Marta

Marta…..

Je brzo ráno, a nízké jarní sluníčko se mi nemilosrdně zarývá do očí. Trochu uhýbám hlavou, ale pořád jedním okem sleduji dálnici před sebou. Mířím do Brna, kde bych měla zastupovat naši cestovní kancelář na veletrhu cestovního ruchu. Šéf se mnou poslal ještě jednu mladší kolegyni, Martu, která k nám nastoupila zhruba před půl rokem. Teď seděla vedle mě, na sedadle spolujezdce, a já jsem si uvědomila, že o ní vlastně pořádně nic nevím. V práci na nějaké to povídání nebyl čas, a po práci zase všichni spěcháme domů. Já ke svému Jirkovi, a o ostatních kolegyních toho moc taky nevím. Teď mám alespoň tak dvě hodiny čas, než dojedeme do Brna, si s ní popovídat. Nakonec spolu máme na veletrhu strávit tři dny, a tak začínám debatu neutrálním tématem, rodinou. Dovídám se, že je sama, a bydlí u maminky, otec jí tragicky zahynul. Pak jsem se rozpovídala zase já, nevím proč, ale působila na mě ohromně uklidňujícím dojmem. Probrali jsme moje bezdětné manželství, kam jsme která chodila do školy, a skončily jsme u módy.

Po příjezdu na veletrh nás pohltila příprava stánku, katalogů a organizačních záležitosti. Do hotelu, kde jsme měly rezervovaný pokoj jsme dorazily až kolem deváté večer. K mému překvapení byla v pokoji společná velká postel, ale obě jsme se vzájemně ujistily, že nám to nevadí. Byla jsem tak utahaná po brzkém ranním vstávání, a kolotoči na veletrhu, že jsem se s Martou domluvila, že do sprchy půjdu první. Pak jsem si oblékla svoji dlouhou bavlněnou noční košili, ještě že jsem si jí vzala, protože v pokoji bylo poměrně chladno, a hurá pod peřinu. Jako z dálky jsem slyšela šumění sprchy v koupelně, a pomalu jsem usínala. Když se Marta vrátila zpět do pokoje, skoro už jsem nic nevnímala, jenom jsem zaslechla jak vklouzla pod peřinu.
„Prosím tě, nevadilo by ti, kdybych se k tobě přitiskla? Už mi netekla teplá voda, a je mi trochu zima.“ Ozval se do ticha její hlas.
„ Ne, nevadí, klidně,“ odpověděla jsem v polospánku. Ležela jsem na boku, a byla jsem k ní otočena zády. Vzápětí jsem ucítila, jak se ke mně přitiskla. Objala mě rukou kolem těla, a její dlaň, se asi nevědomky, přitiskla na mé prso. Ležely jsme bez hnutí, a já jsem si začínala v podvědomí uvědomovat, že mi dotyk jejího těla není nepříjemný. Žijeme sice s mým manželem v jedné domácnosti, ale po tom co zjistil, že mu nemohu dát dítě, tak se strašně změnil. Chodil pozdě domů, měl čas jen pro své kamarády, a mě prostě úplně zanedbával. Nespali jsme spolu už ani v naší ložnici. On pravidelně usínal na sedačce v obýváku, a do noci měl puštěnou televizi.

Teď, jak jsem cítila na svém prsu její teplou dlaň, projela mnou vlna lehkého vzrušení. Úplně nevědomky jsem mírně zakroužila pánví, a ještě víc jsem přitiskla svůj zadeček do jejího klína. Její dlaň se pohnula, lehce mi začala hladit prso, a opatrně, jemně, mnout prsní bradavku. Připadalo mi to jako sen, nechtěla jsem se úplně probudit, a tak jsem jen držela, a ještě víc se k ní přitiskla. Zradilo mě ale moje dlouho zanedbávané tělo, cítila jsem, jak mi prsa začínají pomalu tuhnout, a bradavkami projíždí jemné mravenčení. Ten pocit už jsem opravdu dlouho nezažila! Slyšela jsem se hlasitě vzdychnout. Pomalu, abych ji nevyděsila, jsem se obrátila na druhý bok. Teď jsme ležely obě na boku, čelem k sobě, a v úplné tmě jsem jenom tušila, kde je její obličej. Podsunula jsem si ruku pod její hlavu, a přitiskla jsem si jí k sobě. Začala jsem jí hladit po vlasech a prsty jsem se jemně dotýkala jejího obličeje. Ona mě hladila na prsou, přejížděla mi rukama po bocích a stehnech. Obě jsme nevydaly ani hlásku, jenom byl slyšet náš zrychlený dech. Nechtěla jsem na ní promluvit, bála jsem se že ji nějak odradím, nechtěla jsem jí vystrašit, jen jsem se slastně oddávala jejím příjemným dotykům, které mě ukolébaly až do hlubokého spánku.

