A přišlo stáří...

V jedné špinavé uličce nejmenovaného velkoměsta seděla u stolu stará žena. Po tvářích se jí silnou vrstvou pudru kutálely slzy a zanechávaly za sebou černé stopy. Silně namalované oči s umělými řasami, bezděčně pozorovaly špinavý stůl před sebou. Mezi krvavě rudými rty se třásla cigareta.

Scvrklé ruce s dlouhými nehty, vždy na chvíli vyndali cigaretu a nahradili jí panákem kořalky. Co tam ta žena dělala? Utápěla v lihu smutek? Ne, hořkost. Hořce chutná kruté poznání. Poznání, že život pro ní tímhle okamžikem končí. Nechala alkohol alkoholem a prudce se zvedla. Nevšímaje si vlastní kabelky, která tam opuštěně zůstala ležet, opustila lokál.

Procházela osvětlenou ulicí a pozorovala mladé štětky. Jak se jí hnusily! Tolik jí připomínaly jí samou před mnoha lety! ,,Vy, krávy pitomý! Teď vyděláváte, ale co pak? Nic neumíte a šuk*t věčně nebudete! Co vás čeká? Nic!“ křičela jak smyslů zbavená a hystericky štkala. Také tak začínala. Utekla z domova a stala se prostitutkou. Je to opojné zaměstnání. Užíváte si a berete za to peníze. Než vám překazí plány místní pasák. Začnete poznávat druhou stranu. Násilí, drogy…

Jestliže šlapete moc dlouho, už nikdy se toho nevzdáte. Nikdo nedokáže opustit tenhle job. Odejít a začít znovu a jinak je těžší den ode dne. A pak zestárnete. Zákazníků je čím dál míň a peněz taky. ,,Je to už pět let! Pět let mi žádný nezaplatil! Taky tak skončíte! Dívejte se!“ dívky jí nevnímaly. Znaly její alkoholové záchvaty lítosti.

Žena pár krát spadla za běhu. Přišlo jí, že jí honí. Pronásledovaly ji oči mladých děvek. Oči plné touhy po penězích. Zapadla do postranní uličky a vytáhla pistoli, ukrytou za pasem.

--------------------------------------------------------

,,Typická sebevražda staré prostitutky. Tahle si říkala Becky. U nás na okrsku je známá. Před deseti lety byla na vrcholu kariéry a u nás častěji, než doma,“ mluvil starší policista k mladšímu a za chodu si sundával rukavice. ,,Máme jí odvést do státní márnice?“

,,Jo!“