šepot

,, I šepot křičí"

Potácel se sem a tam ale nebyl opilí.Z každého pohybu byla cítit beznaděj ,která se zmocnila jeho
ztrápené mysli a pomalinku i těla.Byl jako loutka kterého ovládla cizí síla a on nebyl sto se jí vzepřít.
Zkalené oči,ve kterých byl vidět žal,těkali z předmětu na předmět,z člověka na člověka a myšlenky
se snažili zachytit něčeho......čehokoliv co by pomohlo najít alespoň kousíček pomoci jemu a jeho blízkým.
Nic.....vůbec nic nenalézal.A tak se dál prodíral bahnem všedního dne nevidouce slunce a modrou oblohu.Vrážel do lidí,nedbal nadávek a bojácných pohledů,jeho duše volala o pomoc zoufale a bez ustání k hluchým.
Hlava jako mokvající bolavá rána která se ne a ne zhojit.Lepkavá současnost na pokraji společnosti,která není schopna pochopit jeho žal a beznaděj.
Jich se to přeci netýká.......................Zatím.
Světu vládne moc peněz,když je nemáš jsi vyvrhnut,svlečen,odseknut od trupu veřejnosti ve své anomitě a zahozen do nicoty bez žití.A s ním všichni jeho blízcí.......co je komu do jiných životů a
on teď pro ně bloumá a hledá cíl.
Pláč dětí bez domova,bez jistoty..........drtí mysl.
Bože .........................kde jsi?? Což nevidíš utrpení duší?????

Hořké slzy solí koutky úst dětí,s rukama a nosem přitisklíma na skle,prý bezpečné klece.Oči poteměli a žalují,dech tvoří opar na skle,je podobný obláčku,myšlenky bolí,tepou ve
spáncích a křičící šepot řve...........svírá hrdla neviných svým ledovým spárem...........
...............maminko ...........tatínku................proč?!!!!!!!!!!