Když mi zazvonil budík, byla její polovina postele již prázdná, a na polštáři ležel napsaný vzkaz, že se sejdeme v deset na stánku, že si musí něco zařídit. Po cestě sem, mi totiž prozradila, že tady má nějakou sestřenici, tak jsem si myslela, že ji šla navštívit. Přišla přesně v deset, když se otevíraly brány veletrhu. Hezky jsme se na sebe usmály, a než nás stačil zavalit dav návštěvníků, vypily jsme si společně ranní kávu. O včerejší noci nepadlo ani slovo, ale náš vztah byl jiný. Už nebyl jen striktně pracovní. Nevím jak to vysvětlit, ale když jsem dopila kávu, tak mě Marta upozornila, že mám rozmazanou rtěnku, vzala papírový kapesníček, a opatrně mi utřela tvář. Když se mě dotkla, projelo mnou něco jako blesk, cítila jsem, jak dole úplně trnu, a jemné zabrnění mi stoupalo z mušličky až do konečků prstů. Musela prožívat něco podobného, protože přerývavě vydechla, a její oči se slastně přivřely. Její dlaň setrvala na mé tváři déle, než to bylo nutné. A tak to šlo celý den, nechtěné dotyky, kterých bylo opravdu hodně vzhledem k velikosti stánku, naše ruce se třeba setkaly na jednom katalogu, když jí spadl do tváře pramínek zlobivých vlasů, automaticky jsem jí opravila účes. Ale o prožité asi nechtěla mluvit ani jedna z nás.

Jednu chvíli jsem si nebyla úplně jistá svým chováním, nebyla jsem nikdy na holky, ale její včerejší dotyky mi byly víc než příjemné. Její vlasy voněly levandulí, to z mého muže, Jirky táhlo věčně pivo a cigarety. Ona se ke mně chovala strašně ohleduplně, citlivě. V porovnání s mým Jirkou jsem zjistila, že právě to mi strašně moc chybí. Neslyšela jsem od něj vlídné slovo už celé roky, a natož pohlazení!

Den utekl jako voda, a než jsme doplnily stojany novými katalogy, a v hotelové restauraci povečeřely byl zase pozdní večer. Když jsme za sebou zavřely dveře našeho pokoje, zůstaly jsme stát proti sobě. Dlouho jsme se dívaly do očí, až jsem jí rukou pohladila na tváři. Pak jsem si jí jí přitáhla blíž, chytla v pase a naše ústa se setkaly. Cítila jsem na rtech její jahodový lesk, její jazýček se opatrně probíjel do mé pusy. Držely jsme se nekonečně dlouhé minuty a vzájemně se zasypávaly polibky.
„Musím se jít vysprchovat,“ přerušila jsem tu krásnou chvíli „moc se na tebe těším,“ dodala jsem a odešla do koupelny. Rychle jsem se vysprchovala, a když jsem na sebe natáhla svoji dlouhou košili, bleskla mi hlavou myšlenka, že bych se měla nějak upravit, něco hezčího si vzít na sebe, něco se sebou udělat, abych se jí líbila. Potkaly jsme se znovu ve dveřích koupelny.
„Dnes mi prosím tě neusni, počkej prosím tě na mě,“ prosila s úsměvem na rtech Marta. Znovu jsme si vyměnily pár letmých polibků a pohlazení. Zhasla jsem světlo u stropu, ale nechala jsem dnes svítit lampičku na nočním stolku.

