Navždy tvá...

Všude v pokoji byla tma jen z postele se ozýval smích..." aaa nech toho to strašně lechtá" křičela dívka na chlapce který ležel pod ní a lechtal ji " tebe to strašně baví že?" ptala se dívka "joo" odpověděl chlapec s ďábelským úsměškem...Na chvíli se zastavila podívala se mu dlouze do očí on jen naklonil hlavu a usmál se. Dívka oběma rukama obkreslovala křivky jeho tváře...obočí, nos a nakonec rty, jemně napodobovala tvar jeho rtů chlapec pootevřel pusu a jemně zkousl její prst..."můžu tě sníst?" zeptal se smutně " ano jsem celá tvoje" odvětila dívka. Poté si ji přitáhl k sobě a pevně ji objal. Tlukot tvého srdce mě uspává je tak klidný, prosím drž mě celou noc jako by byla naše poslední strašně se bojím že tě ztratím... Miluji tě.. šeptala dívka.. Chlapec dívku pevně přitiskl a zašeptal ji do vlasů Já tebe a neboj nepřijdeš o mě. /// Dívce sjela další slza po tváři... Vidíš Gabrieli sliboval mi tolik věcí a teď kde je jeho pomoc, kde je jeho láska tak kde? Emily uklidni se, zapomeneš na něj všechno bude v pořádku... prosím podej mi ruku. Promiň nemůžu zapomenout až příliš ho miluji tolikrát mě zachránil... to on mě dostal z toho v čem jsem byla už tak dlouho to kvůli němu jsem už nemusela chodit k psycholožce...Dívka už jen těžce lapala po dechu až tak zarmouceně plakala...Emily já vím že si silná ty to zvládneš jsem tu přece s tebou víš přece že ti vždycky rád pomůžu...Gabrieli na některé bolesti není léku a na tu mou není ani řešení tak jak se vypořádat se vzpomínkami když vím že jemu je to nejspíš úplně jedno... To přece nemůžeš vědět nemluvila si s ním měla si za ním jít alespoň bys věděla co se stalo...Víš že bych to neunesla opravdu si nedovedu představit co by mi řekl... Ale určitě je to moje vina byla jsem špatná až příliš jsem na něj žárlila ale když on byl tak dokonalý a já? Co ty Emily vždyť víš co ti vždycky říkal že tě miluje takovou jaká jsi... myslím že teď by tě ani nepoznal vždyť jsi zhubla 15 kilo od té doby co nejsi s ním... Vždycky jsi byla tak šťastná když ti napsal nebo jste byli venku tak šťastnou jsem tě nikdy neviděl...Gabrieli prosím přestaň... Ale Emily vždyť víš že jsem jen... Ne neříkej mi to... Dívka stala v otevřeném okně měla zavřené oči... pršelo a studené kapky dopadaly na její korzetem stažené tělo, slzy se mísily z deštěm...Zase vzpomínala...Ten den pršelo jako dnes...Čekal mě na náměstí já se za ním rozběhla a objala jsem ho pamatuješ Gabrieli... Samozřejmě... pak jsem se postavila na špičky abych jej mohla políbit ale zavrávorala jsem a... On tě chytil, jenže dnes když ho potřebuješ tisíckrát víc tak tu není a nedrží tě, promiň Emily...řekl obraz Gabriela a rozplynul se stejně jako všechny vzpomínky i naděje na život...Druhý den našli dívku byla již dávno mrtvá ale našli u ní dopis a v tom dopise stálo "Navždy tvá Emily...