Staré jizvy

Když se podívám na sví levý loket vidím jizvu. Jizvu co mi způsobil, ale tahle jizva nebyla jediná co mi provedl. Mnohem bolestivější a o dost horší jizva je na srdci. Zničil mě tím.
Bylo mi 19, když jsem ho potkala byl dokonalý. Na první pohled mě okouzlil jeho černé vlasy a zelené oči, byl prostě nádherný. Bylo mu 24. Potkali jsme se při jedné z mých procházkách kolem řeky. Řekl, že poznám nové věci a nasliboval mi toho moc. Teď s odstupem času si myslím, že jenom hlupák by mu na ty jeho žvásty skočil. Ano, dřív jsem byla hloupá, velice hloupá.
Pozval mě na rande a já naivní a přitroublá tam šla. Mělo mi být divné, že utrácí tolik peněz a taky mě mělo být divné, že za ním chodili podivuhodné existence.
Časem jsem se to dozvěděla. Jednou večer jsme si povídali a nakonec to z něj vypadlo on byl drogový dealer… A tak to začalo, já hlupák jsem to nechala plavat.
Pak jsme spolu chodili ještě měsíc než jsem mu dala kopačky. Když jsem se s ním rozešla řekl ještě: „ Holky co se, se semnou rozešli umřeli“. Sice mi tím nahnal husí kůži, ale usoudila jsem, že feťačky umírají dost často…
Tím to pro mě haslo, ale pro něj ne.
Asi po dvou měsících, když jsem šla z brigády mě dohnal. Čekal tam na mě. Chytl mě pevně za zápěstí. A vedl na místo kde jsme se spolu seznámili. Do ruky mi dal nůž. Prý, abych se opatrovala. Dal mi pusu na čelo a odstoupil dva kroky ode mě. „Zabila jsi někdy někoho?“ zeptal se a děsivě se usmál.
Stála jsem tam a jen na něj zírala. Bylo to strašné, vědět, že umřete. „No tak, usměj se!“ rozkázal. Sice jsem se bála, ale na mé odpovědi to nebylo znát. „Trhni si.“
Jak prostá odpověď. Otočila sem se zády s nožem pro jistotu pořád v ruce. Najednou vykřikl otočila jsem se a řízl mě do levého lokte.
Nůž mi v tom šoku vylítl z ruky a zabodl se mu do břicha. Padl na klena a pak lehl na záda a ležel. Opatrně jsem se k němu přiblížila a v němém zděšení na něj koukala jak se jeho panenky rozšířili on si sedl vzal nůž a uřízl pramen mých vlasu. Byla jsem u něj najednou vypadal tak uboze. Černé vlasy byli slepené bahnem jak ležel na zemi a z jeho oči se pomalu ztrácela jiskra.
Mezi tím já seděla a tupě na něj koukala jak mě řízl začalo se mi chtít spát. Ztrácela jsem krev a pomalu vedle něj umírala.
Naštěstí pro mě šel kolem pán se psem a zavolal záchranku v nemocnici jsem se dozvěděla, že on zemřel na místě a že jsem zadržena pro podezření z vraždy.
Teď sedím a pozoruji svou jizvu, jedinou památku na mou lásku.
Okolí řeky se teď vyhýbám, tam mi umřel a navždy tam bude krev. Jeho a má. On, krásný a zlí dealer. Já hloupá a naivní vražedkyně.