V pasti svých snů ..

Celý tenhle příběh začal u "........" (omlouvám se, nechci zveřejnovat u koho, někomu to dojde, někomu ne ..). Byl to docela vpohodě den, jenže vše se něják pokazilo rozchodem nás dvou .. Tím okamžikem se mi zhroutil svět, nic nebylo takové dokonalé, jako předtím .. Byl to pro mne člověk, díky kterému mělo cenu žít, člověk, který pro mne mnohé znamenal a teď jsem najednou měla být bez něj? Těžké chvíle, oči plné slz a touha po tom, aby to vše byl jen sen, nebo pouhý vtip...
Docela jsem se po tomhle dni začala měnit a z toho sebevědomého já do té beznadějné "nicky". Den ode dne mi bylo z celého světa na nic.. Pohled na cokoliv mi dral do očí slzy a ve všem jsem viděla jen toho jediného člověka, toho co pro mne tolik znamenal.. Začala jsem tedy hledat něco, co by mi mohlo pomoci z toho začarovaného kruhu ven.
Jednoho dne jsem se vypravila na jistou diskotéku. Známý lokál, neznámí lidé. Cíl? Seznámení se? Nejspíš .., ale to jsem ještě netušila ... Jen tak si stojím u baru a přemýšlím, co si tedy dám.. v tom najednou ke mě příjde docela pohledný kluk, věkově zhruba asi jako já a oslovil mě a po chvíli, že mě na tu skleničku zve. Jeho přítomnost mi nebyla něják nepříjemná, naopak, bylo to milé, rozptylovalo mě to od toho všedního dění. Vypadal mile. Podařilo se mu mě za ten večer docela solidně opít, tančili jsme vcelku zvrhle na tanečním parketu, ale já si vše evidentně užívala.. Najednou se mne zeptal, jestli si s ním nepůjdu dát "čáru" .. Zprvu jsem protestovala, ale pak jsem si dala říct a šla jsem. Nikdy by mne nenapadlo, že někdy něco takového udělám. Nejrpve pravá nosní dírka a poté i levá......... Účinek se dostavil téměř okamžitě, ten pocit blaha, na ten asi v životě nezapomenu ...Po chvíli jsem omdlela a nejspíš tvrdě usla, protože jsem se probudila v naprosto neznámém bytě, úplně nahá .. Nevěděla jsem, jak jsem se sem dostala a co tu dělám, natož co se sakra dělo v noci? A dělo se vůbec něco? Pokud jo, tak s kým? Sakra ........ V totální depce, jsem si vše začala vyčítat, co nejrychleji jsem se vyhrabala z postele, posbírala všechny své věci, oblékla se a vypadla z toho bytu ..Šla jsem po ulici, co nejrychlejc, jsem jen mohla. Připadala jsem si děsně "špinavá".. Ale na druhou stranu jsem si říkala, že se nic tak hrozného nemohlo stát..
Pár týdnů jsem zas chodila jako tělo bez duše, přemýšlela nad vším, co jsem provedla.. A pak mne napadl šílený nápad. Vypravit se na tu diskotéku znova... Lákal mne ten blažený pocit při nasátí drogy, ale zároveň jsem se bála. No co, na diskotéce strach i zábrany zmizly a já se tam začala objevovat čímdál častěji. Většinou jen pro dávku... Po pár měsících mi šňupání už nestačilo a tak jsem se rozhodla pro dávku do žíly. Bylo mi ten den strašně. Niják jsem o sebe už ani nepečovala, bylo mi naprosto jedno, jak naprosto zničeně vypadám. Žila jsem jen pro to jediné.....pro drogu.
Za pár měsíců jsem se, ale docela vylekala.. Nedostala jsem "to". Tohle mne nenechalo zrovna chladnou, protože jsem si vzpomněla na příhodu po prvním šňupnutí. Byly to asi tři měsíce zpět .. Hmm, nezbývalo mi nic jiného, než zajít k doktorovi. Z ničeho jsem nebyla tak vystresovaná, jako právě z tohohle. Ano, přesně to, čeho jsem se bála nejvíc, přesně to se stalo.. Doktor mi oznámil.."Tak, budete maminkou..." .. Už tak se mi začaly drát do očí slzy, nevěděla jsem co budu dělat? Kdo je otec toho dítěte? Proč zrovna já? .. Jenže, to nebylo to nejhorší, co mne čekalo.. Po odmlce následovala další věta "budu Vám však, ale muset udělat krevní testy" . Ano, hned mi bylo jasné oč jde, matka feťačka.. "příjďte si za týden, naschledanou" .. Né, nemohlo být nic horšího, než tyhle zprávy.. Ovšem, to jsem si jen myslela... Za týden jsem seděla na té stejné židli, co minule.. Doktor měl v tváři divný výraz, ale pak bylo vidět odhodlání.. a začal na mne mluvit.. Tohle jsem, ale nečekala... "Vážená slečno, bohužel Vám musím oznámit, že jste HIV pozitivní" ..Né, ne, ne.....všechno ve mě řvalo. Vařila se ve mě krev, měla jsem největší chuť spáchat sebevraždu.


Pak jsem se probudila se slzami v očích, ležela na posteli ... a pak se rozhodla, že vstanu, došla jsem pod okno, kde jsem "se skácela k zemi" .. a koukala se slzami v očích na nebe za zvuku písně Slip Away od Davida Bowieho, kterou jsem si i zpívala. .... Já vím, divné, ale takové sny se mi opravdu zdávají ... :-/