Podstata života 4

........


Když se pustíme cítím zkoumavé pohledy všech kolem stojících…. No není divu já a Hanes sme byla taková nerozlučná dvojka a pomalu všichni věděli ještě dřív než já, že mě podvedl….

Tak ale teď už je tohle za mnou a já začala novou kapitolu svého života.A doufám, že bude šťastnější.
" No co budem dělat??"
" Mh…. co bys řekla malé projížďce po okolí a povídání… docela rád bych o tobě věděl víc."
" Jasný s tím souhlasím, ale ptám se první."Usměju se.
" Dobře tak jednu ty a druhou já."

" Fajn. Domluveno tak můžem vyrazit."
" Jo a prvně odvezeš soje auto domu, protože dneska budu řídit já."
" No to nevím si sednout s tebou do auta….. no moc se mi to nelíbí." začnu ho škádlit a zatím co jdem na parkoviště. Seb si stoupne vedle luxusního velkýho auta, který stojí vedle mojeho, které mi teď příde až neskotečně maličký…
" No tak jo…. drž se za mnou…"
" já nemusím já už vím kde bydlíš."
" No jasný internet…. taková vymoženost…. "
" Já to nevím z netu.A to je celkem jedno tak šup jedem…"Pobídne mě a já přes tu rychlost zapomenu se zeptat odkud to ví. Možná je to tak lepší.

Nakonec jede stejně za mnou.U baráku zaparkuju.
" Si dojdu hodit věci ze školy dom jo."
" JJ..já bez tebe nikam nejedu." zakření se tím jeho úžasným úsměvem a já rychle vybehnu do mého domečku.Popadnu kabelku do ní hodím důležité věci a mažu za ním…. ať nemusí dlouho čekat.
" tak jo já sem ready…"
" Tak prosím madam."Podrží mi dveře na straně spolujezdce.Nastoupím a hurá jede se na vejlet.
" Tak máš první otázku."Přeruší po chvilce ticho které v autě nastalo.Je fakt, že sem přemýšlela na co se ptát.
" Mh… tak jo….co vlastně děláš, když už nestuduješ?"
" Do minulýho tejdne sem prodával v jednom obchodě a teď jsem zpěvák ve skupině."
" Fakt?? a jak se jmenuje??"
" Cinema Bizarre."
" Hezký… asi výstižnej název že?"
" Pochopitelně." Začne se smát.No nevím co ho tak teď pobavilo.
" No počkej …. zazpívej něco??"
" Ne teď ne …. já tě někdy vemu na zkoušku to bude asi lepší."
" Dobře…Beru tě za slovo… "
" A to ti vydělává, že už nechodíš do práce?"
" No dřív jsme s klukama hráli spíš jen pro radost, ale tak nějak si nás všiml jeden producent a nabídl nám spolupráci a byla by asi velká chyba to nechat plavat.tak jsme to vzali a vypada to nadějně. Příští měsíc nám vyjde první CD.
Jsme celkem zvědavej jak to dopadne.No a pak pojedem asi na šňůru po Německu a pak možná i do zahraničí… to všechno záleží na tom jak se chytnem…. v dnešní době je slušná konkurence."
" Wow..to jo…"
" A Chris chtěl jsem se tě tada zeptat pojedeš doufám se mnou, pokud nám to vyjde a pojedem na šňůru."
" No to nevím….není to trošku rychlý??"
" Já nevím, ale já bych to bez tebe asi nevydržel."
" Já už asi taky ne."
" To je dobře tohle beru jako ano…"
" Uličníku."
" No tohle byla teda dlouhá otázka…teď se teda ptám já."
" tak šup."
" Máš ráda zvířátka?"
" Co??"
" No jestli máš ráda zvířátka..taková jako maličká a chlupatá."
" Jo mám ráda zviřata celkově všechna."
" tak to je dobře."
" proč?"
" Mám pro tebe překvapení….abys nezůstávala doma po večerech sama."
" A asi mi teď neřekneš co to je viď?"
" Jo máš pravdu neřeknu."
" To budu celej den napnutá to není fér."
" Neboj… jenom ještě půl hodiny."
" ty si strašnej… tohle ti neodpustím…prosím řekni mi to teď…."
" Ne a nech si ty oči…. ze mě to nedostaneš.."
" Ne??" Usměju se na měj….sice dělá, jako že nevidí….
" Fakt ne??"
" Ne."
" Tak na chviličku zastav." Začnu ho zkoušet.
" To ať tě ani nenapadne."
" A co??"
" ty seš neskutečná… vydrž to ještě chvilku a uvidíš."
"No dobře, ale jenom proto, že si to ty…"

Jedeme opravdu půl hoďky a sme na nějakém statku.
" tak vystupovat."
" Už běžím."vystoupíme z auta a Seb mě veme za ruku a vede do stavení.Asi to tu zná.no nechám se vést. A jsme fakt zvědavá co tu pro mě má.
" Tak tady jsem se narodil.A vlastně i do 5 let vyrůstal, pak jsem se přestěhoval s rodiči do Berlína a zůstali tu na statku babička a děda s taťkovo bráchou."
" Vypadá to tu pěkně."
" Jo rád sem jezdím." Opravdu krásnej statek a koukám, že tu maj i koně.krása.Miluju koně a všeobecně všechna zvířata.

" Chceš si i sjet?" Sleduje můj pohled k ohradě s koňmi.
" Pokud to nebude vadit… ráda bych dlouho jsem na koni neseděla."
" Tak jo můžem si vyjet.Jenom se ukážem našim, že jsem tu a předám ti tvůj dáreček."
" A jak to mám brát? Jako začátek našeho chození?"
" Doufám, že to tak je." Usměje se na mě a políbí.

Příkývnu a jdeme dovnitř. Jsem hodně nervózní… nečekala jsem tak rychlý seznámení s jeho rodinou, ale tak asi t ose mnou myslí vážně.

................. =)