On..

Chtěla na něj zapomenout, ale nemohla. Nešlo to. Vryl se jí pod kůži jako nikdo předtím. Nedokázala ho vymazat z paměti, i když spolu strávili pouze týden. Krásný týden. Teprve nedávno se donutila, smazat zprávy od něj. Vlastně ani nevěděla, proč si je tak dlouho schovávala.
Byl jiný než ostatní. Nepřitahovalo jí jeho tělo. Bylo jí jedno, co má na sobě a jestli je čerstvě oholený. Imponoval jí svou osobností. Jevil se jako extrovert se smyslem pro humor a věčně dobrou náladou. Ale ona věděla, že je to jen maska. Hra, díky níž chtěl zakrýt své pravé já. Odhalila ho. Ve skutečností byl komplikovaným člověkem, plný bolesti a zoufalství. Částečně se jí otevřel a ona moc dobře věděla proč. Nebyla zhýčkané dítko bohatých rodičů, měla své vlastní myšlenky a názory. Řešila věci, které její vrstevníky nezajímaly. Žila si ve svém vlastním světě, do kterého nikoho nepustila. A hrála v podstatě stejnou roli jako on. Navenek milá a zábavná, uvnitř prázdná a bezmocná.
Proto si tolik rozumněli. Jenže pak se odmlčel a neřekl proč. Až jednou v sobotu jí poslal zprávu, že to pro oba bude lepší. Nejspíš měl pravdu. Dvě komplikované osobnosti vedle sebe, to by nedělalo dobrotu.
Tolik si přála zapomenout a nemyslet na něj. Nenáviděla ho. Za to, že jí dovolil, aby ho milovala..