasím. Tedy na pozorování všech těch těles a vlivu jejich pohybu na vývoj dění ve společnosti a přírodě, ale i na další pohyb hvězd…

„To aby to neměli tak jednoduchý, co?“

„Hm…, zároveň zaznamenávali veškerý vize, který měli. Nenudím tě?“

„Ne ani ne. Takže chceš říct, že Mayskej kalendář je vlastně takovej starověkej pokus o teorii všeho?“

„Jo, to je výbornej příklad, jsem rád, že tě to nakonec zaujalo.“

„Docela jo, jak to ale prosím tě, souvisí s tím koncem světa?“

„K tomu se právě teď dostávám. Na základě týhle, jak říkáš, teorie všeho se jim podařilo objevit určitej systém fungování světa, kterej jim umožnil poměrně přesně předpovídat nejrůznější zlomový historický události stovky až tisíce let dopředu. Ale žádnej mayskej vizionář, ani astronom se nedostal za určitou mez, kterou pak pozdějc dnešní vědci určili jako rok 2012, konkrétně 21.prosinec.“

„No, pořád tu je možnost, že se ti tví vědci spletli. A navíc, to, že nedohlédli dál, je skutečně hlavní důvod, proč si ty starý pohani mysleli, že jde o konec světa? Tak se prostě dál nedostali, no a co? Vždyť ani jejich civilizace tu nebyla na věky, přeci si nemysleli, že dokážou zmapovat celej čas?“

„Už, je z tebe zase skeptik, co? Ale ten argument nebyl zase tak špatnej, jenže bys musel předpokládat, že veškerý předpovědi a vize šli lineárně za sebou, jako když navlíkáš korálky, ale to samozřejmě není pravda. O tom že by to mohl být konec světa je přesvědčila spousta událostí, který dokázali předpovědět těsně před touhle mezí. Jen si to představ. Jsi mayskej velekněz, zvyklej že všechno souvisí se vším. A víš, že na časový ose je bod, kde jakoby není nic. Že ty, ani nikdo před tebou, pravděpodobně ani po tobě, nedokáže předpovědět cokoli po tomhle datu. Navíc bys viděl všechny ty hrůzy řekněme počínaje světovýma válkama a konče těma hovadinama, který jako lidstvo provádíme teď.“

„Takže ty si fakt myslíš, že ten konec světa bude?“

„No… takhle, otázka podle mě zní, jestli konec světa je nutně totéž jako konec tý mayský teorie všeho, protože to tím podle mě ty kněží mysleli. Spíš jde o nějakou zásadní změnu v samotným fungování vesmíru, natolik zásadní, že jim znemožnila jakýkoli další předpovědi. Otázka zní, jaká změna to bude a jakej to bude mít vliv na nás lidi. Já ale nepochybuju o tom, že ten vliv bude zásadní. Možná osudovej.“

„No super, takže nikdo vlastně přesně neví, co se stane, ale důvodů k panice by se pár asi našlo.“

„Ale jo, důvod k panice se dá udělat prakticky ze všeho, a v tomhle případě se fakt asi není čemu divit. Otázka ale zní, jestli se ti chce panikařit zrovna teď. Minimálně by to bylo plýtvání zajímavým dnem, koneckonců, který člověk mohl posledních dva tisíce let říct, že zažil nejpompéznější oslavu konce roku deset dní předem.“

„No, vtipný… No už je po půlnoci, takže už můžem začít s přípitkama. Šťastnej novej rok brácha. To abys mě už nenapomínal z pesimismu.“

„Šťastnej novej rok…“