telefon a kapky deště

telefon a kapky deště

Anotace: .. nikdy si nevypínejte mobil ..

.. V očích slzy a v hlavě hlavolam. Takhle tam stála ta holka s mobilem v ruce a několikrát po sobě si četla právě příchozí smsku. Nechtělo se jí tomu věřit. Stmívalo se a pomyslná svíčka pomalu dohořívala. Co teď? Domů se vrátit nemůže. Vyptávali by se. Pršelo. Bylo jí to jedno. Špinavý schody u neznámýho činžáku. Zmatek v hlavě a strach z toho, co bude dál.
.. Vypnula telefon a už se ani nesnažila zadržet slzy.

.. Nechápal, co se mohlo stát. Vztek, beznaděj a sametově černá tma. Možná si teď všechno vyčítal. Možná by udělal pár věcí jinak. Kdyby šel vrátit čas. Kolik se platí za vláčnej hřích?
.. Nechtěl bejt sám. Ne teď. Nenechávejte mě tady ..
.. Jiskřičky, který mívá normálně v očích, se pomalu měnily v slzy. Mohl si dovolit brečet. Nikdo ho neviděl. Nikdo tu nebyl.
.. Sám na celym světě...
.. Vytáhl z kapsy krabičku červenejch máček. Škrtl zápalku. Teprve teď zjistil, že prší. Popošel pod nejbližší stříšku a zapálil si. Nevšiml si tý holky. Holky se smutnýma hnědýma očima, holky stejně zoufalý, jako je on sám. Holky, která taky nechce bejt sama. Která seděla pár metrů od něj.
.. A ona si nevšimla jeho.

.. Ten telefon neměla vypínat. Všechno by bylo jinak. Chcete vědět, jak .. ?

.. Ta melodie. Samotáři. Jeho oblíbenej film.
Tichej dívčí hlas.
Déšť bubnoval na okap a kluk v kšiltovce popošel blíž, aby ji líp slyšel.
Aby slyšel, jestli se mu to jenom nezdá.
.. "Jsme s Lukášem v jednom koktejl baru. Jo, všechno v pohodě... Přijedu asi prvnim nočnim busem. Hm. Tak ahoj."
.. Pochopil. Otřel si oči, nasadil lehkej úsměv a váhavym krokem došel až k ní.
(Její prázdnej pohled a slaný oči.) "Dáš si cígo?"

.. Pátek večer. Krásná blondýnka ve společnosti neznámejch kluků. Nevnímala je. Upřeně pozorovala pár sedící u vedlejšího stolu. Hnědookou holku a kluka v zelený kšiltovce. Jak se něčemu strašně smějou. Kluk zrovna něco vyprávěl, divoce přitom házel rukama a ta holka sebou škubala v záchvatech smíchu. Jak se smějou a jsou šťastný. Naladěni na stejnou vlnu. Třeba teď. Mlčí, drží se za ruku a jen se na sebe tiše usmívají. Umí spolu mluvit beze slov.

.. Škoda, že ten mobil tenkrát nenechala zapnutej ..

.
Autor bittersweet, 21.12.2005
Přečteno 514x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Škoda, že sem nemůžu dát smajlíka, co pokyvuje hlavou, protože to teď sama dělám

22.11.2006 15:28:00 | Cristinne

líbí

jak kdy ...

28.10.2006 02:51:00 | bittersweet

líbí

Máš krásný povídky! Můžu se jen zeptat? jsou psaný zkušenostma nebo jen smutnou náladou?

27.10.2006 20:36:00 | Katitek

líbí

Krásný. Fakt, možná hodně omílané téma, ale moc se mi to líbilo. Nejvíc asi věta: Kolik se platí za vláčnej hřích?
To mě dostalo. Super!

24.08.2006 10:55:00 | Sokolička

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel