Sedmikráska

V tom háji umírajících stromů, tam usednu a budu žít svůj sen. Moje poslední přání. V tom háji umírajích stromů, tam na dobrou noc, zpívat bude mi pták, co mu křídla ustříhli.Nemůže létat. Jeho poslední pád z vrcholku nejvyššího z umírajících stromů bude předzvěstí nového rána nás všech. A pak jabloně na nichž usychají květy nedozrálých plodů budou mi jedinými společníky na cestě domů, přes dálnici do pekel.
Hledám tam tátu v červený fábii co řítí se do oblak zapadajícího slunce.

Už projel, ani mi nezamával.

V tom háji umírajících stromů sbohem dám všem narkomanům - kamarádům z dětství.Počkám až měsíc zhasne, až hvězdy skryjou svou tvář a zima pozře moje tělo. A v tom háji umírajících stromů pak rozkvete sedmikráska. Moje duše už svobodná a lehká, jako pírko toho ptáka, co zpíval o své smrti těsně předtím,než ji zažil opouští ten hřbitov rostlin. Zapomíná vše, co se stalo. Pospíchá tou cestou dalekou. A pak jen do ticha zazní : ,,Mami, vítej mne, jsem doma.,,