Samota

Nejsi tu.
Prázdný hrnek od čaje, voda kape z kohoutku.
Odtikává můj čas.
Ještě cítím Tvou vůni.
Ještě vidím Tvou tvář.
Tvůj odraz v zrcadle.
Pořád slyším Tvůj smích...
A teď se toho mám vzdát.
Za chvíli vyprchá ta vůně, Tvoje tvář se vytratí a Tvůj smích se změní v děsivé ticho...
Nejsi tu.
V pokoji hraje hudba. Tóny kytary se rozléhají po bytě. Tohle jsi mi neměl dělat..Nehat mě samotnou v tomhle zlým světě, plnýho lži a nenávisti.
Chci jít za Tebou.
Voda kape z kohoutku. Odtikává můj čas. Nemůžu usnout. Vezmu si prášek, radši dva..a ještě pár.
Neměl jsi mě takhle opustit ,bez rozloučení. Chci spát. Pomalu se mi zavírají oči. Z dálky slyším zvuk kapek, padajících do dřezu, a monotonní zvuk kytary se ztrácí.
Bolest je najednou snesitelnější a pomalu se vzdaluje.
Už nevidím Tvou tvář, neslyším Tvůj smích ani z Tvojí vůně nezbylo nic.
Tlukot srdce ustává a není tu nikdo, kdo by mě probudil.
Nejsi tu.
Chci za Tebou.