Mám svého anděla
Mám svého anděla
Anotace: Jen malá vzpomínka na člověka, kterého budu nadosmrti nosit v srdci...
Tobě bylo pouhých sedmnáct let, když opustil jsi tento svět...Vidím tě, jako by to bylo včera...byl jsi zrovna zamilovaný...tvoje oči viděly jen jednu dívku, která tě milovala víc než cokoli na světě...bylo krásné poslouchat, jak by jsi ji snesl modré z nebe...bylo krásné poslouchat jak srdce tvé jen pro ni tepe...bylo krásné se ti zpovídat a žádat o rady...Tvůj odchod zranil naše duše...její i moji...Jí jsi slíbil lásku na věky...my jsme si slíbili přátelství na věky...Nikdy bych nevěřila, jak silné pouto přátelství může mezi náma být....
Dlouho jsem tě ještě hledala...čekala...plakala...
Až jednou, do mého snu vešel anděl. Viděla jsem jeho křídla bílá, viděla jsem světlo jeho duše...viděla jsem jeho tvář...byl to on...pohladil mě po tváři a slíbil mi, že mě nikdy neopustí....vzbudila jsem se uplakaná, ale nebyly to slzy bolesti...byly to konečně slzy úlevy a štěstí...Teď už vím, že mám svého anděla a nikdy na něho nezapomenu....
Uplynulo již spoustu let, ale děkuji ti, že jsi tu pro mě tenkrát byl...
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Trochu jsem se podíval na tvoje texty, ale jen trochu (poslední básnička super) nemám dost času. Na všechno. :o( :o)
A co tohle Udělalo by ti to radost?
Každý je andělem.
Každý sám sobě a někdo i pro druhé o co se snažíš ty? Viděla jsi anděla a nebo to bylo zrcadlo? Nečetl jsem všechno, ale mám pocit že v sobě pořád něco nosíš, možná pár hořkých slz. Vybreč se, dívej se kolem sebe, měj ráda a narostou ti křídla.
Každý z nás je andělem.
(pokud to není pro tebe ignoruj celý text)
22.11.2006 09:04:00 | Mava
zase dalsi tvuj pribeh ktery mi vstoupil do duse... tohle jsem zazila a sveho andela ctim, jen nebyl pouhym pritelem...
16.08.2006 14:47:00 | ruach
Ahoj Zuzanko, někdy se nám dějí takové věci, kterým se až věřit nechce, protože jsou nespravedlivé, hloupé a zbytečné.Tápeme a pláčeme i ve svých snech, které zračí všechnu tu smutnou realitu. Tvůj kamarád jistě vyplňoval místečko, které bylo blízko tvému srdci a nyní zbyla jen černá ranka, kterou nelze nikým jiným vyplnit. A asi po tomhle ani netoužíš. Málokdo dovede nahradit ty, které opravdu milujeme a vážíme si jich pro úplné maličkosti. nemusí být ani bohatí, ani krásní, ale my je milujeme, už proto, že vykouzlí úsměv na naší tváři či nás vezmou za ruku, když je nám smutno. Pamatuj si každičký úsměv, který ti kdy daroval, každé obejmutí nebo každičké pošimrání po tváři. To jak se dokázal zlobit, prát se životem a darovat lásku všem kolem sebe. Tak s tebou bude napořád. A pokud někdy upadneš, on bude první, kdo ti podá pomocnou ruku. Tam někde z místa, kde nejsou slzy, smutek ani bolest...opatruj se a měj se krásně. Sunny
15.01.2006 15:27:00 | Sunny
Tak to jsi řekla moc hezky..přesně tak to je..chytit se čehokoliv :o)Děkuju
15.01.2006 14:38:00 | ZZuzkAA