Dívenka a její okno

Fouká tichý, ale velmi studený větřík, hrající si s každou každičkou kytičkou, která pomalu dopadá k ledové zemi. Všude panuje jen ticho,nikde... nic... Jen u okna sedí malinká dívenka, má pootevřenou pusinku a vnímá každý pohyb padajících vloček. Věří ještě dětským snům,kouká nevěřícně na ten svět za oknem, raději by byla tou vločkou! Kouká stále pečlivěji a vnímá, jak moc je vše rozdílné, jak svět v šeru vypadá úplně jinak, přemýšlí,jak moc se asi mýlila, když spokojeně žíla svůj život... Nejraději by se rozletěla k zemi jako ty vločky. Nemusela by bojovat ten bolestivý boj, který ona nemůže vyhrát. V očích se jí vytratí jiskřičky naděje, zavře oči, opře hlavu o ledové, dost šmouhaté, sklo, usne. Za chvíli se vzbudí, něco jí lechtá v ruce, že by nějaký brouk, motýl, nebo jen hloupý pocit? Ne... zvedla ruku blíže k obličeji a rozevřela dlaň a v ní? Cosi malého s křídly.... Andílek, malý, schoulený, schovává se jí v dlani, bojí se...Čeho?? Bojí se nejspíš vykouknout na svět,zčernal....nejspíš ze zloby, která si všude kolem malé holčičky poletuje, bez starostí a se škodolibým úsměvem od ucha k uchu... Skoro každý človíček, zvířátko nabírá tu zlobu velkými doušky každý den jako by šlo třeba jen o šálek kávy, ale ne, tohle je zloba, nepochopení, špatná komunikace a vše podobné, co malou holčičku ušlapává. Andílek se třese... skládá se z upřímnosti,která se schovává v očích zvířátek, holčičky pejsek je důkazem! Vždy mu mohla věřit. Ale dokáže jí to pomoc? Nedokáže, může jen s bolestní příjímat, jako přijímá malá holčička. A tak tu jen ona a malý andílek v ruce. Zavře dlaň a rozhodne se, že už... už tu dlaň nikdy neotevře! Nepustí k andílkovu tu dámu v černém, nechce...bude ho chránit... Holčička se vzbudí, odlepí se ze skla, v dlani už andílek není, je tu zas sama... a dále kouká jen do toho světa, ze tmy svého pokojíku, kde má jen své tmavé jistoty...rozhodne se pootočit kličkou u okna....rozevře obě strany okna a vdechuje studený vzduch....vítr si pohrává s tmavými vlasy a vločky stále jen pomalu dopadají na zem...