Podstata života 5

Příkývnu a jdeme dovnitř. Jsem hodně nervózní… nečekala jsem tak rychlý seznámení s jeho rodinou, ale tak asi t ose mnou myslí vážně.

Uvnitř se se všemi pozdravíme a Seb mě představí jako svojí přítelkyni.
Musím říct, že má skvělou rodinu.Hodinu jsme si s nimi povídali a pak jsem se vytratili.
" Tak teď zavři oči."poslechnu ho a nechám se vést.
" Už tam budem?"
" Nebuď nedočkavá… No můžeš je otevřít."

Otevřu oči a přede mnou v košíku leží šest nádherných štěňátek vlčáka.
" ty sou užasný."
" Tak si jedno vyber.Zítra už si pro ně přijedou lidi.A já chtěl aby sis mohla vybrat."
" Děkuju, ale jak si mám vybrat, když sou všechna užasná."
" tak třeba chceš pejska nebo fenku?"
" Spíš pejska."
" No tak se ti výber zůží na polovinu." Vezme do ruky 3 pejsky a položí je ke mně.
" tak já si vemu tohohle."

Popadnu do náruče celý černý štěně.Je z nich asi největší a má nádherná očka.
" Víš, že sem ho tipoval jako favorita."
" jak sem to měla vědět?"
" a ještě jednou moc děkuju."
" Nemáš vůbec za co.."

Tak pejska nechám ještě v košíku a jde do stáje na tu slíbenou vyjížďku.
Seb mi sežene nějaký starý kalhoty po jeho mamce a veme ke koníkovi na kterým pojedu.
nemám problém si koně připravit na vyjížďku sama.Jako malá sem ke koním chodila a tak si každej připravíme koně sám a můžem vyrazit.

Domu sem se dostala něco po půl noci. Docela jsem byla ráda, že řídil Seb já bych toho měla plný kecky.Pejska jsme uložila ke mně do postele..No bude se mít dobře… J
A hned jsme oba usnuli.

Ráno jsem vzala Rinkimeshi ven na procházku a hlavně budu muset zájít koupit něco k jídlu a taky nějaké potřeby pro pejska.Jméno jsme včera večer vymejšleli v aute se Sebim. Nakonec se mi tohle libilo nejvíc. Skráceně mu budu říkat Rinki.

Konečně je sobota.Nemohla jsem se dočkat konce týdne.Celý dny jsem strávila se Sebem akorát dneska mají nějakou generálku před koncertem s klukama tak nemůže být se mnou.taky mi slíbil, že se pro mě večer zastaví a veme na jejich koncert a představí mě klukům. Už znám z povídání celou jejich sestavu. Kiro je prej drobnej blonďák a hraje na basovku, Shin velkej blonďák a hraje na bicí, Yu je černovlasej a hraje na kytaru, Romeo taky tmavovlasej klavesysta a můj Strify zpěvák…. prej sou to jejich přezdívky a teď je používají místo jména. No docela to sedne…aspoň mi to příde hezčí mu říkat Strify než Sebe. Jemu je prej jedno jak ho budu oslovovat.A mě vlastně taky.

Na nákup sem došla sama Rinkiho sem nechala doma přeci je ještě malej na to abych ho tahala po obchoďácích.Venku už ráno byl tak to tu chvilku musel vydržet sám… No bude si muset zvyknout, protože já budu muset chodit dopoledne do školy.no uvidíme třeba si ho bude brát Strify. To se ještě domluví.

Tak a teď co já si vlastně vezmu na ten jejich koncert? už jsem slyšela nějaké jejich songy a hrajou úžasně.Nikdy bych necěřila, že Strify dokáže tak zpívat.
No počítám, že jejich fans tam půjdou ve stylu Visual kei aby jako dali najevo, že ten styl taky milujou jako kluci…. tak co si mám vzít já?
" Rinki ty mi moc neporadíš viď?" Vezmu pejska do náruče.A přitom čučím do skříně.

Ach jo…… Zůstaneme při starym co ty na to chlupáči…
Vyndám si ven tedy černé upnuté jeany k tomu černé tričko a dneska si vemu černej svetřík.
K mím blond vlasům to bude pěknej kontrast.na nohy si vemu moje oblíbené botky na vysokém podpatku a hotovo může se jít.

Celej den sem byla doma s Rinkim a psala úkoly do školy a pak chvíli brouzdala na netu.Pejsek skoro celej den prospal v novym košíku.Taky jsem si uklidila.Bylo už třeba dát to doma do pucu.Po rozchodu s Hanesem sem na to neměla chuť a ani náladu a taky to tu teda podle toho vypadalo.

........................... =)