Dveře

Dveře

Kde jen jsou? Proč nemůžu žádné najít? Proč mi jen nikdo nemůže, nebo nechce pomoct z téhle zlaté klece pryč? Už v ní žiju tak dlouho, snad je to i normální a okolní svět vlastně vůbec neexistuje a já si jen namlouvám, že by mi jinde bylo líp. Ale ty dveře, ta maličkatá dvířka, kdyby se otevřela a já mohla konečně na svobodu, zažít tu volnost, jen chvíli žít svobodně. Nebýt na nikom závislá, nečekat kdy přijde někdo kdo se o mě postará. Tolik toužím po svobodě a nemůžu jí mít. Sedím na zlatém bidýlku ve zlaté klícce a čekám a doufám, že jednou někdo zapomene ta dvířka zavřít. Jsem jen malinký bláznivý ptáček, ale naděje umírá poslední a tak budu i já dál čekat a pozorovat ta dvířka s nadějí, že jednou přeci jen někdo zapomene a já uletím…