Výhra

„A máme tu prvního kandidáta na vítěze! Jaké je Vaše jméno?“
Byl jsem vystrašený, nevěděl jsem, co říct. Nakonec jsem se vzpamatoval a odpověděl:
“ Johann Schwarz“.
„Vítáme Vás ve hře Hanzi, celé publikum Vám jistě drží palce. Přijel jste k nám sám?“
Opět jsem se poněkud zarazil. Bylo mi do breku.
„ Ne, s rodinou.“
„Určitě vám drží palce. A kdo vás přihlásil do soutěže?“
Zahleděl jsem se do davu lidí. Měl jsem štěstí. Opravdu totiž vybírali jen každého třetího.
„Soused.“
„Tak výborně.. toť vše a vzhůru do hry!“
Velká vrata se za mnou zavřela a já ucítil mráz v zádech. Byl jsem ve hře, je to tady.
Chvíli jsem jentak nečinně bloumal po okolí a hledal spřízněnou duši. Nakonec jsem potkal
sympaticky vyhlížejícího muže středního věku. Bylo zřejmé, že je to silný hráč, vyzařovalo z něj
totiž jakési charisma.
„Dobrý den, já jsem Johann Schwarz.“
„Dobrý, já jsem nějakej Wojcek Mikula.“
„Vy jste Polák?“
„Ano. Hodně se nás do hry zapojilo. Spíš mě překvapuje, že jste tu vy...němec?“
„Ano i ne. Narodil jsem se v Čechách. Promiňte, jste tu už dlouho?“
„No asi týden a můžu vám říct, že se to dá jen tak tak ve zdraví přežít.“
„A nevíte, co je hlavní výhrou?“
„Jo milý pane, to nejcenější.“
„A to je?“
„To vás to lágr za tu chvíli ještě nenaučil?“