Pravda a lež

Kdysi dávno, v dobách kdy na zemi byla jen láska a mír. Byla tady také jen Pravda. Byla čistá jeak voda ve studánce, krásná jak víla tančící v noci měsíčku a každý jí měl rád. Pravda měla všechny vlastnosti jako my, živé bytosti. Měli i své svědomí, které nebylo vždy jen průhledně bílé. Vždy když Pravda řekla něco co neměla, když prostě řekla pravdu v nesprávnou dobu, udělal se ji na svědomí černý puntík. A tak se stalo, že Pravda již nebylo křišťálově čistá, stala se z ní černá šmouha, kteroou nikdo neměl rád.
Jednou k ní přišla Závist, byla to závist, která nejvíc nesnášela lidi, a nikdy jim neudělal nic dobrého. Přišla za již smutnou Pravdou slíbila jí pomoc. Řekla jí, že jí zbaví její černoty a nic za to nebude chtít. Pravda souhlasila. A tak se z její černoty, stala lež. Pravda nevzládla svou ošklivost a tak ublížila ostatním. A tak přišla na svět nová vlastnost-sobeckost.