Spát spolu

Od té doby co jsi zase zpátky nemůžu v klidu usnout a když se mi to podaří vzbudí mě matrace, jak se ohýbá pod tvými pohyby, tvé prsty v mých vlasech a polibky na tvář, které jsi mi kdysi dával, ale s láskou, teď mě jen děsíš, asi mi chceš vrátit ten den, kdy jsem k smrti vyděsila já tebe. Tolikrát jsem prosila Boha abys mi „vrátil klíče“.

Dlouho do noci čekám v posteli, až se vrátíš. Tvoje poslední smska v osm, že máš hodně práce a slabou baterku mě lehce znepokojí, ale věřím ti, vím že bys mi neudělal nikdy nic odporného, to nejsi ty, ty mě miluješ. Ano jsem si tím vlastně jistá, že mě miluješ. Nikdo přece nemá tak krásný vztah jako mám já a ty, vždy když poslouchám kamarádky jak jsou nespokojené, tak cítím jak jsem vlastně šťastná. Když se v noci vzbudím a ty tam ještě pořád nejsi vím, že je to práce, co ti brání být vedle mě, nic jiného by nám bránit ani nemohlo – miluješ mě přece. Je pozdě, ale už nedokážu znova usnout, čekám na tebe. Konečně slyším jak ze zavírají dveře. Vracíš se unavený a téměř hned usínáš. Přitisknu se k tobě a jsem šťastná. Jsem šťastná až do té doby než zavřu oči a začnu tě vnímat, cítím vedle někoho cizího, nejsi to ty, je to vůně ženy a ty to víš. Když se tě ptám, tak mi nechápeš co řeším, ty jsi přece pracoval.. Ráno už věřím všemu cos mi řekl, jsem ráda, že jsme vůbec spolu a nechci to kazit zbytečným podezíráním - ty mě přece miluješ.
Oba víme, že se od té noci všechno změnilo, jsme jiní. Já zahořklá a ty máš den ode dne více práce, jezdíš domů až po jedenácté a téměř nekomunikujeme. Už nějaký čas žijeme jen vedle sebe, ale ty jsi šťastný a já skoro mrtvá, strach mi brání ptát se tě. Vím, že když se zeptám, definitivně tě ztratím, tak jsi alespoň blízko mě, i když tě už dávno nemám já.

Dlouho do noci čekám v posteli, až se vrátíš. Tvoje poslední smska, že máš hodně práce a slabou baterku mě lehce znepokojí a už ti nedokážu věřit. Nebyla jsem to já, kdo se rozhodl překvapit tě. Bylo to ono, kvůli čeho to všechno začalo, to všechno se stalo proto, že jsem tě viděla s ní. Byl jsi k smrti vyděšený, jistě jsi nečekal, že se to může stát, ty jsi netušil nic o šestém smyslu žen.
Nevím přesně jak se to stalo, nebyla jsem to schopná říct ani jim, když se mě ptali a ptají pořád znova. Já jsem tě nechtěla zabít, byl jsi to ty kdo nás zabil. Tak mi to odpusť a nech mě dneska v noci klidně spát, já ti za to slibuji, že se ráno vzbudím vedle tebe.