Když vyšla z koupelny, mohla jsem na ní oči nechat, a dech se mi skoro zastavil nad tím, jak byla krásná. Měla na sobě bílé pavučinové punčochy, které přidržoval bílý podvazkový pás. Její bílá krajková podprsenka měla jenom polokošíčky, takže její prsy byly skoro celé obnaženy, a její bradavky čněly vyzývavě vpřed. Když přišla blíž, viděla jsem . že má namalované rty, a krásně voněla svým pro ni typickým levandulovým parfémem. Z tašky co měla u postele vyndala nějaký balíček. Mlčky ho přede mnou rozbalila, a vyndala z něj přesně to samé oblečení co měla na sobě. Pomalu ze mne stáhla deku, vyhrnula mi moji nemožnou košili nad pás, a začala mi na nohy navlékat punčochy. Nosím je sice denně, ale ten pocit, když vám je obléká někdo jiný, je prostě kouzelný. Nasadila ni podvazkový pás, a zajistila do něj punčochy. Přetáhla mi přes hlavu moji košili.
„Máš sice trochu větší prsa než já, ale doufám, že ti bude,“ šeptala mi do ucha, když mi za zády zapínala podprsenku.

Byly to pro mě tak silné a nové prožitky, že jsem držela jako socha, nemohla jsem se vzrušením ani pohnout. Cítila jsem, mravenčení po celém těle, vycházelo mi z mého lůna, brněly mě zuby, prsty. Když vytáhla svoji rtěnku, a začala mi zvýrazňovat rty, a potom mi je natřela svým jahodovým leskem, bylo to už na mě opravdu hodně. Už jsem se nemohla udržet! Přitiskla jsem si jí k sobě, a celá jsem se chvěla. Jemně mě zatlačila do polštáře, a začala mě líbat na rty, krk, prsa, a pokračovala až dolů na vrchol mojí jeskyňky. Když jsem cítila její dlouhé černé vlasy na svém bříšku, její horký dech na své mušličce, a její jazýček na svém vrcholku, už jsem to opravdu nemohla vydržet, a přestala jsem se úplně ovládat. Ještě jsem si uvědomovala, že se moje tělo napnulo jako v křeči, a z mých úst se draly přerývavé výkřiky. Před očima se mi roztočily černé kruhy, můj klín zalil pocit neskutečného horka, a z mojí mušličky vytryskl vroucí proud. Cítila jsem, jak mi na celém těle vyrazily potoky potu, celá jsem se chvěla, a křečovitě jsem držela její hlavu mezi svými stehny.
„Marto, Martičko, lásko, lásko…“ Víc jsem nebyla schopná ze sebe dostat. Ona ale nepřestávala, naopak, ozvalo se jemné vrčení, a já jsem cítila, jak do mě opatrně proniká vibrátor. Pomalu, po milimetrech. Nebylo to jako kdysi s mým Jirkou, který ho na mě vytáhl, až když už měl v sobě deset piv, a vlastně mě brutálně znásilnil, a když se uspokojil, tak mi začal okamžitě chrápat do ucha. Ale nezapomněl mi při tom připomenout, že když nemůžu mít parchanta, tak do mě může cákat jak chce! Jaký to byl rozdíl! Jak voněla! Jak mě vzrušoval dotek jejích nohou v punčochách, které objímaly moje tělo!

Vibrátor se opatrně zakousával do mojí mušličky, a její jazýček mě nepřestával dráždit. Sotva jeden orgasmus odezněl, už tu byl další! To jsem nikdy nezažila! Zakousla jsem se do polštáře, řvala jsem, svíjela jsem se blahem, svíjela jsem se nepoznaným prožitkem, prožívala jsem s ní to, co jsem nikdy dosud neprožila. Nevnímala jsem čas, a ani okolí. Cítila jsem její ruce na svých prsou, její vlasy na svém bříšku, její jazýček na svém vrcholku…a znovu a znovu mnou projížděly křeče vyvrcholení…. Byla to nejdelší noc v mém životě, prožila jsem to, o čem jsem byla přesvědčená, že se může stát jen v laciných románech. Tu noc se z nás staly přítelkyně, jak bych to řekla…..vlastně lesby, odporný název, my jsme se do sebe zamilovaly, byly jsme tu moc jedno tělo, jedna duše, jednu chvíli jsme si povídaly, a pak jsem jí zase já oplatila její slastné laskání, a na jazyku a v ústech jsem poprvé v životě ochutnala, jak chutná slast proudící z její mušličky.

Teď mi znovu zapadající slunce svítí do očí. Míříme na západ, zpět do Prahy. Marta mi svojí rukou nahrazuje opěrku na hlavu, a já mám pro změnu svoji ruku místo na řadící páce, v jejím klíně. Taky po včerejší noci vím, že sice bydlí u svojí matky v rodinném domku, ale má tam celé jedno patro volné jen pro sebe…… kdo ví……