Nejlepší přítelkyně

Už zase sedím sama.Co o to,mám i další kamarádky,ale tohle je moje nejlepší.Teda,alespoň měla být.A teď sedím v prázdné lavici a pozoruji,jak se vesele baví s ostatníma.Dříve jsem měla za to,že žárlím,ale teď už vím,že na mně jednoduše kašle.Když se jí na to zeptám,odpoví to svoje,,Ale jdi,jsme přece kamarádky na život,na smrt takže tebe nikdy nezapomenu",ale za chvíli se již vesele baví s ostatníma.Hlasy mých přátel pro mně pomalu utichají a já hledím na ni.Směje se,ale na mně ani jednou nepohlédne.Dříve jsme si vesele špitali o Kačce,která často předstírala úrazy,o náladové Magdě,nebo třeba o Kláře,která co týden,jiný kluk.Dnes si ale spíš s ostatníma špitá o mně.Vždy,když slyším,jak se mi smějí,v mysli se mi vybaví její rozesmátý obličej.Máo lidí se se mnou baví.Kluci si o mně taky špitají a holky,no,co si budeme povídat.Zbyly mi jen dvě věrné průvodkyně.Karol a Kája.Proč se všichni přidávají k ní?.Co je na ní tak zvláštního,čím je učaruje?Když jí říkam,že se se mnou nebaví,opět mi řekne,že přehánía že to není pravda.Ale já vím,jak to doopravdy je.Vužívá mně jenom pro lepší známky,pro lepší výsledky a pro to,aby si postěžovala a já na oplátku pověděla jíá moje trápení.Aby je potom roznesla po celé třídě a všichni se mi smáli.Jenom dvě mé přítelkyně mně dokáží utěšit.A ještě jednu zálibu mám.Koně,ti nespoutaní a krásní tvorové.Dívají se na mně svýma velkýma očima.Svěřuji se jim s tím,jak mně dnes zase využila pro svůj vtip.Šli jsme na oběd jako obykle.Nandala jsem si na tác polévku a sedla jsem si.Poadila se vedle mně.Náhle povídá,,Nedonesla by si mi prosím polévku?"takovým milým hláskem.Ž mi to tenkrát nedošlo.Když jsem přišla s polévkou,seděli všichni v tichosti.Podivné ticho,říkala jsem si.Podala jsem ji polévku.Položila ji vedle sebe.Nabrala jsem si jídlo.Snědla jsem asi sedm žic,když se všichni začli smát.Nechápavě jsem se dívala kolem a v očích se mi zračila otázka ,Proč,.
,,Že si to snědla,Aneta do toho vylila omáčku,Kamila naplivala,Klára tam naházela vlasy a tvoje nejlepší kámoška tam hodila brambory polité mlékem"rozesmály se.Teď jsem v puse pod jazykem ucítila dlouhý vlas a zvedl se mi žaludek.,,Kdo to vymyslel"polkla jsem nasucho.Anna jen mlčky ukázala na ni.Na tu,který jsem celý život důvěřovala.Vstala jsem a uchopila jsem příborový nůž a vidličku Přibližovala jsem se k té,která ze mně měla celý život srandu.Jediným pohyb a já se dívala,jak jí z hrdla vytéká rudá krev.Stříkala okolo.Pohlédla jsem na ni studenýma očima.Vykašlala krec a sadla na zem.Všichni okolo se zhrozili a učitelé ke mně pozvolna přistupovali.,,Kačko,uklidni se a polož nůž"říkala moje nejoblíbenější učitelka.ZVedla jsem ruku vysoko do vzduchu a upustila nůž.Rychlým pohybem jsem několikrát za sebou píchla vidličku i do svého hrdla.Klesla jsem na zem.Učitelka,Karol a Kája se nade mnou sklonily.,,Poslechla jsem a nůž položila"zachroptěla jsem.,,Ale ona mi ublížila,jsem ospalá,dobrou noc"zavřela jsem oči a pak už jsem nemluvila nahlas,jenom v mysli.,A dobrou noc i tobě,má drahá nejleší kamarádko,třeba se někdy setkáme..Budeme potom spolu jenom sami dvě,co říkáš?Souhlasíš?Budeme spolu,sami,sami dvě...Sladce spi,má nejlepší přítelkyně........,